Naše kolegyně Marcela Černochová v pondělí 20. února vystoupila na diskusním panelu nazvaném „Ekonomická obnova Ukrajiny po válce“. Ten byl součástí debatního večera „Rok války“, který v Kasárnách Karlín uspořádal týdeník Respekt. Černochová upozornila, že kromě lidí trpí v Ukrajině také příroda – zdokumentováno je podle ní již více než 2 300 případů, kdy došlo ke škodám na životním prostředí.
Moderátor panelu, šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain, hned zpočátku zmínil, že výše škod na životním prostředí způsobených válečným konfliktem je v současné době odhadována na 46 miliard dolarů (sic!) a toto číslo každým dnem roste. Podle Marcely Černochové je na místě mluvit o ekologické katastrofě nebo dokonce ekocidě, jejíž rozsah si v Česku nedokážeme představit. Problémem je například zaminování, kvůli kterému je v tuto chvíli až 30 procent území Ukrajiny označeno jako potenciálně nebezpečné, nebo obrovské množství suti z vybombardovaných a rozstřílených budov, která může obsahovat nebezpečný azbest.
„Co se týká ochrany přírody a volné krajiny, válkou je například v Ukrajině ohroženo tři a půl milionu hektarů mezinárodně významných mokřadních společenství, což může negativně ovlivnit životní prostředí a přírodu celého evropského kontinentu a ohrozit celou řadu chráněných druhů živočichů a rostlin. Z hlediska klimatické změny určitě stojí za zmínku i množství oxidu uhličitého, vznikajícího zejména při rozsáhlých požárech lesů i různých objektů, ale také během vojenských akcí, ostřelování a explozí,” vyjmenovala naše projektová koordinátorka konkrétní příklady, jak ruská invaze zatížila obyvatele Ukrajiny a poškodila životní prostředí na několik příštích generací.
Zároveň dodala, že Arnika v Ukrajině působí už od roku 2017 a to především v regionálních centrech na východě země jako Charkiv, Dnipro nebo Záporoží, kde lidé trpěli v důsledku znečištění ovzduší tamním průmyslem již před válkou. Arnika spolu se svými ukrajinskými partnery proto v rámci programu Čisté ovzduší pro Ukrajinu vybudovala a neustále rozšiřuje síť občanských monitorovacích stanic EcoCity, která slouží jako doplněk téměř neexistujícího státního monitoringu kvality ovzduší. Na tyto monitorovací stanice přispívali i lidé v Česku prostřednictvím sbírky „Ukrajino, dýchej!”.
„Když kolem vás hoří průmyslové objekty a sklady, nabývá potřeba monitorovací sítě na důležitosti. Z environmentálního aktivismu se v tu chvíli stává civilní obrana. Aktuálně jsme proto v Ukrajině spustili na síti Telegram chatbota, který lidem automaticky pošle výstrahu ve chvíli, kdy v jejich okolí dojde ke zhoršení kvality ovzduší nebo zvýšení radiace,“ zdůraznila Marcela Černochová.
Má Ukrajina nějakou naději na změnu k lepšímu po skončení konfliktu? „V regionech, kde jsme působili, pracovaly továrny i s 50 nebo 60 let starými technologiemi. Většina těchto provozů byla vlastněna několika oligarchy, jejichž prioritou bohužel není vracet peníze do regionů. Doufám, že poválečná obnova Ukrajiny bude respektovat zásady udržitelnosti a brát ohled na zdraví místních lidí a životní prostředí,“ uzavřela naše kolegyně.
