Plasty jsou všude kolem nás. Používáme je denně - od plastových lahví až po obaly na potraviny. Bohužel, mnoho plastů končí ve volné přírodě, v naší krajině, řekách a mořích, což má negativní dopad na životní prostředí.
Největší podíl vyrobených plastů se používá právě na obaly, které použijeme jen jednou a pak je vyhodíme. I když by se daly recyklovat, ve skutečnosti se jen malá část plastového odpadu ze žlutých recyklačních kontejnerů opravdu recykluje. To je částečně kvůli tomu, že mnoho lidí neví, jaké druhy plastů jsou recyklovatelné, a také proto, že obaly často obsahují směsi různých druhů plastů, což recyklaci značně komplikuje.
V následující infografice jsou seřazeny plasty mimo jiné i podle recyklovatelnosti.
Obsah žlutých kontejnerů putuje na dotříďovací linky na plasty, které většinou obsluhují lidé (z většiny dosud nejsou automatizované), a ti nemají čas řádně studovat recyklační symboly. Navíc obaly jsou často poskládány z několika druhů plastů. Jako třeba PVC etiketa na PET lahvích, víčko z HDPE na PET lahvi apod. Což v praxi znamená, že jejich začlenění do recyklačního procesu vyžaduje práci a technologie navíc. Často je prostě jednodušší a ekonomičtější těžko identifikovatelné a těžko recyklovatelné plastové obaly slisovat do balíku a ten poslat do cementárny či spalovny jako TAP – tuhé alternativní palivo.
Obsah žlutých kontejnerů se následně třídí, nejčastěji na 4 kategorie:
- PET lahve, ze kterých se pak vyrábí opět PET lahve. Lze ho také využít na výrobu spacáků, fleecových bund atd.
- Folie a sáčky, z těch se vyrábí třeba pytle na odpad, sáčky, folie atd.
- Tvrdé plastové obaly typu kelímků na jogurt, nádob na čistící prostředky a kosmetiku, krabiček na potraviny atd. Následně z nich mohou být květináče, přepravky, ploty, zahradní nábytek apod.
- A ten zbytek, který končí většinou jako palivo ve spalovnách nebo cementárnách.
Vše by mohly zlepšit a urychlit automatické třídící linky, které dokáží rozpoznat konkrétní plast. Vytřídilo by se více plastových kategorií, které by pak měly větší šanci doputovat až k recyklaci. První automatická třídící linka je v provozu v Brně. Snad brzy bude plně funkční i pražšká dotříďovací linka.
Třídění plastů v Praze
Každý Pražan vyprodukuje v průměru 2 kontjnery plastového odpadu ročně. Ne vždy ho má kam odložit, neboť kapacita míst vyčleněných na kontejnery i možnost jejich svozu je omezená a kontejnery často nestačí. Náš rozbor jednoho náhodně vybraného plastového kontejneru neodhalil žádné velké prohřešky, snad jen fakt, že má smysl PET lahve sešlapávat, aby se do kontejneru vešlo více odpadu.
Jako jednotlivci můžeme také přispět k redukci plastového odpadu tím, že budeme využívat více recyklovatelné obaly a zvážíme, zda jsou plastové produkty opravdu nezbytné. Někdy i malá změna může znamenat velký přínost nejen pro životní prostředí, ale i pro naše zdraví.
