Důvodem k dopisu je zejména snaha omezit dostupnost informací, které má veřejnost již šestým rokem k dispozici v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). „Nevidíme žádný důvod k tomu, aby byly jmenované zákony přehodnocovány a obzvláště nesouhlasíme s nepodloženým zdůvodněním ekonomických úspor, které mají navrženými opatřeními vzniknout. Zahájení příprav k přehodnocení zákonů může v budoucnu vést například k omezení práva veřejnosti na tak důležité informace, k jakým patří množství látek poškozujících životní prostředí a zdraví lidí vypouštěných konkrétními průmyslovými provozy,“ uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady.
Arnika upozorňuje také na nepodložené argumenty, které návrh obhajují. Zrušením ustanovení určujícího povinnosti pro provozovatele ohlašovat úniky nebo přenosy znečišťujících látek pro jinou činnost nebo nižší kapacitu, kterou určuje evropská směrnice 166/2006, má stát ušetřít částku 3 miliardy Kč za rok. Sdružení vyzývá ministra, aby předložil a zveřejnil informace, na základě jakých studií a výpočtů došlo Ministerstvo průmyslu a obchodu k této sumě. „Hlášení jednotlivých látek ze všech provozů je něco přes 3 tisíce, tudíž by dle předkládaného materiálu vycházela cena jednoho měření cca na milión korun, což je přinejmenším podivné,“ upozornil RNDr. Jindřich Petrlík.
Nejedná se o první snahu IRZ omezit. K výzvě za jeho zachování a proti podobnému okleštění, jaké nyní navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu, se již v roce 2007 připojily dvě stovky signatářů Výzvy z řad starostů, zastupitelů a poslanců a více než 16 tisíc občanů České Republiky, kteří podpořili petici Budoucnost bez jedů II.
Díky IRZ má Česká republika účinný nástroj pro sběr dat důležitých pro kontrolu naplňování mezinárodních úmluv z oblasti životního prostředí, k jakým patří například Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách (POPs) anebo naplňování strategie EU zaměřené na rtuť. V rámci plnění Stockholmské úmluvy se navíc Vláda České republiky naopak zavázala k dalšímu rozvíjení IRZ a nikoliv k jeho oklešťování, jak se to v rámci výše jmenovaného materiálu chystá úřednická vláda udělat.
Ze zkušeností z jiných států, například USA, vyplývá, že díky povinnosti nahlašovat data do IRZ dochází i u samotných průmyslových podniků k velkým ekonomickým úsporám, kupříkladu na poplatcích za úniky látek či na surovinách, které jim díky jejich vlastní kontrole neunikají do ovzduší nebo do vody.
Pokud by navrhované změny byly realizovány, veřejnost by se například nedozvěděla, jaké konkrétní látky vypouští devět z deseti firem ve Zlínském kraji, které figurovaly v žebříčcích největších znečišťovatelů rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami pro rok 2008. To je podle Arniky nepřípustný hazard s lidským zdravím i životním prostředí, navíc nejde o ojedinělý příklad a ve výčtu by se dalo pokračovat.
Materiál, který má v pondělí projednat vláda, obsahuje kromě návrhu na omezení IRZ ještě několik desítek dalších obdobně sporných návrhů. Již před měsícem zaslaly nevládní organizace Zelený kruh, Hnutí Duha, Ekologický právní servis, Ateliér pro životní prostředí a Arnika výzvu premiéru Fischerovi, aby ekologickou legislativu vláda neomezovala (podrobnosti zde: http://www.arnika.org/ministr-tosovsky-navrhuje-velke-skrty-v-zakonech-ktere-chrani-nase-zdravi).
OtevrenyDopisMinistruTosovskemu.pdf 249.6 KB
