Přestože má Thajsko dostatek vlastního odpadu, import plastového a elektronického odpadu je závažným problémem, se kterým se v posledních letech potýká - především poté, co jeho dovoz zakázala v roce 2017 Čína. Arnika a EARTH se společně s dalšími nevládními organizacemi zaměřují na toto palčivé téma s cílem vytvořit potřebný tlak na vlády, který by vedl k zavedení podobného zákazu a ukončil tento obchod s nebezpečným odpadem i související “špinavý” recyklační průmysl.
V srpnu předložili členové Anti-Plastic Scrap Citizen's Network (Občanská síť proti plastovému šrotu), vedené organizací EARTH a Saleng and Recycle Trader Association, dopis Ministerstvu přírodních zdrojů a životního prostředí, v němž vyzývají k ukončení dovozu plastového odpadu do konce tohoto roku. Petici podepsalo více než 108 organizací občanské společnosti a 32 000 lidí podporujících zákaz dovozu plastového šrotu.
V letech 2017 až 2020 přesáhlo množství importovaného plastového odpadu 150 000 tun ročně, což je náhlý nárůst oproti 75 000 tunám dováženým ročně v letech 2012 až 2016. Aby se vláda s alarmujícím nárůstem dovozu plastového šrotu vypořádala, rozhodla v roce 2018 o zákazu dovozu plastového šrotu ke 30. září 2020, ke kterému však ve skutečnosti nedošlo. Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí údajně 25. ledna letošního roku rozhodlo o prodloužení termínu zákazu do 1. ledna 2026, čímž dalo průmyslu dalších pět let na dovoz plastového šrotu. To vedlo k iniciativě Občanské sítě proti plastovému šrotu, která požadovala, aby ministerstvo zavedlo zákaz do konce letošního roku.
Penchom Saetang, ředitelka organizace EARTH, která vede kampaň proti nebezpečnému odpadu v Thajsku, uvedla, že plán by ztížil úsilí státu o řešení problému plastového odpadu v zemi. Dodala, že by to také ohrozilo místní recyklační podnikání, protože dovážený plastový odpad je mnohem levnější. „Musíme se proti této činnosti postavit nejen proto, že poškozuje naše životní prostředí a zdraví, ale je nespravedlivé, že bychom to byli my, kdo si má brát odpad jiných zemí,“ poznamenala.
Už žádný elektronický odpad
Abychom vyzvali vládu k ukončení dovozu nebezpečného odpadu a “špinavého” recyklačního průmyslu, a aby ratifikovala Ban Amendment Basilejské úmluvy - dohodu, která zakazuje vývoz plastového a elektronického odpadu do rozvojových zemí - vydali jsme další prohlášení.
Podle statistik organizace EARTH se v Thajsku ročně vyhodí 400 000 tun elektronických přístrojů a zařízení, což by mělo vystačit místnímu recyklačnímu podnikání. Ministerstvo průmyslových prací však uvedlo, že dovoz elektronického odpadu vzrostl z téměř 2 000 tun v roce 2016 na více než 54 000 tun v roce 2017. V návaznosti na tak obrovský nárůst vyhlásilo loni Ministerstvo obchodu zákaz dovozu 428 druhů elektronického odpadu, aby Thajsku pomohlo snížit jeho množství. Stále však existuje mnoho mezer a chybí účinné a bezpečné nakládání s odpadem.
„Elektronický odpad obsahuje těžké kovy a plasty, které obsahují toxické složky. Pokud není nakládání s odpadem řádně kontrolováno, mohou se nebezpečné složky, které obsahují karcinogenní látky, uvolňovat do životního prostředí,“ řekla Penchom Saetang a dodala, že většina zemědělců nepřijímá ochranná opatření, jako je nošení rukavic nebo jiných ochranných oděvů.
Ministerstvo svým krokem zakázalo nebezpečný odpad definovaný Basilejskou úmluvou - mezinárodní smlouvou, jejímž cílem je kontrolovat přeshraniční pohyb nebezpečného odpadu i jeho likvidaci. Ostatní použité materiály, jako jsou mobilní telefony, baterie, akumulátory, notebooky, klávesnice a stolní počítače, je však stále povoleno do země dovážet. „Tyto použité výrobky jsou elektronickým odpadem. Proč musíme tyto použité výrobky dovážet? Takto si jiné země nacházejí způsoby, jak se zbavovat odpadu. Zjistili jsme, že od loňského září do dubna bylo do Thajska dovezeno 28,85 milionů kilogramů použitého elektronického odpadu, protože zahraniční země využily mezery v thajských předpisech,“ vysvětlil Akarapon Teebthaisong, výzkumný a technický pracovník organizace EARTH.
Vyřazená elektronika vyžaduje účinný a přísně regulovaný systém nakládání s odpadem, aby bylo možné nakládat s nebezpečnými součástmi, jako je olovo, rtuť a kadmium. Podle Akarapona mají nesprávné recyklační procesy v Thajsku negativní vliv na ovzduší, půdu a vodu. „V Thajsku chybí účinné nakládání s elektronickým odpadem. Poté, co jsou elektronické výrobky vyhozeny na skládku, jsou separovány, aby se prodaly jejich části. Součástky, které nelze prodat, jsou spáleny, zakopány nebo vyhozeny. Spalováním elektronického odpadu se do životního prostředí uvolňují zbytky karcinogenních látek, které způsobují vážné znečištění ovzduší, které je pak plné směsi rakovinotvorných chemikálií,“ dodala Penchom.
Nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí se domnívají, že Thajsko by mělo zakázat všechny druhy dováženého elektronického odpadu a ratifikovat Basilejskou úmluvu, která by uzavřela právní mezery umožňující dovoz některých druhů elektronického odpadu. „Členové vlády mohou žít daleko od znečištěných oblastí, ale toxické látky se mohou šířit a zůstávat v životním prostředí po dlouhou dobu, a to i pro další generace. Dříve nebo později se negativní dopady na životní prostředí dotknou všech a vláda se tomuto problému nevyhne,“ uzavřela Penchom.
Původní články:
Government must ban imports of plastic scrap: https://www.earththailand.org/en/article/733
Recycling workers join the group in protest against the extended plastic waste import: https://bkktribune.com/anti-hazardous-waste-network-calls-for-an-immediate-end-of-plastic-waste-import
Waste not, want not: https://www.bangkokpost.com/life/social-and-lifestyle/2158427/waste-not-want-not
