Tento týden pro stovky tisíc obyvatel Česka, stejně tak nás, začal šokující zprávou na titulce Mladé fronty DNES. Stromy prý zabíjejí účastníky silničního provozu. Jakkoli respektuji názor autora Jakuba Pokorného i editora Tomáše Chundely, musím se důrazně ohradit. Pokud dojde k úmrtí jako následku nárazu do stromu, dojde k němu obvykle z důvodu chyby některého z řidičů. Je to tedy následek rychlé či hazardní jízdy, nedostatečné pozornosti věnované řízení, řízení pod vlivem alkoholu nebo jiných příčin. Prosím, zabývejme se skutečnými příčinami. Požadovat, aby se plošně kácely stromy okolo silnic, není řešením ani u nás, ani jinde v civilizované Evropě.
Podobně se na to dívají i zástupci BESIPu a dopravní policie: Vinu řidičům připisuje i Miroslav Charouz, koordinátor projektu BESIP v kraji. „Nepřizpůsobují jízdu poloměru zatáček ani povětrnostním podmínkám. Jsou na vině v první řadě, ty zatáčky ani stromy za nehody nemůžou," je přesvědčený Miroslav Charouz, nebo „Prvotní příčina je zde z devadesáti procent příliš rychlá jízda, nedbalost při řízení či špatný manévr řidiče. To byla také příčina posledního letošního úmrtí po nárazu auta staršího muže do stromu v tomto úseku," konstatoval šéf znojemských dopravních policistů Robert Pešek.
Pokud jde o smrtelné následky způsobené příčinou na straně řidiče… Právě proto, že následky nehody mohou být tragické, měl by na ně řidič myslet o to více a jet raději opatrněji. Konec konců, v tomto duchu zní i legislativa: přizpůsobit způsob jízdy, kromě jiného, svým schopnostem, vlastnostem vozidla, stavu komunikace a povětrnostním podmínkám.
Řidič, který by například chtěl na úzké obousměrné silnici lemované stromy jet devadesátkou, s tím, že je tady přece povolená, zkrátka nemá pravdu, navíc musí předpokládat vozidlo v protisměru. A to nejen proto, že by mu toto vozidlo vjelo do dráhy, ale i proto, aby v kritické situaci nemusel on vjet do dráhy jemu. Stav silnice tedy bezpečnou rychlejší jízdu neumožňuje. Uvědomění si rizik a zároveň omezení provozu v problematických místech by mohla pomoct i revize dopravního značení.
Faktem také je, že aleje jsou spíše okolo silnic nižších tříd, které jsou součástí krajiny stejně jako pole, doprovodná zeleň, potoky, ale i turisté a cykloturisté. Já osobně, když například projíždím stromy lemovanými silnicemi Jeseníků, si nedovolím devadesátkou jet - právě proto, že jsou silnice úzké, pohybují se na nich turisté a vedou okolo nich aleje. Podobně jako by soudný člověk asi nejel devadesátkou na silnici pokryté ledem.
Když se podíváme na silnice vyšších tříd, i při jejich současném projektování se s doprovodnou zelení počítá, musí ale splňovat určitá kritéria co do vzdálenosti od vozovky, rozestupů, rozhledových poměrů. Tak, aby se vyhovělo požadavkům na rychlou a bezpečnou jízdu. Nehledě na to, že zejména při zhoršené viditelnosti mohou právě aleje pomáhat v orientaci a snižovat tak riziko nehod, snižují tvorbu sněhových návějí a podobně. Navíc mají aleje nezanedbatelný přínos pro ekosystém, estetickou hodnotu a jsou součástí historické paměti krajiny, byť se Vám to může ve srovnání s lidskými životy jevit jako malichernost.
S názorem, že aleje okolo silnic patří do minulosti podobně jako kočárová doprava, podle všeho nesouhlasili členové německého automobilového klubu ADAC. Máte-li zájem, zadejte si do Googlu heslo „Německá alejová cesta“. Možná budete překvapeni. Aleje okolo silnic tam sdružení motoristů nejen že nepožaduje kácet, ale naopak podporuje jejich ochranu a výsadbu nových. Ke zlepšení situace jsme po německém vzoru už v minulosti navrhovali zavést novou dopravní značku „Pozor, alej“, která by automaticky měla znamenat snížení maximální rychlosti na 60 km/h a zákaz předjíždění.
Nepopírám, že stromy mohou zhoršovat následky dopravních nehod, vykácení však není řešením. Tím je důslednější kontrola dodržování maximální povolené rychlosti na silnicích, například cíleně v úsecích lemovaných stromy, natírání reflexních pruhů na stromy, ve vhodně vytipovaných úsecích instalace svodidel nebo zavedení nové, výše zmíněné dopravní značky.
Každá zbytečná smrt je tragédií, tedy i ty při nehodách, nicméně vykácení stromů nepovažujeme za řešení. Tím je bezpečná jízda, pro niž by mělo být motivací každého řidiče i uvědomění si, že svým jednáním může způsobit právě i smrt nevinného dítěte. Nezabíjejí totiž stromy, ale nezodpovědnost lidí za volantem.
