Byla to dlouhá a trnitá cesta, 17. června 2024 se nicméně podařilo definitivně schválit nařízení EU o obnově přírody, byť v kompromisní verzi. Co tedy nové nařízení obsahuje a co by mělo následovat nyní?
Na úvod si řekněme, že nařízení má sloužit k naplnění podstatné části již dříve přijaté Strategie biodiverzity EU do roku 2030. Neobsahuje přitom kroky vedoucí k naplnění dvou významných cílů této strategie, které jsou členskými státy řešeny zvlášť, a to rozšíření plochy chráněných území na 30 % rozlohy EU na souši i na moři, z čehož 10 % území EU má být přísně chráněno.
Co tedy nařízení obsahuje?
Nařízení stanovuje konkrétní cíle týkající se obnovy:
- ekosystémů chráněných stávající legislativou (zejména směrnicí o stanovištích)
- ekosystémů na zemědělské půdě
- ekosystémů v zastavěných územích
- opylovačů
- ekosystémů na lesní půdě
- volně tekoucích řek
- mořských ekosystémů
Souhrnně mají být tyto ekosystémy obnoveny na 20 % souše a 20 % moří do roku 2030. Do roku 2050 pak mají být všechny obnoveny v tom rozsahu, jak nařízení dále stanovuje.
Ekosystémy chráněné existující evropskou legislativou
Konkrétně jsou všechny dotčené ekosystémy uvedeny v příloze I. Z těchto ekosystémů má dobrého stavu dosáhnout 30 % jejich rozlohy do roku 2030, 60 % do roku 2040 a 90 % do roku 2050. Zdůvodněná výjimka je možná u ekosystémů, které se vyskytují relativně hojně (pokrývají více než 3 % rozlohy EU) – tam stačí v odůvodněných případech jen 80 % jejich výskytu do roku 2050. Zvláštní ustanovení se týkají obnovy ekosystémů, které se dnes vyskytují v menším rozsahu, než je z vědeckého hlediska nezbytné pro zajištění jejich stability. Nařízení také specifikuje výjimky pro nedosažení stanoveného cíle, a to zvlášť pro stávající lokality soustavy Natura 2000 a území mimo ně.
Mořské ekosystémy
Podobně jsou definovány cíle pro mořské ekosystémy, které jsou uvedeny v příloze II nařízení. Poněkud odlišný je však harmonogram dosažení cílů pro různé typy mořských ekosystémů.
Urbánní ekosystémy
Cílem je zajistit, aby do roku 2030 nedošlo k čisté ztrátě rozlohy zelených ploch a ploch zakrytých korunami stromů v zastavěných územích. Z této plochy je možné vyloučit (a tedy ztrátu pokrytí dopustit) na územích, kde je v současnosti více než 45 % zelených ploch a více než 10 % plochy zakryté korunami stromů. Od roku 2031 je třeba zajistit rostoucí trend obou ukazatelů, měřeno v šestiletých intervalech.
Říční ekosystémy
Cílem je obnovení volně tekoucích řek (tedy dostatečně dlouhých úseků řek bez příčných bariér, s minimálním opevněním břehů a s přirozeným propojením toku s nivou, chodem sedimentů a režimem kolísání hladiny a průtoků) na 25 000 kilometrech evropských vodních toků, včetně doprovodných opatření k zajištění ekologických funkcí toků a jejich niv. Nařízení stanovuje, že má být provedena inventarizace všech bariér a identifikovány bariéry nutné k odstranění, tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo do roku 2030. Efekty získané odstraněním bariér a obnovením ekologických funkcí toků a niv mají být následně udržovány. Nařízení dále upřesňuje, že odstraněny mají být přednostně bariéry, které ztratily svou funkci, jsou zastaralé a ve špatném technickém stavu a nejsou potřebné z hlediska protipovodňové ochrany, splavnosti, odběrů vody nebo produkce obnovitelné energie.
Obnova populací opylovačů
Cílem je zajistit odvrácení trendu úbytku diversity opylovačů do roku 2030 a od roku 2031 zajistit pozitivní trend růstu populací a jejich diversity. Za tím účelem je také nutno stanovit vědecké metody monitoringu a hodnocení stavu populací opylovačů. Komise je povinna předložit návrh metodiky do 12 měsíců od data účinnosti nařízení.
Zemědělské ekosystémy
Poněkud zvláštně jsou v konečné verzi definovány cíle pro zemědělské ekosystémy. Jednotlivé členské státy si totiž mohou vybrat, u kterých dvou z níže uvedených tří indikátorů dosáhnou do roku 2030 vzrůstajícího trendu:
- index výskytu motýlů na travnatých plochách
- zásoba uhlíku v obdělávaných plochách
- podíl zemědělské půdy s výskytem krajinných prvků s vysokou biodiverzitou
Povinný je cíl zajistit růst populací polních ptáků (uvedených v příloze V). Kvantifikované cíle se liší podle toho, zda jde o druhy, u nichž historicky došlo k významnějšímu a méně významnému poklesu populací.
Posledním cílem je obnova rašelinišť. Opatření k jejich obnově mají být zahájena postupně na 30, 40 a 50 % pro roky 2030, 2040 a 2050, a specifikovaný podíl má do uvedených dat již být znovu zavodněn. Pro Českou republiku je důležité, že tato opatření mohou být realizována i na jiné než zemědělské půdě.
Lesní ekosystémy
Trochu podobně je tomu u lesních ekosystémů. Povinné je dosáhnout rostoucího trendu u populací lesních ptáků uvedených v příloze VI. Dále pak mají členské státy povinnost dosáhnout pozitivního trendu u šesti z následujících sedmi indikátorů:
- stojící mrtvé dřevo
- ležící mrtvé dřevo
- podíl lesů s různorodou věkovou strukturou
- konektivita (propojenost) lesních porostů
- zásoba organického uhlíku
- podíl lesů s dominujícími přirozenými druhy dřevin
- druhová diverzita stromů
Nově byl do nařízení také dodán článek požadující výsadbu tří miliard stromů (nejen na lesní půdě).
Závěr: Cíle
Přestože cíle jsou stále velmi ambiciózní, nařízení bylo oslabeno celou řadou možných výjimek, kdy tyto cíle nemusí být dosaženy. Jedná se nejen o nepředvídatelné události jako živelné pohromy a havárie, a důsledky klimatických změn, ale i otázky potravinové bezpečnosti, výroby energie z obnovitelných zdrojů i bezpečnosti obecně. I tak ale zůstává toto nařízení velmi zásadním podkladem pro to, aby ochrana přírody konečně mohla dosáhnout cíle, který si evropská strategie ochrany biodiverzity klade už od roku 2000, tj. zastavení poklesu biodiverzity na území členských států.
Postup při dosahování cílů
Co se bude dít nyní, je vytvoření Národního plánu obnovy přírody, který má konkrétně definovat postupy, prostředky a upřesnit cíle obnovy přírody na národní úrovni. V České republice již byly ustanoveny pracovní skupiny a zahájena odborná příprava pro zpracování tohoto zásadního dokumentu, což nám oproti některým jiným členským státům dává náskok. Jedná se a bude se jednat o komplikované vyjednávání s různými resorty a zájmovými skupinami, a je dobře, že jsme s tím u nás již začali. Opravdu již není důvod váhat, rok 2030, ke kterému se vztahují první milníky při dosahování cílů nařízení, je z hlediska společenských, ale i přírodních procesů již velmi, velmi blízko.
