Využití plastů a nakládání s odpadními plasty představuje v současnosti velkou výzvu. Plasty jsou dnes všudypřítomné. Jejich spotřeba se od roku 1960 zdvacetinásobila a to sebou přineslo řadu problémů. Plasty zamořují moře a oceány, plastová mikrovlákna byly zjištěny v ovzduší, které dýcháme i ve vodě, kterou pijeme. Přitom se předpokládá, že spotřeba plastů dále poroste a během dalších dvaceti let se zdvojnásobí. Nejvíce plastů se používá na výrobu obalů, následuje stavebnictví, automobilový a elektrotechnický průmysl.
V ČR dnes významná část plastových obalů končí na skládkách a poměrně významná část se energeticky využívá ve spalovnách nebo jako alternativní palivo v cementárnách (ČR vykazuje výrobu alternativních paliv jako materiálové využití, to v budoucnosti nebude možné a vykazovaná úroveň recyklace plastů poklesne). Pálením plastů se však ničí jejich skutečná hodnota a vede to k nemalým emisím skleníkových plynů.
Tuto situaci je třeba začít řešit a skutečně se tak začíná dít. Omezuje se použití plastových tašek na jedno použití, navržena je regulace jednorázových plastových výrobků (https://www.cr2030.cz/zavazky/), uvažuje se znovupoužití kelímků či zálohování PET lahví (www.zalohujme.cz). Přijaty již byly nové cíle pro recyklaci plastových obalů, kdy v roce 2025 bychom jich měli být schopni materiálově využít 50 %, 55 % se má recyklovat v roce 2030.
Jak je i z cílů pro recyklaci plastových obalů vidět, část jich nelze recyklovat. Přiznává to samotný průmysl. I to je výzva. Novým cílem EU je to, aby v roce 2030 byly všechny plastové obaly recyklovatelné. Již dnes se k tomuto trendu zavázaly některé obchody, používat pouze recyklovatelné obaly.
Protože velká část plastů prochází našima rukama, je i na nás, abychom situaci kolem plastů ve svém chování zohlednili. Je dobré vyhnout se zbytečné spotřebě plastů a samozřejmostí by pro nás mělo být, že plasty budeme třídit. To si ale musí každý rozhodnout sám, každý neseme odpovědnost jen za své chování. Někdo to prostě nedokáže a je to jen jeho věc.
Má smysl třídit všechny plasty? V ČR je celý systém třídění plastů nastaven tak, že do žlutých kontejnerů patří všechny plastové obaly s výjimkou PVC. Zda a kolik z takto sebraného materiálu bude využito a kolik se spálí či skončí na skládce, se liší region od regionu. Souhlasit lze s názorem, že čím víc plastů vytřídíme, tím je větší potenciál i proto, že se jich víc bude recyklovat (Video "Moje odpadky č. 37).
Dobře recyklovatelné jsou PET láhve všech barev, dále průhledné polyetylénové fólie, obaly od drogerie. Platí také to, že čím je kus plastu větší, tím pravděpodobněji bude využit. U zbytku se situace liší region od regionu. Všechny plasty je nutné dotřiďovat na třídících linkách, ty nejlepší jsou schopni využít až 70 % vstupního materiálu. Výjimečná je situace v Pardubickém kraji, kde ve společnosti Transform Lázně Bohdaneč jsou schopni využít i ty nejhůře recyklovatelné plasty (kelímky od jogurtů, obaly od sušenek).
Pokud se týká neobalových plastů, sbírají se hlavně na sběrných dvorech. Stavební plasty či kusy nábytku jsou často z PVC a proto je nelze recyklovat. To samé platí pro stavební pěnový polystyrén, který obsahuje zpomalovače hoření a měl by být správně zařazen mezi nebezpečný odpad.
Třídění plastů není zadarmo. Průměrné náklady na vytřídění 1 tuny plastů se pohybují kolem 7500 Kč. To jaké budou, obvykle záleží na tom, jak jsou zaplněné kontejnery. Rozhodně se vyplatí sešlapávat PET láhve. Tím lze snížit náklady na jejich recyklaci až o několik tisíc korun. Náklady na výklop jednoho žlutého kontejneru o objemu 1100 litrů se běžně pohybují mezi 100 až 300 Kč. Do kontejneru se vejde 16 až 35 kg plastů (průměrný obyvatel ČR ročně spotřebuje kolem 35 kg plastů, tedy zaplní 1 až 2 takové kontejnery).
Tento článek vzniknul v rámci projektu „Podpora snižování produkce odpadů v obcích Středočeského kraje“, který byl v roce 2018 podpořen Ministerstvem životního prostředí.
