Členy jsou podle náměstka hejtmana Viléma Žáka mimo jiné odborníci z ústavů Akademie věd ČR či pražské Vysoké školy chemicko technologické, ale i Karel Helge Karstensen z Norska či německý nezávislý konzultant Roland Erich Weber z Tübingenu. Výsledky jejich práce využije krajská komise pro životní prostředí a zemědělství, rada kraje i krajský úřad.
V současné době se skupina odborníků soustředí především na sanaci objektů neratovické Spolany, které jsou zamořeny dioxiny. Řešit by měla i další staré ekologické zátěže v regionu, uvedl Žák.
Projekt sanace neratovické chemičky počítá s odstraněním 30.000 až 35.000 tun různých druhů materiálů, jež obsahují dioxiny a jiné chlorované uhlovodíky. Toxické látky by měly být převedeny do plynného stavu, aby byly odděleny od stavebních materiálů, zařízení objektů a zeminy. Pak budou rozloženy v chemických reaktorech.
Fond národního majetku vybral pro tuto zakázku za přibližně 2,7 miliardy korun firmu SITA Bohemia a její metodu nespalovací technologie BCD. K sanaci mají výhrady ekologická sdružení. Náměstek předpokládá, že sanace začne letos.
Libuše Hanzalová
Komentář Arniky
Nejpodstatnější připomínkou sdružení Arnika k problematice sanace dioxinové zátěže ve Spolaně je ta, že pro její likvidaci měla být vybrán nespalovací postup. Přestože se všude v mediích dovíte, že k likvidaci ekologické zátěže byla vybrána nespalovací postup, není tomu zcela tak. Byla sice vybrána technologie, která má sice přívlastek nespalovací, ale bohužel určitá část kontaminovaného odpadu bude rovněž spalována, aniž by prošla touto nespalovací technologií.
Tiskové zpráva věnované problematice dioxinové zátěže, její samace a dokumentace EIA si můžete přečíst zde.
