Jakarta je jednoznačným vítězem v žebříčcích znečištěného ovzduší. Toto vítězství je spíš ukázkou prohry v boji za lepší životní prostředí. Další oddalování řešení kvality ovzduší metropole Indonésie zaviní 10 000 úmrtí ročně a rostoucí náklady z ekonomických ztrát.
Jakarťané získali určitou naději k příznivějšímu živobytí díky soudnímu rozsudku. Ten v roce 2021 nařídil státu hájit občanská práva za čisté životní prostředí. Ani po dvou letech se kvalita ovzduší moc nezlepšila. Metropole s 30 miliony obyvatel stále trápí jemné prachové částice, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Hodnoty prachových částic bývají několikanásobně vyšší, než je doporučený limit WHO.
Až o 2,5 roku kratší život
V Jakartě zdrojů znečištění ovzduší jako takových není mnoho. Primárně tomu přispívá individuální doprava a průmyslové provozy, které se nachází v blízkosti Jakarty. Uhelné elektrárny a továrny nacházející se v sousedních regionech ovlivňují tamní ovzduší více. Nacházejí se v okruhu 100 km od Jakarty v provinciích Suralaya, Banten a Západní Jáva. Odtud putují zdraví nebezpečné látky transmigračním přednosem do Jakarty, kde koncentrace těchto látek bývá mnohonásobně vyšší než u zdroje.
Důsledkem toho je vyšší podíl tzv. neinfekčních onemocnění obyvatel Jakarty. Patří sem potíže s dýcháním, rakovina plic, choroby srdce, předčasné porody, cukrovka atd. Na tyto choroby v roce 2019 v Jakartě připadlo až 79 procent úmrtí. Délka života lidí dlouhodobě bydlících v Jakartě se podle studie Air Quality Life Index může zkrátit až o 2,5 roku.
Vláda problém neřeší, ale zpochybňuje rozhodnutí soudu
Od rozhodnutí z roku 2021 indonéská vláda pod vedením prezidenta Widoda nedokázala udělat nic jiného než zpochybnit rozhodnutí soudu. Oddálila tím platnost rozhodnutí a získala tak víc času pro sebe.
Tento čas ale mohl být věnován vyřešení transparentnosti dat, omezení vypouštění a investicím do šetrnějších technologií. V článku od Syuhada bylo spočítáno, že ekonomické ztráty v roce 2019 způsobené znečištěním PM 2,5 a ozonem byly 2943 miliard dolarů. To se rovná 2,2 procentům ročního HDP celého jakartského regionu. Kromě toho podle autorů studie špatná kvalita ovzduší ročně vezme životy 10 000 lidí. 5 000 lidí je hospitalizováno s kardiovaskulárními problémy a 7 000 dětí má nepřiznivé zdravotní důsledky.
Nevědomost není jen sladká. Může zabíjet
Ke zpomalení tohoto kolotoče problémů je potřeba usilovat o vyšší dostupnost dat a zvýšení informovanosti. Proto je nezbytně důležité v Indonésii zavést Pollutant Release and Transport Registr (PRTR), který by poskytoval data o vypouštění nejrůznějších látek do ovzduší a jejich množství v předávaných odpadech. Jedná se o obdobu Integrovaného registru znečišťování (IRZ), který používáme v Česku.
Na základě těchto dat je pak možné stavět další opatřující kroky. Zároveň je potřeba dbát i na revizi tolerované hladiny znečištění, která zatím vychází vstříc znečišťovatelům. V tomto případě rozhodně neplatí přísloví “Čím míň víš, tím líp spíš”.
Kvůli omezenému přehledu o míře znečištění a jeho dopadech na to stát doplácí nižší pracovní efektivitou zaměstnanců, větším počtem dnů strávených na nemocenské a vyššími náklady na léčbu pacientů.
