Indonésie je známá svými běloskvoucími písečnými plážemi, exotickou kuchyní a neklidnými sopkami. Co ovšem turisté běžně neuvidí jsou hory odpadu a malé „sopky“ v podobě provozů pálících nejen plastový odpad. To jsou příklady důsledků špatného odpadového hospodářství.
!! FOTOGALERII Z NAŠÍ MISE DO INDONÉSIE SI PROHLÉDNĚTE ZDE !!
Město Bekasi jsme v prosinci 2022 navštívili poprvé. Nachází se vedle Jakarty, hlavního města Indonésie, odkud do Bekasi proudí komunální odpad, který se sem posledních 30 let dovážel na obří skládku. Skládka Bantar Gebang má rozlohu jako 200 fotbalových hřišť a je víc než 45 metrů vysoká, což z ní dělá jednu z největších asijských skládek. Od roku 2019 při této skládce funguje nová spalovna odpadu. Ta momentálně běží pouze v testovacím režimu a zpracovává 100 tun odpadu denně. Brzy navýší kapacity na zpracování až 2 000 tun odpadu za den.
Také jsme se vrátili do města Karawang, kde se pro výrobu vápna používá plastový odpad a staré pneumatiky. Spalování těchto materiálů bez jakéhokoliv čištění a filtrace kouře významně znečišťuje okolní životní prostředí. Výsledky naší nedávné studie z Karawangu potvrzují přítomnost vysokých hodnot jedovatých látek, například dioxinů, v potravinovém řetězci v okolí vápenky.
Na těchto dvou místech jsme odebírali vzorky půdy, říčních sedimentů a vajec. Jak to probíhalo, můžete vidět ve videu:
Spalování odpadu, ať už otevřeným způsobem jako v Karawangu nebo ve spalovně na skládce Bantar Gebang, ani skládkování není správnou cestou pro udržitelné nakládání s odpadem. Obzvlášť v zemi jako je Indonésie, kde mohou být toxické zbytky po spalování odpadu dále využívány například ve stavebnictví. Mimojiné se z nich vyrábí cihly, které se v rámci areálu spalovny používají na dláždění chodníků a jejichž prostřednictvím se jedy mohou desítky let šířit a přetrvávat v okolí. Jednu z těchto cihel jsme si proto přivezli s sebou do Česka a podrobíme ji detailnímu rozboru.
Nesprávné nakládání s odpadem ještě více prohlubuje problém šíření toxických látek, které se do plastů úmyslně přidávají již při výrobě, nebo které vznikají na konci jejich životního cyklu při spalování. Navíc v Indonésii bohužel chybí technické kapacity na sledování přítomnosti persistentních organických látek, které vznikají při spalování, což v praxi znamená nemožnost měření vyprodukovaných emisí. V oblasti sledování koloběhu látek nebezpečných životnímu prostředí i lidskému zdraví jsou tak naši indonésští partneři z Nexus3 Foundation odkázaní na spolupráci se zahraničními laboratořemi. S tím jim pomáháme právě my v Arnice.
Dopady neudržitelného nakládání s odpady na místní lidi a prostředí určujeme tak, že výsledky analýzy odebraných vzorků, porovnáme s výsledky z oblasti Cisarua, která také leží na ostrově Jáva, ale v oblasti nezasažené průmyslovým znečištěním. O výsledcích vás budeme informovat v našich publikacích a tiskových zprávách.
