Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky má 15. února 2022 na programu ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, jejíž projednávání bylo 11. ledna 2022 odloženo.
Česká republika se v uvedeném dokumentu zavazuje, že zajistí splavnost Labské vodní cesty v rozsahu, který v současné situaci nelze bez poškození přírody garantovat. Je téměř jisté, že pokud by se naše země k dohodě skutečně zavázala, vytvořil by se tlak na prosazení stavby vodních děl u Děčína a Přelouče. Bez těchto staveb uvedené závazky prakticky nelze naplnit.
Realizací plavebního stupně Děčín by došlo k nevratnému zásahu do ekosystému řeky. Jedná se o cenné území s řadou ohrožených druhů, v neposlední řadě je Labe naší jedinou lososovou řekou. Návrat lososů byl možný jen díky tomu, že je jeho tok až po ústí do moře pro ryby volně prostupný.
Grafy, které sdružení Arnika připravilo, jasně deklarují nesmyslnost záměru i z čistě praktických důvodů. Po Labi se dnes již téměř nic nepřepravuje, a neustále ubývá vody – po většinu roku tak není možné na Labi plout. Smlouvou požadovaná minimální hloubka Labe na našem území je neadekvátní oproti německé straně, což je logický nesmysl, pokud bychom měli brát vážně argumenty, že cílem je umožnit plynulou plavbu lodí až do Hamburku.
Sdružení Arnika počátkem tohoto roku poslalo otevřený dopis novému předsedovi vlády Petru Fialovi, ministryni ŽP Anně Hubáčkové a ministru dopravy Martinu Kupkovi. Spolu s nevládními organizacemi sdruženými v Zeleném kruhu v něm žádalo, aby ratifikaci dohody zastavili.
Na neúspěšné pokusy o prosazení zmíněných vodních děl byla za čtvrt století promarněna téměř miliarda korun (jak kritizuje i NKÚ ve zprávě z roku 2019).
