Spalovna průmyslových odpadů společnosti SPOVO, s.r.o., je situována v areálu firmy BorsodChem – Moravské chemické závody. Je určena pro zneškodňování nebezpečných odpadů z průmyslových podniků a má roční kapacitu 10.500 t odpadů za rok. Pálí se v ní kapalné, pastovité i pevné nebezpečné odpady dovážené z celé České republiky. Je to jediná spalovna, která má povoleno spalovat také odpady s vysokým obsahem stabilních chlorovaných látek jako jsou polychlorované bifenyly či hexachlorbenzen. Jde vesměs o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kapacita spalovny nebývá naplněna.
Spalovna je v provozu již od července 2001. Provoz zahrnuje čtyři technologické stupně: příjem odpadů, spalovací část, parní kotel, čištění spalin. Za dobu provozu byly měřeny emise těžkých kovů i dioxinů. Emise dioxinů sice nepřesáhly evropský limit, ale na druhé straně je nutné říci, že dosud nejspíše neproběhla měření emisí polychlorovaných bifenylů.
Polychlorované bifenyly i dioxiny představují vážné riziko již ve stopových koncentracích - jde o látky poškozující imunitní a hormonální systém člověka.
Ve stručném shrnutí provozovatelé spalovny mimo jiné tvrdí, že spalovna nemá negativní vliv na znečištění půdy. Není nám známo, že by takto zaměřený průzkum byl prováděn. Spalovna produkuje také odpady v podobě strusky (popela) z pece, popílku či jiných zbytků po čištění spalin. Obojí obsahuje / může obsahovat toxické látky jako těžké kovy, dioxiny či polychlorované bifenyly. Proto je důležité vědět, kde a jak končí tyto odpady.
Z hlediska likvidace odpadů s obsahem látek typu PCB není spalování jedinou variantou a jsou známy technologie produkující méně toxických látek - například metoda chemické redukce v plynné fázi (GPCR), bazický katalytický rozklad (BCD) a několik dalších. Je tedy oprávněné se ptát na vliv spalovny na životní prostředí ve srovnání s jinými technologiemi. K zadanému úkolu - likvidaci nebezpečných odpadů s vysokým obsahem toxických látek existují lepší dostupné technologie.
V okolí spaloven anebo u jejich zaměstnanců byly ve světě pozorovány řady zdravotních problémů - jde o další okruh otázek, kterým by se mělo integrované povolení věnovat.
Spalovna nakládající s vysokým množstvím nebezpečných látek (často výbušných, hořlavých anebo zdraví nebezpečných) stojící v sousedství velkého chemického provozu by měla mít podle selského rozumu zpracovaný plán havarijního zabezpečení na úrovni bezpečnostní zprávy (podle zákona č. 353/1999 Sb.). To SPOVO, s.r.o. nemá. Je zde tedy námět na další otázku.
Z pohledu občanů žijících v okolí spalovny je jistě důležitá otázka monitorování vlivu na životní prostředí, a to nejen měření emisí, ale také zjišťování imisního zatížení v okolí, znečištění vod či půdy. V blízkosti spalovny je masokombinát Martinov dodávající produkty pro celou Českou republiku. Ostrava je přitom známa vysokými koncentracemi PCB v prostředí, aniž by byly identifikovány zdroje znečištění těmito látkami.
