Kvůli výstavbě golfového hřiště uprostřed velmi hodnotného lesního ekosystému tak můžeme přijít:
- - až o 813 mil. Kč ročně u osmnáctijamkové varianty (varianta 1) – více než 30 ha lesa,
- - respektive o 211 mil. Kč ročně u devítijamkové varianty ( varianta 2a) – více než 10 ha lesa.
Vědci a znalci oboru došli k těmto číslům na základě ocenění tří nejdůležitějších funkcí, které poskytují plochy lesa ohrožené výstavbou.
- První z oceněných služeb je tvorba kyslíku, kterou vyčíslili na 109 mil. Kč za rok (respektive 25 mil. ročně).
- Lesní ekosystém také vypařuje a zadržuje vodu v krajině v tzv. malém vodním cyklu. Tuto službu vědci ocenili na 355 mil. Kč ročně (respektive 94 mil. Kč ročně).
- Kromě produkce samotné destilované vody les tento odpar aktivně reguluje a tím vyrovnává teplotní výkyvy počasí. Tuto klimatizační funkci ocenili na 349 mil. Kč ročně (respektive na 92 mil. Kč ročně).
Vědci také poukazují na to, že další ekologické újmy na dotčeném území by mohly být odhadnuty až bezprostředně po výstavě golfových drah.Proto tedy navrhují, aby v případě realizace tohoto záměru investor nahradil vzniklou ekologickou újmu tímto způsobem:
- Investor by měl zabezpečit doplňkovou nápravu za likvidované biotopy výsadbou a údržbou nového lesa na náhradní ploše 30 ha, resp. 10 ha na území Prahy, nejlépe na antropogenně znehodnocených půdách v bezprostřední blízkosti dotčeného území; nebude-li to možné, uhradí jednorázově 63 mil. Kč před zahájením stavby u varianty 1, resp. 20,6 mil. Kč u varianty 2a, a na vlastní náklady zajistí výkup náhradních pozemků na území hl. m. Prahy v bezprostřední blízkosti dotčeného území, na kterých orgán ochrany přírody a krajiny zajistí z prostředků ekologické újmy náhradní výsadbu.
- Investor by měl každoročně ve formě přechodné ztráty služeb lesního ekosystému (příloha 4 zák. č. 167/2008 Sb.) odvádět 813 mil. Kč u varianty 1, resp. 211 mil. Kč u varianty 2a, a to po dobu minimálně 30 let do veřejných rozpočtů (Klánovic, Prahy, SFŽP) než nově vysazený les dosáhne poloviny věku stávajících porostů.
Jak spočítat hodnotu produkce kyslíku
Jeden hektar listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok průměrně 10 tun kyslíku (u převažujícího jehličnatého lesa o třetinu méně). Pro přepočet mezi kilogramy a litry O2 platí vztah 1,429 kg/m3 neboli 1 kg O2 představuje 700 litrů 02.
Z 31 hektarů lesního porostu lze tedy odvodit následující hodnotu roční produkce kyslíku:
pro variantu 1
10 000 kg/ha x 31,18 ha x 700 litrů x 0,50 Kč/litr = 109,130 mil. Kč ≈ 109 mil. Kč ročně
pro variantu 2a
6 600 kg/ha x 10,94 ha x 700 litrů x 0,50 Kč/litr = 25,271 mil. Kč ≈ 25 mil. Kč ročně
Jak spočítat hodnotu funkce výparu vody – podpory malého vodního cyklu
Počítáme s evapotranspirací (výpar listy i půdou) 400 litrů vody na metr čtverečný za rok pro variantu 1, pro variantu 2 pak s evapotranspirací 300 l/m2. Cena 2,85 Kč /litr odpovídá ceně destilované vody dodávané ve velkém. Nezahrnujeme cenu transportu vodní páry do mraků a na vrcholy kopců a rovnoměrnou distribuci po krajině na závlahy.
Taková evapotranspirace znamená roční službu z 1 ha lesa:
pro variantu 1
(400 litrů/m2) x cca 2,85 Kč (cena litru destil. vody) x 10000 = 11,4 mil. Kč ročně x 31,18 ha = 355,452 mil. Kč ≈ 355 mil. Kč ročně
pro variantu 2a
300 litrů/m2 x 2,85 Kč (cena litru destil. vody) x 10000 = 8,55 mil. Kč
8,55 mil. Kč ročně x 10,94 ha = 93,537 mil. Kč ≈ 94 mil. Kč ročně
Jak spočítat hodnotu klimatizační funkce
Vycházíme z úvahy, že vzrostlý les v pražské aglomeraci, který je dostatečně zásoben vodou (jde o území s vysokou hladinou spodní vody), odpaří za kalednářní rok asi 400 litrů vody z 1 metru čtverečního a zužitkuje tak podstatnou část slunečního záření (cca 80 %) na ochlazení prostřednictvím výparu. Naopak v noci vodní pára kondenzuje na chladnějších místech, čímž dochází k jejich oteplení a návratu vody do krajiny. Les tedy působí jako přirozené klimatizační zařízení s dvojitou funkcí ochlazování za slunečního svitu a oteplování při poklesu teplot.
Skupenské teplo vody je 0,7kWh/litr (2,5MJ/litr). Pro převedení 1 litru vody z kapalného stavu na vodní páru je potřeba dodat přibližně 0,7kWh energie (při normálním tlaku a počáteční teplotě vody 20 Co). Při odpařování se skupenské teplo spotřebovává, při kondenzaci vodní páry zpět na kapalinu se skupenské teplo uvolňuje. Evapotranspirace (výpar vody přes rostliny a půdu) je spojena s ochlazováním při výparu a oteplováním chladných míst, kde se vodní pára sráží. Evapotranspirace má tedy dvojnásobný klimatizační efekt provázený destilací vody, transportem vodní páry a jejím srážením na chladných místech. Vyrovnávají se tak teploty v prostoru a čase.
Do kalkulace nákladů za klimatizaci zahrnujeme pouze ekvivalent za energii potřebnou na chlazení a na ohřev. Nepočítáme cenu technologicky nenapodobitelného zařízení.
V souhrnu tedy můžeme odhadnout úroveň klimatizační služby:
pro variantu 1
400 l/m2 a rok x 1,4 kWh x 10 000 x 2 Kč/kWh = 11,2 mil. Kč roční klimatizační služby na 1 ha x 31,18 ha = 349,216 mil. Kč ≈ 349 mil. Kč ročně
pro variantu 2a
300 l/m2 a rok x 1,4 kWh x 10 000 x 2 Kč/kWh = 8,4 mil. Kč roční klimatizační služby na 1 ha x 10,94 ha = 91,896 mil. Kč ≈ 92 mil. Kč ročně
Zdroj:
Ing. Marek Hanuš, Doc. Ing. Josef Seják, CSc., RNDr. Pavel Cudlín, CSc., RNDr. Jan Pokorný, CSc., Ing. Renata Burešová: Odhad ekologické újmy a ztrát ekosystémových služeb lesa z realizace projektu výstavby golfového hřiště Praha-Klánovice 2009