Ostravská aglomerace patří z hlediska zatížení prostředí toxickými látkami mezi kritické regiony České republiky. Není tomu jinak ani z hlediska zatížení extrémně nebezpečnými látkami, které jsou souhrnně nazývány jako perzistentní organické látky (POPs) a patří mezi ně třeba dioxiny, polychlorované bifenyly či hexachlorbenzen. Je to samozřejmě způsobeno dlouholetou činností průmyslových podniků s nedostatečně zabezpečenými technologiemi z hlediska jejich vlivu na životní prostředí.
Ostravská aglomerace patří z hlediska zatížení prostředí toxickými látkami mezi kritické regiony České republiky. Není tomu jinak ani z hlediska zatížení extrémně nebezpečnými látkami, které jsou souhrnně nazývány jako perzistentní organické látky (POPs) a patří mezi ně třeba dioxiny, polychlorované bifenyly či hexachlorbenzen. Je to samozřejmě způsobeno dlouholetou činností průmyslových podniků s nedostatečně zabezpečenými technologiemi z hlediska jejich vlivu na životní prostředí.
Všechno ovšem nelze svést jenom na hříchy minulosti - z doby před rokem 1989. Do Ostravy jsou situovány nové problematické provozy, které pro ni přitom nejsou téměř vůbec důležité z hlediska řešení palčivého problému zaměstnanosti v regionu. Zato mohou značnou měrou přispívat k celkové zátěži životního prostředí takovými toxickými látkami jako polychlorované bifenyly anebo dioxiny.
V naší zprávě najdete řadu údajů dokumentujících alarmující situaci na Ostravsku.
V roce 1997 byly zkoumány vzorky podkožního tuku zemřelých osob z Ostravsko-karvinské oblasti z hlediska obsahu polychlorovaných bifenylů a dioxinů (PCDD/F). Z průzkumu 12 osob zjistili vědci hodnotu dioxinů 34,93 pgTEQ/g tuku. U PCB pak zjistili koncentraci 264,38 pg/g tuku.
V Odře v Bohumíně byly v letech 1995 - 97 měřeny koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB), (Ročenka ž. p. 2000). Zatímco v roce 1995 zde byla průměrná koncentrace (udána v aritmetickém průměru) 11,6 ng PCB/l, v následujícím roce už to byla vyšší hodnota 24,6 ng/l. V roce 1997 nejspíše v důsledku povodní a vyplavení řady průmyslových, především chemických podniků, vyrostla tato hodnota na 46,0 ng/l. Vyšší koncentrace PCB v České republice už byla naměřena jen v nejšpinavější české řece Bílině. Od roku 1997 měření PCB v Odře nepokračovala anebo nebyly zveřejněny jejich výsledky.
V Aliachem-MCHZ Ostrava zahájili počátkem roku 2000 zkušební provoz ve spalovně nebezpečných odpadů. Měření emisí dioxinů do ovzduší sice dopadla dobře - jsou relativně nízké. Ale nebyly vůbec měřeny koncentrace polychlorovaných bifenylů ve spalinách. Nebylo tudíž možné ověřit účinnost jejich likvidace. Přitom zde byl spalován odpad z Milovic, ale i dalších míst ČR, obsahující PCB. V Milovicích bylo uskladněno na 5800 kg tohoto odpadu v rezavějících sudech.
Cca 200 - 300 m od nemocnice v Ostravě - Porubě, kde byla umístěna spalovna zdravotnických odpadů, byla zjištěna extrémně vysoká hodnota PCDD/F v půdě (19,7 pg TEQ/g), (Jech, L., Minářová, J., Bencko, V., Černá, M. 2001). Evidentně jde o důsledek zatížení místa emisemi dioxinů z blízké spalovny odpadů. Spalovna je v nemocnici provozována od poloviny devadesátých let 20. století. V roce 1997 byla koncentrace dioxinů zjištěná v kouřových plynech spalovny 1,69 ngTEQ/m3. Limit EU pro spalovny nebezpečných odpadů v té době byl stanoven na 0,1 ngTEQ/ m3, spalovna jej tedy přesahovala sedmnáctinásobně.
V Ostravě - Přívoze byla zjištěna rovněž vyšší hodnota znečištění půdy dioxiny nežli je celorepublikový průměr. Na rozdíl od Ostravy - Poruby zde byly naměřeny mnohanásobně vyšší koncentrace polychlorovaných bifenylů (téměř 200 ng/g).
