Pesticidy - látky, se kterými běžně přicházíme do kontaktu. Někdy zcela vědomě, když chceme mít krásné ovoce nebo zeleninu nebo se chceme zbavit nechtěných domácích návštěvníků jako jsou někteří hlodavci nebo hmyz. Běžně se používají v zemědělství, kde mají zajistit bohatou a kvalitní sklizeň. Jak však mohou působit tyto látky na naše zdraví? Níže najdete zmínku o dvou studiích. První se zabývá souvislostí mezi používáním bytových pesticidů a výskytem leukémie u dětí . Druhá studie je věnována pesticidům v zemědělství a jejich působení na lidský mozek.
Používání bytových pesticidů a výskyt leukémie u dětí
Ma, X, PA Buffler, RB Gunier, G Dahl, MT Smith, K Reinier and P Reynolds. 2002. Kritický pohled na používání bytových pesticidů a rizika dětské leukémie.
Ma a ostatní prezentují výsledky, které ukazují silnou vazbu mezi používáním bytových pesticidů (většinou se jedná o insekticidy – prostředky k hubení hmyzu) a nebezpečím dětské leukémie. Toto nebezpečí narůstá s četností používání těchto látek a je nejvyšší, pokud jsou bytové pesticidy používány během těhotenství, ve srovnání s jejich použití před těhotenstvím a po narození dítěte. Tato studie není první, která objevuje souvislost mezi dětskou leukémií a vystavení vlivu pesticidů. Faktem je, že většina studií tohoto typu nalézá ty samé základní výsledky. Ma a ostatní se vyhnul některým nedostatkům z jejich dřívějších prací, i když dělaly jejich výsledky mnohem více přesvědčivějšími.
Co vlastně udělali?
Tato případovo-kontrolní studie je jednou ze série výzkumů, které přinesla Severní Kalifornská studie dětské leukémie (NCCLS) Mezi léty 1995 až 1999, NCCLS vypracovala registr pacientů, u kterých byla nedávno diagnostikována leukémie. Jednalo se o pacienty ve věku 0 – 14. let ze severní Kalifornie. Většina pacientů bylo do registru přidáno během 24 hodin od stanovení diagnózy. Podle specifik pacientů a jejich matek byly vybrány a požádány o účast ve studii také kontrolní protějšky. Základ pro studii vytvořilo celkem 162 případovo-kontrolních párů.
Tým sledoval u zúčastněných osob vliv pesticidů, které byly používány v různých časových obdobích – celkem 4 roky, 3 měsíce před těhotenstvím, v těhotenství a každý z prvních třech letech po narození. Byly zjišťován typy používaných pesticidů, místa používání pesticidů, stejně tak i frekvence jejich používání. Ma a ostatní potom použili statistické analýzy k zhodnocení dopadu používání pesticidů na fakt, že by se u dětí mohla objevit leukémie a zvláště jak je riziko dětské leukémie ovlivněno časem použití pesticidů vzhledem k narození dítěte (před těhotenstvím, během něj nebo po něm v prvních čtyřech letech života) a nebo vzhledem k typu používaných pesticidů.
Co zjistili?
Souhrnně, používání pesticidů bylo celkem běžné. Například, během prvního roku po narození dítěte více než polovina domácností používala insekticidy nebo bytové pesticidy. Rodiny s dětmi trpícími leukémií častěji využívaly profesionální přípravky pro hubení škůdců než rodiny z kontrolní skupiny. Tento vzor se opakoval po celou dobu zkoumání. Přičemž výsledky studie ukázaly, že u dítěte z domácností, kde jsou využívány bytové pesticidy, je dvakrát větší pravděpodobnost, že se u něj rozvine leukémie. Pravděpodobnost leukémie se rovněž zvyšuje se zvyšující se frekvencí používáním pesticidů. Riziko bylo obzvlášť vysoké při aplikaci během těhotenství ve srovnání s jinými obdobími.
Anglickou verzi této studie můžete najít zde.
Mnoho pesticidů používaných v EU mohou poškodit vývoj mozku u plodu a malých dětí
Marina Bjřrling-Poulsen, Helle Raun Andersen, and Philippe Grandjean, Department of Environmental Medicine, University of Southern Denmark, Winslowparken 17, 5000 Odense, Denmark, Department of Environmental Health, Harvard School of Public Health, Landmark Building 3E-110, 401 Park Drive, Boston, MA 02215, USA. Potential developmental neurotoxicity of pesticides used in Europe
Pesticidy používané v zemědělství jsou komponovány tak, aby chránily plodiny před nechtěnými druhy, jako jsou různé trávy, hmyz či houby. Některé složky pesticidů napadají nervový systém škůdců. Vzhledem k podobnému biochemickému účnku na mozek, mohou tyto pesticidy působit neurotoxicky u lidí. Skutečnost, že pesticidy poškozují nervový systém je znepokojující především Skutečnost, že samotný vývoj mozku může být negativně ovlivněn vlivem některých pesticidů ještě znásibila tyto obavy. Současné požadavky na testování bezpečnosti pesticidů se v současné době jejich neurotoxitou vůbec nezabývají. Z toho důvodu se studie systematickým zhodnocením již existujících důkazů o neorotoxicitě běžně používaných pesticidů se zvláštním důrazem na rizika spojená s ranným vývojem. Epidemiologické studie ukazují spojitost s nedostatečným vývojem nervové soustavy, ale vesměs se zabývají účinky různé expozice pesticidů. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU – včetně organofosfátů, karbamátů, pyrethroidů, ethylendithiokarbamátů a phenoxychlorových herbicidů - mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy. Přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné. Prevence by měla být proto prioritou.
„Toxicita pesticidů pro mozek se běžně netestuje. Vzhledem k tomu, že je většina z nich navrhována tak, aby působily toxicky na nervovou soustavu hmyzu, je zde velká pravděpodobnost, že budou podobně působit i u lidí. Studie prováděné v laboratořích potvrzují, že pesticidy používané v Evropě jsou toxické pro vývoj nervové soustavy,“ konstatuje Philips Grandjean, jeden z tvůrců studie.
Tato studie se zaměřuje na pesticidy požívané v Evropské unii, kde právě probíhá hodnocení zákonných předpisů týkajících se pesticidů. Studie zdůrazňuje význam důslednějšího zkoušení a větší opatrnost při schvalování chemických látek, u kterých není znám jejich zdravotní efekt. Výrobci přitom tvrdí, že jejich pesticidí jsou pro lidi bezpečné. Mnoho jiných zemí bedlivě pozoruje dění v Evropě. Vzhledem k tomu, že většina pesticidů používaných v EU se také využívá v dalších zemí, je důležité se v těchto otázkách chovat zodpovědněji než tomu bylo doposud.
Studie uvádí, že objem pesticidů používaných ročně při rostlinné produkci v EU přesahuje 140 000 tun, což odpovídá 180 gramům na jednoho euroobčana. Více než 25 % ovoce, zeleniny, obilovin obsahuje zjistitelné zbytky minimálně dvou druhů pesticidů. Studie uvádí, že mezi pesticidy, které mohou mít poškozující účinek patří organofosfáty, karmamáty, pyrethrodiy, ethylendithiokarbamáty a phenoxychlorové herbicidy.
Celé znění studie je volně k dispozici zde.
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
