Plasty často najdete i tam, kde byste je nečekali. Obklopují nás, když trávíme čas uvnitř, ale také když jdeme ven. Jsou ve spotřebním zboží, ve vodě i ve vzduchu.
Malé částečky plastu našli vědci dokonce i v lidské placentě, takže si s plasty každý z nás tyká ještě před narozením. Kvůli nim pravděpodobně u lidí dochází k nárůstu řady onemocnění. Obrovské množství plastů, které se po světě pohybuje ve formě výrobků, odpadů i miniaturních části také ničí přírodu a způsobuje ubývání její rozmanitosti.
Rostoucím problémům způsobených plasty se aktuálně nedá zabránit jinak než celosvětovými opatřeními. Kvůli této situaci se už několik let na poli OSN připravuje nová mezinárodní úmluva, která by měla pomoci ochránit naše zdraví i životní prostředí. Na přelomu listopadu a prosince se v jihokorejském Busanu uskuteční jedna z posledních přípravných schůzek, na kterých vzniká prvotní text úmluvy. I tentokrát se jednání zúčastní také zástupci Arniky, v rámci skupiny organizací mezinárodní sítě IPEN.
Proč je zásadní účast občanské společnosti?
Jednání o nové úmluvě o plastech byla opakovaně doprovázena omezeními účasti občanské společnosti, a to jak během zasedání, tak během oficiálních a neoficiálních jednání za zavřenými dveřmi. Účast občanské společnosti je však klíčová pro naplnění lidského práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí. Občanské iniciativy zaměřené na veřejný zájem do procesu přinášejí odborné znalosti, vědecké důkazy a inovativní řešení, která by bez jejich zapojení nebyla zohledněna. Mezi těmito odborníky jsou i zástupci zemí s nízkými a středními příjmy, kteří přinášejí jedinečné poznatky a zkušenosti komunit, jež jsou nejvíce postiženy znečištěním plasty. Bez účasti těch, kteří přímo čelí dopadům plastového znečištění, hrozí, že jednání budou neúplná a konečný výsledek smlouvy nebude dostatečně silný. Delegáti by proto měli zajistit, aby byly procesy otevřené, transparentní a participativní, a aby všechna budoucí jednání i implementační procesy smlouvy umožňovaly plnou účast občanské společnosti.
Co by úmluva měla obsahovat, abych chránila zdraví a životní prostředí?
Při dokončování jednání o nové globální úmluvě o plastech by měli delegáti a delegátky zajistit, aby byly cíle týkající se ochrany zdraví podloženy účinnými globálními kontrolními mechanismy a aby smlouva pokrývala celý životní cyklus plastů. Klíčové je, aby úmluva obsahovala následující opatření:
- Globální platnost opatření: Opatření musí být globální, nikoli pouze v rukou jednotlivých států. Plastová krize je celosvětový problém, a proto i řešení musí být mezinárodní. Vnitrostátní pravidla by mohla omezit účinnost úmluvy a vytvořit překážky pro obchod, což by prohloubilo nerovnosti mezi státy. Globální opatření by naopak poskytla spravedlivé podmínky pro všechny.
- Předběžná opatrnost v případě vědecké nejistoty: Úmluva by měla zajistit, že nové materiály nebudou uváděny na trh bez důkladného prověření. Regulace chemikálií po skupinách by zrychlila ochranná opatření a snížila riziko, že by se zakázaná látka nahradila jinou, ale podobně nebezpečnou.
- Snížení produkce plastů: Úmluva by měla obsahovat globální mechanismy pro snížení výroby plastů.
- Regulace chemikálií v plastech po celý životní cyklus: Chemické látky by měly být regulovány nejen ve výrobcích, ale během celého jejich životního cyklu a napříč odvětvími. Pouhá regulace výrobků by totiž výrazně omezila ochranu pracovníků a pracovnic i ohrožených skupin obyvatel.
- Dostatečné a předvídatelné financování: Pro úspěch úmluvy je nezbytné vytvořit finanční mechanismus s vyhrazeným fondem, který by zajišťoval dodatečné a stabilní financování. Tento mechanismus by měl být založen na zásadě „znečišťovatel platí.“
- Monitorování a transparentní podávání zpráv: Přísné požadavky na monitorování a vykazování jsou zásadní pro hodnocení účinnosti opatření. Vedle sledování trendů v plastovém znečištění by se měly sledovat i ukazatele ochrany zdraví, jako je biomonitoring chemikálií z plastů, mikroplastů a nanoplastů.
- Efektivní rozhodování na konferencích smluvních stran: Úmluva by měla umožnit, aby bylo možné přijímat rozhodnutí hlasováním, pokud nelze dosáhnout konsenzu. Tím by se zabránilo blokování důležitých rozhodnutí menšinou zemí, což dříve omezilo účinnost například Klimatické dohody.
Cíle a principy
Aby nová úmluva o plastech skutečně chránila lidské zdraví, je klíčové zaměřit se na zdravotní přístup při formulaci kontrolních a prováděcích opatření. Cílem by měla být zvýšená ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jako jsou ženy, děti, mladiství a původní obyvatelé, a to po celou dobu životního cyklu plastů. Zásadní prvky zahrnují:
- Cíl: Úmluva by měla jasně stanovovat, že jejím cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí.
- Principy: Klíčová ustanovení by měla obsahovat principy, jako jsou ochrana zdraví, právo na čisté a zdravé prostředí, zásada předběžné opatrnosti, ochrana lidských práv, právo na přístup k informacím nebo zapojení veřejnosti do rozhodování. Důležitá je i ochrana proti střetům zájmů, spravedlivá transformace a zajištění důstojných pracovních podmínek.
Kontrolní opatření:
- Omezení produkce plastů: Bez rychlých opatření se produkce plastů výrazně zvýší, což bude mít negativní dopady na klima, životní prostředí a zdraví. Úmluva by měla zahrnovat mechanismy na snížení produkce plastů, protože vědecké důkazy ukazují, že míra chemického a plastového znečištění ohrožuje stabilitu globálního ekosystému.
- Regulace toxických chemických látek: Úmluva by měla zavést kontrolní opatření, která zajistí regulaci a postupné vyřazení toxických chemikálií v plastech ve všech fázích jejich životního cyklu a v různých průmyslových odvětvích. Měla by obsahovat kritéria pro posouzení bezpečnosti chemických látek s ohledem na jejich vliv na zdraví, životní prostředí a funkčnost oběhového hospodářství.
- Seznam prioritních chemických látek: Na přípravném jednání byly předloženy návrhy na seznam prioritních chemikálií, jako jsou ftaláty, bisfenoly, zpomalovače hoření a PFAS. Tyto látky mají prokazatelně nepříznivý vliv na zdraví a životní prostředí. Po splnění daných kritérií by smlouva měla umožňovat postupné vyřazení těchto látek, jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami a omezení dovozu a vývozu výrobků, které je obsahují.
- Transparentnost a dohledatelnost: Veškeré informace o chemikáliích používaných při výrobě plastů by měly být veřejně dostupné v průběhu celého životního cyklu plastů prostřednictvím standardizovaného systému. Transparentnost umožňuje rychlejší identifikaci nebezpečných chemikálií, podporuje jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami a pomáhá zajišťovat bezpečné pracovní podmínky.
- Minimalizace emisí: Je nutné minimalizovat a monitorovat emise a úniky škodlivých látek, které by mohly negativně ovlivnit zdraví. Toto opatření by mělo zahrnovat veškeré emise spojené s výrobou, používáním a likvidací plastů.
- Sanace stávajícího plastového znečištění: Úmluva by měla klást důraz na identifikaci a sanaci hlavních ohnisek znečištění, jako jsou místa výroby a likvidace odpadu, která představují hrozbu pro lidské zdraví i ekosystémy.
- Nakládání s odpady: Úmluva by měla zajistit environmentálně šetrné nakládání s odpady, které nebude poškozovat zdraví lidí ani životní prostředí, například spalováním či chemickou recyklací. Plasty obsahující toxické látky by neměly být recyklovány, ale bezpečně likvidovány pomocí nespalovacích technologií. Úmluva by také měla podpořit mezinárodní spolupráci v souladu s Basilejskou úmluvou.
