Lidem ve známém lázeňském městečku Jermuk dělá vrásky možné zprovoznění zlatého dolu Amulsar. Přes odpor veřejnosti a ekologů totiž arménská vláda schválila obnovu průzkumných geologických prací. Čtyřtisícové město tak zřejmě bude sousedit s provozem, který způsobí tamnímu životnímu prostředí nenapravitelné škody.
Městečko Jermuk je jedním z nejznámějších letovisek Arménie především díky léčivým minerálním pramenům. Leží asi 200 kilometrů od Jerevanu. Od roku 2005 se jméno města skloňuje i v jiném kontextu. V této lokalitě byly totiž zahájeny geologické průzkumné práce s cílem vyhodnotit množství cenného kovu nacházejícího se v podzemí ložiska Amulsar. Licenci na těžbu zlata pak od roku 2014 získala těžební společnost Lydian Armenia, která je dceřinou společností americko-kanadskému holdingu Lydian International. Společnost byla nucena těžbu roku 2018 po masivních protestech a blokádě ze strany veřejnosti a ekologů přerušit.
Největšímu kavkazskému jezeru hrozí ekologická katastrofa
V tomto stavu setrvalo druhé největší ložisko zlata Arménie až do letoška. V únoru získala společnost povolení od státu na obnovení pozastavené činnosti. Dohoda na obnovu těžby ložiska Amulsar podepsali tři strany – arménská vláda, Euroasijská rozvojová banka (Eurasian Development Bank) a Lydian Armenia. Těžební společnost se zavázala, že do státního rozpočtu odvede 12,5 procenta svého zisku.
Pod horou Amulsar se podle předběžných odhadů skrývá 40 tun zlata, ale cena potenciálních škod způsobených těžbou bude mnohem vyšší. Ochránci životního prostředí vyjádřili obavy, že těžba znečistí vody řek Arpa a Vorotan nebezpečnými chemikáliemi a těžkými kovy. Tím by ohrozila také ekosystém jezera Sevan, největšího sladkovodního jezera Kavkazu. Nenapravitelné škody mohou postihnout i léčivé minerální prameny v Jermuku.
Důl nás odsud vyžene, bojí se místní
Pokud bude projekt zahájen, hrozí proměna vyhlášeného turistického letoviska v průmyslovou základnu. Silný vliv těžařských společností tak může zahradit cestu alternativnímu a udržitelnému rozvoji oblasti. Obyvatelé Jermuku se obávají, že budou muset z města dříve nebo později odejít z ekologických, zdravotních nebo ekonomických důvodů. Oleg Dulgaryan, ředitel nevládní organizace Centrum pro mobilizaci a podporu komunity, situaci komentuje slovy: „Stát dosud není schopen analyzovat zdravotní problémy obyvatel měst a vesnic, v jejichž okolí již těžba probíhá. Nevyužívá k tomu žádný z potenciálně vhodných nástrojů”. Proto je podle něj neuvážené otevírat další ložiska bez realistického posouzení rizik.
Stát na straně průmyslu
I přes obrovská společenská a environmentální rizika, odpor místních obyvatel a varování ekologických organizací se stát postavil na stranu průmyslu a tím upozadil zájmy veřejnosti. Je potřeba podotknout, že arménská vláda v roce 2022 schválila změnu zákona o půdě, která automaticky prodlužuje licenci na těžbu při pozastavení činnosti v důsledku přírodních katastrof, války nebo občanské neposlušnosti (např. protesty, blokády). Znamená to, že společnost Lydian Armenia je první společností, která tento zákon může použít a automaticky prodloužit platnost své licence o 3 roky.
Expertka Inga Zarafyan z ekologické nevládní organizace EcoLur se obává, že Jermuk může postihnout stejný osud jako bývalé těžařské město Dastakert, „které se přeměnilo na město duchů poté, co v něm došlo k uzavření veškerých dolů“.
