Vzhledem k rostoucímu objemu plastového odpadu v oceánech žádají environmentální skupiny z různých zemí dánskou společnost MAERSK a další významné dopravce, aby přestaly tento náklad převážet z rozvinutých do rozvojových zemí. Tento krok by mohl pomoci snížit množství ročně přepravovaného odpadu. V roce 2021 bylo z pouhých deseti zemí přepraveno 3,75 milionu tun plastového odpadu, což odpovídá 7,13 tuny za minutu!
To, co nevládní organizace, včetně našich kolegů z EARTH Thailand, požadují po společnosti MAERSK, by nebyl bezprecedentní krok. Francouzská skupina CMA CGM v únoru 2021 oznámila, že s platností od 1. června 2022 přestane na svých lodích přepravovat plastový odpad. Reagovala tak na naléhavou výzvu nevládních organizací, které varovaly před závažnými důsledky celosvětového obchodu s odpady, včetně škod způsobených špatným nakládáním s odpady v koncových zemích. S dováženým odpadem se často nakládá nesprávně a ten potom končí v mořích, nebo poškozuje životní prostředí chudších a zranitelných komunit v zemích jako například Indonésie, Thajsko a dalších.
„V mnoha oblastech Thajska se z dováženého odpadu uvolňují nebezpečné toxické chemikálie, včetně perzistentních organických látek (POPs),“ vysvětluje Punyathorn Jeungsmarn z organizace EARTH Thailand a uvádí další důvod, proč je nutné zastavit dovoz nebezpečného odpadu do Thajska a dalších zemí. „Takový toxický odpad má neúměrný dopad na marginalizované komunity, často žijící v zemědělských oblastech. Nespravedlnost je umocněna skutečností, že velká část dováženého odpadu pochází z ekonomicky vyspělých zemí.“
Patnáct organizací ze tří zemí vyvážejících odpad (USA, Velká Británie a Dánsko), šesti dovážejících (Turecko, Filipíny, Malajsie, Vietnam, Indonésie a Thajsko) a dvou nadnárodních organizací (evropské a celosvětové) společně spustilo na Světový den oceánů, 8. června 2022, online petici, v níž požadují, aby společnosti MAERSK, Hapag-Lloyd, MSC, Hamburg Sud, COSCO, Orient Shipping a Dole Ocean Cargo přestaly přepravovat plastový odpad. „Světová komunita by měla zamezit obchodování s odpadem. Logistika je jednou částí problému, na níž je možné se zaměřit,“ říká Miroslava Jopková, koordinátorka thajského projektu v české nevládní organizaci Arnika. „Každopádně budeme v adresování problému na dalších úrovních. Na mezinárodní úrovni potřebujeme přísnější limity a důraznější prosazování Basilejské a Stockholmské úmluvy. Na národní úrovni potřebuje Thajsko zavést integrovaný registr znečištění, který by měl vést i k přísnější kontrole recyklovaných materiálů,“ dodává.
Další důkaz o potřebnosti regulace dovozu odpadů byl světové veřejnosti poskytnut nedávno. Thajský ministr životního prostředí nařídil úřadům, aby vypátraly původ 130 tun komunálního odpadu. Ten byl do Thajska nelegálně dovezen jako “papírový odpad”. Co se v přepravních kontejnerech ve skutečnosti nacházelo? Směs zbytků papíru, látkových pytlů, obalů od potravin, respirátorů, plenek, sprejů a lékových obalů. Tento odpad, který spadá do kategorie komunálního, se podle thajských zákonů nesmí do země dovážet. To dokazuje nutnost zastavit celosvětový obchod s odpadem na všech možných úrovních – včetně jeho přepravy – a ochránit tak komunity na konci řetězce před tím, aby celé břemeno nesly samy.
