V dubnu probíhalo veřejné projednání změn územního plánu na dva pražské brownfieldy: území mezi Masarykovým nádražím a Florencí a novou čtvrť mezi holešovickým meandrem a Letnou – Bubny. Obě území mají společné to zásadní – přístup vedení města, které nepožaduje naplňování svých vlastních požadavků, které jsou zaneseny ve strategických dokumentech, územních studiích i memorandech s developery. Pouze územní plán a jeho změny jsou totiž závazné, a pokud se v nich neprojeví požadavky z ostatních dokumentů, nebudou mít s největší pravděpodobností na reálné rozhodování úřadů vliv.
Florenc poprvé, Florenc podruhé, Florenc potřetí, prodáno!
V případě nové čtvrti na pomezí Prahy 1 a Prahy 8, kde město dlouhodobě deklaruje požadavek na podíl bydlení v centru města 40 až 50 %, se tento požadavek v podobě závazného regulativu vůbec neobjevil. Může se tak stát, že územní studie, která vzešla z vítězného návrhu mezinárodní urbanistické soutěže a která řeší nejenom mix funkcí, ale také mix různých druhů bydlení tak, aby vznikla sociálně pestrá čtvrť, zůstane jenom na papíře a nakonec zde vznikne čtvrť investičních bytů nebo kanceláří. Územní studie je nezávazná, a pokud stavební úřad při povolování jednotlivých staveb nebude mít v územním plánu skoro žádné požadavky, těžko může oponovat záměrům Penta Investments či ČSAD Holding. Zarážející je také absence požadavků ze strany města na park a podíl zeleně a podmíněnost či etapizaci výstavby, která je, vzhledem k potřebnosti humanizace magistrály a možnost realizace Nového spojení II, resp. budoucí řešení železničního uzlu Praha, nutná. Zbývá jen dodat, jaké požadavky měla na poslední volné pozemky v centru Praha 1? Žádné.
Arnika se proto nechala zmocnit jako zástupce veřejnosti a podala ke změně územního plánu námitky. Záznamy z veřejných projednání najdete zde>>> a zde>>>.
Bubny lidem, nebo developerům?
V případě Bubnů je zarážející nejen postup města, ale také městské části. Město ani neakceptovalo řadu připomínek městské části k územní studii. Požadavky Prahy 7 jako zvětšení plánovaného parku, navýšení podílu zeleně, stanovení míry prostavěnosti bloků, snížení kapacit a výšky zástavby zůstaly nevyslyšeny. Zodpovědný náměstek se hájí tím, že pozemky jsou přece v soukromých rukou (přitom město ale nemalé pozemky v blízkosti nádraží Holešovice vlastní) či, že nemohl prosadit více, protože je rozhodování v rukou státní správy (což je ale vůči úředníkům opravdu nefér, protože oni plní zadání od samosprávy a v odpovědích na dotazy na veřejném projednání úředníci sami zdůrazňovali, že vše je otázkou politické vůle)
Praha 7, která si zakládá na otevřenosti a transparentnosti vůči svým občanům, však v průběhu procesu překvapivě přestala na některých svých požadavcích, které vzešly z doporučení jejích vlastních odborných komisí, trvat. Namísto toho na zastupitelstvu i v debatách začala obhajovat návrh změny územního plánu a postup hlavního města a svým občanů vysvětlovat, jak vše bude v pořádku. Přestože k některým tématům jako jsou například pozemky pro školy a školky a částečně i ke kapacitě zástavby podala Praha 7 zásadní připomínky podpořené usnesením zastupitelstva, jiné požadavky jako například na úpravu dopravního řešení či zvětšení parku prostě zmizely. Arnika považuje absenci požadavků na další občanskou vybavenost, jako je poliklinika a další sociální a zdravotní služby, neřešení problematiky dostupného bydlení či velmi „velkorysou“ regulaci, která umožní přehnané kapacity zástavby včetně možnosti umístění obchodního centra, za riziko, které ohrožuje nejen budoucí čtvrť, ale výrazně se promítne do kvality života stávajících obyvatel Letné a Holešovic. Ujišťování ze strany vedení městské části, že „všechno bude v pohodě“, protože si to městská část ohlídá v dalších fázích procesu, považuje Arnika za naivní, protože v dalších fázích bude rozhodování již v rukou státní správy, a ta bude nejen moci, ale muset povolit vše, co umožní příliš vágní regulace změny územního plánu.
Arnika se proto nechala zmocnit jako zástupce veřejnosti a podala ke změně územního plánu námitky. Záznamy z veřejných projednání najdete zde>>> a zde>>>. Záznam ze zastupitelstva Prahy 7 zde>>>.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Úkolem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2022–2024. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
