Program revitalizace říčních systémů

Předměty dotace – dotační tituly dle směrnice z r. 2003 a - revitalizace přirozené funkce vodních toků b - zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim c - revitalizace retenční schopnosti krajiny (výstavba a obnova vodních nádrží) d - rekonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků e - výstavba kořenových čistíren, zakládání umělých mokřadů f - odstraňování příčných překážek na vodních tocích - rybí přechody V roce 2002 byl celkový rozpočet Programu revitalizace říčních systémů 209,011 mil.Kč. I nadále tedy pokračoval trend snižujícího rozpočtu Programu – do roku 1999 byl trend rozpočtu stoupající (v roce 1999 bylo vyčleněno 407 mil. Kč), od roku 2000 byla finanční částka postupně snižována. Následkem toho bylo zahájeno v roce 2002 opět méně nových akcí realizovaných s finanční podporou PRŘS než v předchozím roce. V roce 2002 bylo financováno z Programu revitalizace říčních systémů celkem 179 akcí v celkové výši 194,727 mil. Kč. Z toho bylo na celkem 99 akcí rozestavěných v předchozích letech vynaloženo celkem 134,974 mil. Kč a na 80 nově zahájených akcí bylo vynaloženo celkem 59,753 mil. Kč. Nejvíce – téměř 70% jak co do počtu akcí tak i co do výše finančních prostředků, bylo vynaloženo na dotační titul c - revitalizace retenční schopnosti krajiny (výstavba a obnova vodních nádrží). O podporu se nejvíce ucházeli fyzické a právnické osoby – 62 akcí, a obce a města – 47 akcí. Naopak tyto žadatelské subjekty téměř nežádali o dotaci na revitalizace přirozené funkce vodních toků (a) – zde částečně vyvážili situaci rozpočtové a příspěvkové organizace – 28 akcí. V praxi je chod programu zajišťován prostřednictvím regionálních poradních sborů při střediscích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, které posuzují jednotlivé žádosti o dotaci. V poradních sborech jsou dále zastoupeni další pracovníci ochrany přírody (SCHKO, Národní parky), správci vodních toků a kraje. Každá akce je projednávána ve dvou fázích, tzv. záměru a potom již jako projekt. Šetří se tím především finance žadatelů, protože úprava záměru není tak náročná jako zásahy do již hotového projektu. Po kladném projednání akce v regionálním poradním sboru PRŘS je žádost předána na Ministerstvo životního prostředí, které zajišťuje financování. Je nutné říci, že během trvání programu došlo k výraznému pozitivnímu kvalitativnímu posunu. Jednotlivé RPS jsou díky výraznému přebytku žádostí vybírat skutečně akce s vysokým revitalizačním efektem. Velice důležitá je aktivní práce se žadateli ve fázi záměrů, tak i práce s žadateli potenciálními. Zatím se bohužel nepodařilo zvýšit počet akcí i objem finančních prostředků na podélné revitalizace koryt vodních toků. Lze však doufat, že díky změnám ve směrnici pro rok 2003, kdy mohou všichni správci vodních toků dosáhnout až na 100% dotaci právě na tato opatření, se bude nadále zastoupení revitalizací koryt vodních toků zvyšovat a postupně převládne. Z tohoto důvodu probíhají poměrně intenzivní a nutno říci i velmi konstruktivní jednání se správci toků, takže již v roce 2004 lze očekávat nárůst žádostí správců vodních toků. Za hlavní omezení této činnosti lze považovat především nedostatek finančních prostředků. Program péče o krajinu (PPK) Program drobných vodohospodářských ekologických akcí (PDVEA) V roce 1998 byl přijat vládou schválený rozpočet, kde byla pro kapitolu MŽP stanovena částka 150 mil. Kč na Program drobných vodohospodářských ekologických akcí. PDVEA je tak nejmladším ze tří krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí (Program revitalizace říčních systémů vznikl v roce 1992 a Program péče o krajinu v roce 1996). Cílem PDVEA je zlepšení životního prostředí a to formou podpory čištění odpadních vod v menších obcích. Kromě řešení problémů s čištěním odpadních vod a odkanalizováním je cílem PDVEA i dosažení komplexní provázanosti krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí a komplexní přístup k řešení ekologické stability území. PDVEA je zaměřen na obce, které nemohou řešit problémy s čištěním odpadních vod prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nebo prostřednictvím Ministerstva zemědělství. Text přednášky přednesené 13. 12. 2003 v Ústí nad Labem