České lodě do Hamburku nedoplují
I kdyby se Ředitelství vodních cest podařilo prosadit betonářský projekt jezu v Děčíně, lodní dopravě a českému HDP to pomůže pramálo. Kontroverzní stavba totiž splavní pouhých 9 z potřebných asi 40 kilometrů řeky mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Od Ústí dál do vnitrozemí nemá Labe taktéž zajištěnu splavnost a nacházejí se zde hned tři tzv. úzká hrdla – obtížně splavná místa. Takže pozitivní dopady na HDP můžeme s draze zaplaceným jezem těžko očekávat.
Na německé části řeky hned za hranicí se také o intenzivní lodní dopravě mluvit nedá. Rozkvět zažívá v posledních letech jen rekreační plavba. Menší plavidla a vyhlídkové parníčky nepotřebují takový ponor jako nákladní lodě. V obdobích déle trvajícího sucha je totiž Labský kaňon velmi obtížně splavný i tady. Nehledě na fakt, že i dále směrem na Drážďany je často ještě nižší stav vody než u nás. Proto také Němci v tomto úseku již na lodní nákladní dopravu více méně rezignovali, protože se jednoduše nevyplácí.
Výšku hladiny v Německu je možné pravidelně ověřovat zde >>
Obdobně je to s "nutností" stavby jezu pod Děčínem pro oživení lodní nákladní dopravy v Česku. Na Labi mezi Pardubicemi a Střekovem příliš rušnou nákladní dopravu pozorovat nelze. Proč tedy vynakládat veřejné prostředky v poměru zhruba jedné miliardy za jeden vzdutý kilometr, který je navíc absolutně mimo splavné úseky v Česku, natož v Německu? Profitovat na tom mohou snad jen stavební firmy. Navíc jim to připraví půdu pro tzv. salámovou metodu - za nějaký čas budou tvrdit, že Česko nutně potřebuje další stavbu.
Na řece prázdno
O tom, nakolik spásné je převedení veškeré dopravy na řeku, se už přesvědčili v Německu. V uplynulých letech investovali do zlepšení podmínek pro lodní dopravu nemalé prostředky. Nejen do údržby vodní cesty, ale i do vybavení nákladních přístavů. Přesto ale lodní doprava na Labi nadále stagnuje. Němečtí rejdaři totiž podnikají na Rýnu. Důvod je prostý - na Labi není takový průmysl, který by lodní ruch podporoval. A kamióny i malé náklaďáky jezdí i v Německu stále po silnicích.
Zmiňovaný děčínský dálniční přivaděč k přístavu má hned několik variant, z nichž zatím nebyla žádná vybrána ani projednána. Stále tedy není jasné, kudy povede, dokonce ani to, zda se jeho stavba v dohledné době vůbec bude realizovat. Takže podle aktuální dokumentace by z překladiště v Rozbělesích kamiony putovaly na dálnici D8 přes ulici Podmokelskou a tudíž centrem města.
Má historik hodnotit statiku budov?
Materiály propagující stavbu jezů na Labi připravují technici. To je samozřejmé - pracují na technickém řešení. Alarmující ale je, že technici nerespektují odborné argumenty biologů. Jako statik nemůže posuzovat zdravotní stav člověka a lékař konstrukci letadla, nemohou stavbaři hodnotit zásahy do celoevropsky významných přírodních stanovišť. Proč tedy podložená fakta varující před nenávratným zničením cenných částí přírody ti stejní lidé považují za provokující manipulaci?
Uvědomme si také, co se s Labem stane, pokud jej rozsekáme soustavou jezů. Z tekoucí řeky vznikne kaskáda nádrží s téměř stojatou vodou. Důsledkem bude až o polovinu menší počet druhů ryb, které na naší největší řece máme. Nevzdávejme se této hodnoty pro stavbu, jejíž smysluplnost zpochybňuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Uvádí to ve své zprávě z roku 2009 >>
Spolupracují ekologové stejně jako rejdaři
Nežijeme odříznutí od zahraničí ekvivalentem třeba čínské zdi. Jsme ve střední Evropě. Na kontaktech českých sdružení s obdobnými organizacemi v zahraničí není nic divného. Českým rejdařům taky nikdo nevyčítá kontakty se zahraničními protějšky nebo správě přístavu Hamburk filiálku v Praze. Ekologické organizace rozhodně nejsou proti lodní dopravě. Vadí jim ale ničení cenných částí přírody. Také proto, že v labském kaňonu žije mimořádně cenné společenstvo mnoha druhů zvířat a rostlin významných pro celou Evropu. Prokazatelně zde žijí tzv. endemické druhy, tedy druhy jinde již vymizelé. Jde například o brouka šídlatce. Je-li poškozeno technické dílo, je možné ho většinou opravit nebo i vystavět znovu. Ale zničíme-li biotop, kde nějaký druh žije, a všechny složité vazby v něm, je škoda nenapravitelná. A to si někteří zřejmě neuvědomují.
Proto prosíme: Respektujte to.