Reakce MŽP ze dne 6.2.2006, kterou podepsala Ing. Ivana Jirásková-náměstkyně ministra – ředitelka sekce technické ochrany ŽP.
Vážený pane, dopisem ze dne 18.ledna 2006 jste se obrátil na ministra životního prostředí RNDr. Libora Amrozka ve věci úniku kyanidu do řeky Labe z podniku společnosti Lučební závody Draslovka a.s. Kolín. K Vašemu dopisu Vám sděluji následující. K 6.2.2006 Lučební závody Draslovka a.s. Kolín (IČO 46357351) vlastní integrované povolení pro zařízení „Zařízení pro výrobu RETACELU“ kategorie 4.4. zákona č. 76/2005 Sb., o integrované prevenci (dále jen zákon) – rozhodnutí č.j. 11079/93084/2004/OŽP Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 22.7.2004. Informace jsou dostupné v informačním systému IPPC, který vede Ministerstvo životního prostředí, na internetové adrese: http://www.env.cz/ippc. Žádné další integrované povolení tento podnik k 6.2.2006 nezískal, ani nepodal žádost o jeho vydání. Součástí „Zařízení pro výrobu RETACELU“, pro které bylo uděleno integrované povolení, není zařízení na výrobu kyanidů. Lučební závody Draslovka a.s. Kolín jsou komplexem, který je založen na výrobě a zpracování kyanovodíku. Provoz výroby Retacelu je vedlejší činnost z hlediska výrobního sortimentu Lučebních závodů Draslovka a.s. Kolín. Zařízení na výrobu kyanidů je chemickou výrobou spadající do působnosti zákona, a z tohoto důvodu zmíněná společnosti bude muset zažádat o vydání integrovaného povolení. Jedná se o tzv. stávající zařízení ve smyslu zákona, a proto musí bezpodmínečně získat integrované povolení do 30.10.2007. Pokud do určeného data integrované povolení nezíská, nebude moci dále zařízení provozovat. Integrované povolení vydává příslušný krajský úřad. V případe podniku Lučební závody Draslovka a.s. Kolín krajský úřad Středočeského kraje. Podle § 13 zákona příslušný úřad stanovuje závazné podmínky provozu zařízení, které jsou součástí rozhodnutí o vydání integrovaného povolení. Ministerstvo životního prostředí rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pouze pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí jiného státu (dle § 29 zákona). V závazných podmínkách provozu úřad stanoví emisní limity, podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy lesa, podzemních a povrchových vod, dále opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků. § 14 odst. 1 zákona obsahuje přitom odkaz na přílohu č. 2 k zákonu, v níž jsou explicitně vyjmenovány znečisťující látky, u nichž úřad stanoví emisní limity. Mezi těmito látkami jsou i kyanidy. Úloha Ministerstva životního prostředí vůči krajským úřadům je v metodické činnosti, která však nemůže zasahovat do konkrétní rozhodovací činnosti úřadu, a tedy do jeho správní úvahy, a dále v jeho nadřízeném postavení odvolacího orgánu. Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) zakládá zákona jako veřejně přístupný informační systém, který zřizuje a spravuje Ministerstvo životního prostředí. Veřejná přístupnost kvalitativně odlišuje IRZ od ostatních již provozovaných registrů v oblasti životního prostředí a klade vzhledem k velkému množství údajů daleko větší požadavky na správu a provoz registru. z údajů na internetových stránkách IRZ (www.irz.cz) vyplývá, že společnost Lučební závody Draslovka a.s. Kolín za rok 2004 ohlásila vypuštění 300 kg kyanovodíku v emisích do ovzduší a 1600 kg kyanidů v emisních do vody. Pro ohlašování do IRZ se rozlišují „běžné“ (provozní) emise a havarijní emise. Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečisťování, je uživatel registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat látky, pokud je jejich množství v emisích anebo přenosech z provozovny za jeden kalendářní rok shodné nebo vyšší s množstvím stanoveným v tomto nařízení, s tzv. ohlašovacím prahem. Stejně je tomu u havarijních emisí. § 2 odst. 2 nařízení vlády stanoví, že pokud vznikne uživateli registrované látky povinnost ohlašovat do IRZ, zjišťuje a vyhodnocuje všechny emise a přenosy ohlašovaných látek, jejichž množství překračuje ohlašovací práh, samostatně. V § 2 odst. 3 nařízení vlády je jednoznačně uvedeno, že „uživatel registrované látky zvlášť zjišťuje a vyhodnocuje emise a přenosy ohlašovaných látek při haváriích“. A konečně i v příloze č. 4 k nařízení vlády, která uvádí údaje požadované pro ohlašování, jsou havarijní emise vedeny odděleně. Pro havarijní emise platí podle názoru Ministerstva životního prostředí stejné ohlašovací prahy a zvláštní ohlašování havarijních emisí. To znamená, že se samostatně zjišťují a vyhodnocují emise v případe havárií, což zabezpečuje, aby ohlášené informace měly reálnou vypovídací hodnotu ve vztahu k běžnému provozu. V současné době odpovídají podmínky ohlašování do integrovaného registru znečišťování požadavkům rozhodnutí Evropské komise 200/479/ES o Evropském registru emisí znečišťujících látek (EPER). Tento právní předpis nevyžaduje od členských zemí Evropského společenství sledování havarijních emisí. Integrovaný registr znečisťování má větší rozsah i co se týče počtu sledovaných látek a ohlašování přenosů mimo provozovnu. Do EPER bude Česká republika hlásit údaje poprvé v tomto roce, a to za rok 2004. Problematika hlášení havarijních emisí bude dále řešena v souladu s novou evropskou legislativou k registrům znečišťování. V návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) je definován únik, jako „jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo náhodné, rutinní nebo nerutinní, včetně rozlití, emitovaní, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod“. Náhodným zavedením znečisťujících látek jsou přitom míněny havarijní emise. Od roku 2007 budou tedy do IRZ ohlašovány všechny havarijní emise, jejichž množství v součtu s množstvím běžných emisí překročí ohlašovací prahy.
