Referenční dokument týkající se BAT byl jedním ze šesti dokumentů schválených koncem roku 2006 odborníky Evropské kanceláře pro kontrolu a prevenci znečištění (IPPC) v Seville. Jejich přijetí doplnilo sérii 32 referenčních, které měly pomoci průmyslu uvést do října 2007 svou činnost do souladu se směrnicí IPPC z roku 1996.
Mezi speciální anorganické chemické látky patří chemickálie jako sloučeniny fosforu a kyanidy. Používají se k výrobě finálních produktů jako keramiky, munice, pesticidů, barev a léčiv, a to v malém množství, obvykle od několika tun do 100 tisíc tun ročně. Provozy na výrobu těchto chemických látek jsou většinou menší a často se nachází poblíž metalurgických provozů, protože kovy, zvláště pak kovové soli, jsou důležitou surovinou při výrobě chemických látek. Speciální anorganické chemikálie se na celkovém prodeji chemikálií podílejí 10-20 procenty.
Dokument o rozsahu 348 stran obsahuje dlouhý seznam technologií, jimiž lze snížit hlavní ekologické dopady průmyslové činnosti. Těmito dopady jsou úniky oxidů dusíku a dalších specifických látek do ovzduší, odpadní vody s vysokou chemickou spotřebou kyslíku (CHSK, anglicky COD) a emise z používání energie.
Jak uvedl ENDS, podle výkonného ředitele Kanceláře IPPC Serge Roudiera bylo jedním z nejtěžších problémů při navrhování dokumentu určení nejlepší dostupné technologie ke snížení emisí prachu, zvláště prachu z výroby silikonu a anorganických barviv.
Některé definice BAT se týkají celého sektoru. Například používání vysoce čistých surovin (výchozích produktů) ke snížení objemu emisí a reziduí. Referenční dokument také doporučuje používání látkových filtrů k dosažení nížších emisí drobných částic. Byly také určeny nejlepší dostupné technologie pro pět specifických skupin speciálních anorganických látek: speciální anorganická barviva, sloučeniny fosforu, silikon, anorganické výbušniny a kyanid. Například existuje nejlepší dostupná technologie, která využívá alkalické čištění k omezení emisí chloru do ovzduší, unikajících při výrobě sloučenin fosforu, tyto emise dosahují hodnot 3 až 15 mg/m3.
Jiná rada zní udržet emisní hodnoty mezi 4-8 kg na tunu suroviny u destilace odpadu s rezidui z výroby trichloridu fosforu. U výroby silikonu se doporučuje používat suroviny s částicemi menšími než 1 mm, což má maximalizovat efektivitu během syntézy. To je také nelepší dostupná technologie předěžného zpracování odpadních vod z výroby polydimetylsiloxanu, což je druh silikonu, a umožňuje kontrolovat emise mědi a zinku.
Referenční dokument o speciálních anorganických chemikáliích najdete zdea jeho český překlad zde.
S použitím zpravodajství ENDS.
