Arnika provádí v současné době průzkum zhruba v 70 domácnostech. Vychází z něho, že do každé poštovní schránky měsíčně přijde v průměru přes jeden kilogram reklamy. To znamená dva až tři letáky denně. V šestipatrovém domě s třiceti nájemníky se tak za rok spotřebuje přes 400 kg papíru, který se musí vyrobit odhadem z pěti stromů (2).
Většina reklamy nakonec skončí ve směsném komunálním odpadu (hlavně ve městech, na vsi se pálí). „Obyvatelé Prahy vytřídí pouze asi 21 % papíru z domovního odpadu,“ uvedl Ing. Milan Havel z Programu Toxické látky a odpady Arniky. „V Českých Budějovicích většina občanů papír netřídí,“ doplnila MUDr. Věra Horská z jihočeské pobočky, „převážná část papíru z reklam proto skončí na skládce v Lišově, která se neutěšeně plní a rozrůstá.“ František Lobovský ze Sdružení obrany spotřebitelů ČR potvrzuje: „Jde se o závažné spotřebitelské téma. Záplavu reklamních letáků nakonec totiž zaplatí spotřebitelé dvakrát – jednou v konečné ceně výrobku a podruhé v ceně poplatku za odvoz a likvidaci komunálního odpadu.“
Arnika zorganizovala v prosinci happening – průvod několika českými městy. „Ošklivý sněhulák“, vyrobený z letáků vybraných z poštovních schránek, putoval Prahou jako upozornění na nadměrné a k přírodě nešetrné papírování. V severočeském Děčíně aktivisté, sami oblečení do pestrých reklam, následovali symbolického reklamního strašáka. Chtěli jsme upozornit na problém. Ale stačí to?
„Zatímco zákazníci hypermarketů si na pravidelné dodávky reklamních ceníků až do schránek zvykli, ekologové proti nim protestují,“ píše David Macháček ve svém článku. A dodává: „O co více letáků lidé ve schránkách nacházejí, o to méně jim podle marketinkových průzkumů vadí.“ Zvykáme si. Přeci ale nevadí plýtvání jen ekologům?
Máme zákon o regulaci reklamy. Nárůst letáků ale nezastavila ani jeho novela platná od 1. června 2002. Ta zakazuje obtěžující reklamu, pokud si majitel schránku viditelně označí. I do označených schránek však roznašeči vhazují reklamu. Nebo se vyhnou nálepce na schránce tím, že nechají prospekty na schodech domu. Nebo se stává, že označení někdo strhne. Zadavateli či distributorovi přitom hrozí pokuta až dva miliony korun.
Kde není žalobce, není viník. Vadí Vám, že velké obchodní společnosti zavalují města a domy potištěnou reklamou? Zlobíte se, ačkoli prospekty nečtete, že je musíte uklízet (a platit ve formě daní za tříděný odpad)? Je Vám líto zbytečného papíru? Bez Vaší spolupráce a pomoci ničeho nedosáhneme. Upozorněte správce svého domu. Sledujte svou poštovní schránku. Zjistíte-li, že byl porušen zákon, napište dopis zadavateli reklamy, pošlete i stížnost Krajskému živnostenskému úřadu. Tehdy již můžeme jméno „podezřelé firmy“ zveřejnit, třeba na naší webové stránce. Věříme, že velké společnosti jsou na negativní reklamu citlivé. Vždyť za vkládání nevyžádaných letáků udělili vloni kontroloři pouze dvě pokuty! (3) Vzor dopisu zadavateli reklamy i úřadu a adresy Krajských živnostenských úřadů najdete na internetu zde.
Milan Návoj
Odkazy:
(1) David Macháček – Schránky plní miliardy reklam, Hospodářské noviny, 26. 11. 2003
(2) výpočet Ing. Josefa Polívky, Calla – sdružení pro záchranu prostředí
(3) údaje z článku v HN
