Projekt počítá se skládkou ostatního odpadu, přitom ve stavebním objektu SO 100 - Uzavření sektoru ZN 2 – mají být trvale uloženy nebezpečné odpady bez jakékoliv úpravy. Zabezpečení má zůstat původní, přitom nelze s určitostí říci, že tyto odpady se nepodílí na kontaminaci spodních vod, neboť tady chybí jakýkoliv monitorovací systém. Takto uložené nebezpečné odpady zůstanou trvale zdrojem možné havárie s únikem nebezpečných látek do životního prostředí.
Lokalita není vhodná pro založení skládky projektované velikosti. Pro založení skládky je zcela nevhodné puklinové podloží s vysokou hladinou spodní vody, projekt pro územní řízení upozorňuje na možná rizika. Skládka bude založena ve svažitém terénu s vybudováním opěrné hrázky. Při tomto způsobu založení skládky nelze zcela vyloučit v budoucnosti při trvalém tlakovém působení uložených odpadů na těleso hrázky destrukci hrázky a sesuv uložených odpadů mimo zabezpečenou zónu. Toto nebezpečí zvyšuje možný rozpad uložených stabilizovaných bloků a s tím spojená změna fyzikálně mechanických vlastností uložených odpadů.
Provozní středisko komplexního nakládání s odpady bude vybudováno a provozováno u určitém, přesně nespecifikovaném , časovém úseku, který je omezen naplněním kapacity skládky. Odpady uložené na skládce tady budou uloženy trvale. Hodnocení vlivu na životní prostředí se zabývá pouze fází výstavby střediska a jeho provozem, není však hodnocen vliv na životní prostředí po skončení činnosti střediska. Uložené odpady budou určitým způsobem ovlivňovat životní prostředí trvale. Je třeba posoudit stabilitu tělesa skládky v delším časovém horizontu s posouzením možností působení extrémních povětrnostních vlivů , které mohou v budoucnu ovlivnit nehomogenní podloží s vysokou hladinou spodní vody, vyhodnotit dobu rozpadu bloků připravených solidifikací, a s tím spojenou změnu fyzikálně mechanických a fyzikálně chemických vlastností uložených odpadů , životnost použitých těsnících folií apod. , dále možnost využití této lokality v budoucnosti k jiným účelům, posouzení z krajinářského hlediska, protože dojde k vytvoření umělého kopce, a pod.
Rozptylová studie je zpracovaná nedostatečně, obsahuje malý počet referenčních bodů a nezabývá se širšími vztahy. Zcela opomíjí skutečnost, že převládající západní proudění větru odnáší emise a imise směrem na místní část Okrašovice, která je v tomto případě ohrožena více než Pozďátky. Při obrovském spektru zpracovávaných odpadů je nutno počítat a s tím, že budou ve větší míře zpracovávány z hlediska emisí a imisí problematické materiály.
Obec Slavičky má vypracovaný koncept územního plánu, v současné době probíhá schvalovací řízení. Lokalita, ve které má být vybudováno středisko pro nakládání s odpady je v konceptu určena pro krajinnou zeleń.
Připomínky Občanského sdružení Pozďátky bez jedů
1. Doplnit další dvě varianty provedení záměru - sanace na místě (in-situ) bez dalšího provozování skládky a odvoz nebezpečného odpadu cca. 20 000 tun na zpracování mimo Pozďátky a neutralizace znečištěné půdy např. vápennou neutralizací.
2. Důsledně řešit sanaci nebezpečných odpadů z prostoru ZN 2 (zastřešená část skládky).
3. Doložit druh a původ uvažovaných nebezpečných odpadů pro skládku.
4. Posoudit dlouhodobou stabilitu solidifikovaného nebezpečného odpadu.
5. Posoudit vliv založení skládky v této problematické lokalitě.
6. Vyhodnotit vliv záměru i vzhledem k obcím Okrašovice a Střížov.
7. Vyhodnotit vliv záměru na historické lázeňské letovisko Dobrá Voda (rekreačnía výcvikové středisko Junáku - svaz skautů a skautek ČR) a zdroj minerální vody
8. Vyhodnotit vliv stavby na životní prostředí po ukončení provozu
Připomínky sdružení Arnika, programu Toxické látky a odpady
1. Uvedený záměr není v souladu s Krajským plánem odpadového hospodářství Vysočiny. V oznámení není nijak zdůvodněno, že by uvedené kapacity zařízení k nakládání s odpady bylo třeba. Za současného stavu lze starou skládku odstranit a lokalitu uvést do původního stavu, který by odpovídal situaci před výstavbou havarované skládky.
2. V příloze č.1 je vyjádření k územně planovací dokumentaci obce. Je sice pravda, že obec Slavičky, pod kterou Pozďátky patří, nemá schválenou územně plánovací dokumentaci, ale již je schválen či probíhá schvalování jejího návrhu (poslední etapa před schválením územního plánu). Vybudování skládky je v rozporu s tímto návrhem a není nám známo, že by vlastník skládky podal proti návrhu nějaké námitky. Chybí nám proto vyjádření, jak bude tento rozpor řešen. Investor by měl svůj návrh s příslušnými úřady projednat.
3. Podle posudku k dokumentaci EIA z roku 1993 je lokalita podmíněně vhodná z důvodu vysoké hladiny spodních vod. To hovoří pro varintu sanace ex site. Investor to chce řešit zvýšením dna skládky ve spodní části. Zvodnělé jíly by ale mohly ohrozit stabilitu skládkového tělesa případným sesuvem. Dokumentace tuto problematiku nehodnotí. V dokumentaci dále není hodnoceno riziko možných tektonických zlomů, které jsou v třebíčském masivu předpokládány. Požadujeme proto doplnit o tyto body hodnocení podloží skládky.
4. V dokumentaci na straně 85 se uvádí, že v lokalitě se nenachází žádné přírodní zdroje. Podle časopisu pro minerologii a geologii z roku 1957 by se v uvedené lokalitě mělo nacházet naleziště poměrně vzácného nerostu - prioritu (blomstrandin) – vzorky by měly být k dispozici v Moravském zemském muzeu v Brně. Také nesouhlasíme s tvrzením, že v lokalitě se nenachází zdroj minerální vody. V Dobré Vodě byla balneologicky využívána voda z místní studny. Studie GeoTestu Brno z roku 1997 hodnotí tento pramen jako málo vydatný a zranitelný. Je však otázka jak důkladně bylo toto téma prozkoumáno. Požadujeme doplnit.
5. Enkapsulace odpadů v zakryté hale nemůže představovat konečné řešení způsobu nakládání s těmito odpady. V dokumentace to není řešeno. Požadujeme doplnit, jak bude s těmito odpady konečným způsobem naloženo.
6. Na uvedené lokalitě má být nakládáno s nebezpečnými odpady, které mají být po úpravě ukládány na skládku ostatních odpadů. Stabilizace či solidifikace odpadů však neodstraňuje nebezpečné vlastnosti odpadů, pouze snižuje rychlost úniků nebezpečných látek do životního prostředí. Proto je pro nás důležité posoudit uvedený způsob úpravy nebezpečných odpadů z dlouhodobého hlediska (viz například EPA530lR-93/012, june 1993).
7. Požadujeme lépe specifikovat zabezpečení ploch, na kterých bude nakládáno s nebezpečnými odpady.
8. V příloze č.7 v přehledu odpadů, které mají být do střediska přijímány, jsou odpady u kterých to naše i EU legislativa vylučuje. Na skládky ostatního odpadu je zakázáno ukládat nebezpečné odpady třídy 19 01 xx, stejně tak tyto odpady nesmí být používány do stavebních výrobků (například viz Nařízení EP a Rady č. 850/2004, o persistentních organických látkách, vyhláška MŽP č..383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, návrh vyhlášky o podmínkách ukládádní odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu či platné technické návody pro výrobkovou skupinu 09.14).
9. V příloze č.7 v přehledu odpadů, které mají být do střediska přijímány, jsou odpady, které lze využít jiným vhodnějším způsobem (např. kategorie 20 02 02 Zemina a kameny). V dokumentace není řešena problematika předcházení vzniku a minimalizace odpadu. Požadujeme doplnit a to vzlášť pro jednotlivé technologie, jejichž provoz se předpokládá.
10. V příloze č.7 v přehledu odpadů, které mají být do střediska přijímány, jsou odpady, které neodpovídají příslušné technologii. Např. k recyklaci stavebního odpadu mají být využívány odpady nejen kategorie 17 xx xx, ale např. kategorie 02 02 03, 02 05 01 z masného či mlékárenského průmyslu a dokonce i některé odpady nebezpečné – 10 12 11. Požadujeme vysvětlit.
11. V příloze č.7 v přehledu odpadů, které mají být do střediska přijímány, jsou odpady, které mohou ve větší míře obsahovat persistentní organické látky. Jedná se především o odpady z čištění plynů u zařízení, které jsou dle Stockholmské úmluvy považovány za významný zdroj těchto látek. Tyto látky nejsou se chemicky neváží a mohou se uvolňovat do životního prostředí. Požadujeme této problematice věnovat zvýšenou pozornost, vzhledem k tomu, že odpady mají být ukládány na skládku ostatních odpadů (viz také bod 8).
12. Ve středisku se má nakládat s nebezpečnými odpady. Nebezpečné látky se dobře váží na prach a aerosolové částice. Požadujeme doložit, např. referenčním měřením, že skrápěním bude prašnost skutečně omezena. Také bychom chtěli vědět, jakým způsobem bude monitorováno, že díky prachu, nebude docházet ke znečištění okolí skládky těžkými kovy apod.
13. K prachu a hluku také požadujeme, aby byla stanovena taková opatření, aby se nezhoršily faktory pohody obyvatelstva, žijících na venkově. To znamená nejen brát ohled na platné limity hluku a prachu dle naší legislativy, ale vhodnými opatřeními případné zvýšení hodnot eliminovat či minimalizovat (např. výsadbou stromů). Skutečné hodnoty by měly být v době zkušebního provozu měřením ověřeny.
14. Nesouhlasíme s názorem, že vlivem havárie skládky došlo k degradaci půdy, která má být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu. Vzorkování provedené VŠCHT (zasažené území pod skládkou) ukázalo, že půda není znečištěna těžkými kovy (u prováděných rozborů byly hodnoty těžkých kovů pod limitem A, dle Metodického pokynu MŽP 3/1996). Po zvápnění půda dobře regeneruje.
15. V dokumentaci není řešena problematika provozu v zimním období. Požadujeme doplnit.
16. Požadujeme doplnit bližší popis bodového systému, který byl použit k hodnocení variant a který je použit v tabulce na straně 150. To by nám umožnilo podrobněji se k této tabulce vyjádřit.
17. Touto připomínkou doplňujeme připomínku č.6 a to že překladatel dokumentace předpokládá solidifikaci (případně stabilizaci) odpadů, u kterých lze oprávněně považovat tuto úpravu za nevhodnou. Ilustrativním případem zde mohou být současné uložené odpady s vysokým obsahem síranů, které obecně zásadním způsobem snižují stabilitu solidifikovaných odpadů. Překladatel by zde měl být v každém případě schopen doložit a obhájit technickou proveditelnost svých úmyslů.
18. Další připomínka se týká problematiky možného výskytu kyanovodíku mezi rizikové látky, které se mohou objevit při zásahu do stávajícího tělesa skládky. Z dostupné dokumentace jasně vyplývá, že kyanidové odpady byly na skládku zaváženy a výskyt kyanovodíku byl na skládce také dlouhou dobu monitorován. Požadujeme doplnit vyjádření k této otázce.
Poslední aktualizace dne 22. srpna 2005
