V České republice byla většina vodních toků masivně upravována ve spojitosti s rozvojem průmyslu. V současnosti tak můžeme pozorovat mnoho negativních důsledků těchto úprav, které jsou dále umocňovány následky změn klimatu jako je období sucha, vyšších teplot nebo intenzivních dešťů.
Celospolečenská debata se zabývá jednotlivý negativními dopady, jako jsou záplavy, sucho a teplo ve městech, nebo oddělení vodních toků od okolí, ale nejsou reflektovány důvody těchto stavů a komplexita, která se k nim váže. Stále se tak některé úpravy provádí zastaralými způsoby, které situaci dále zhoršují. Problémy se často řeší pouze místně a je opomíjena provázanost v rámci povodí. Pokud již dochází k úpravám vodních toků, jsou často prováděny ve volné krajině, u menších toků nebo jen částečně.
Při uvažování úprav ve městech jsou často opomíjeny funkce přírodní a vodní. Možnost využívat ochlazování města vodním tokem je teprve objevována. Klimatické a adaptační plány měst totiž mnohdy neexistují nebo jsou jednostranně zaměřené například na snižování emisí skleníkových plynů.V zahraničí přitom dochází i k rozsáhlým revitalizacím řek ve městech, při kterých se zohledňují nejen potřeby města, ale také jeho obyvatel, přírody, zásobování vodou nebo adaptace na změny klimatu.
Příkladem mohou být například úpravy řeky Waal v Nijmegenu, řeky Isar v Mnichově nebo řeky Aarhus v Aarhusu.Obnovení přirozeného toku nejméně 25 tisíc kilometrů evropských řek a velkou podporu zelených ploch ve městech si nyní klade za cíl i návrh Strategie ochrany biodiverzity v EU, který byl představen letos.O lepší stav řek však již dvacet let usiluje evropská Rámcová směrnice o vodách, která zapovídá jakékoli další zhoršování stavu všech vodních zdrojů. Organizuje také vytváření mezinárodních a národních plánů povodí, které pro české řeky budou k připomínkování obyvateli, spolky i samosprávami představeny v příštím roce.
