Českou krajinou prochází přes 30 tisíc km silnic III. třídy a nejméně 14 tisíc km silnic II. třídy. Tato technická infrastruktura naši krajinu rozděluje, ale pokud je lemována vegetací, tak také spojuje. Síť silniční vegetace je významnou spojnicí mezi jednotlivými ostrůvky biodiverzity, kterými jsou například meze, remízy, břehové porosty, sady a lesy.
A co je to biodiverzita? Pestrost života a základní předpoklad pro fungování ekosystémů. Její ohrožení představuje problém pro populace všech druhů včetně toho lidského. Podle odborníků má biologická rozmanitost zásadní význam pro udržení světa v nám známé podobě.
Stromy na silničním pozemku jsou součástí komunikace
Podle zákona o pozemních komunikacích je příslušenstvím silnice také silniční vegetace. Jedná se samozřejmě o vegetaci rostoucí na silničních pozemcích. Ta nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat údržbu komunikací či obhospodařování sousedních pozemků. Předměty umístěné na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích silnice tvoří pevnou překážku. Výjimkou jsou samozřejmě dopravní značky a jiná zařízení sloužící k provozu na komunikaci.
Na návrh Policie České republiky nebo silničního správního úřadu je vlastník, popřípadě správce silnice oprávněn kácet dřeviny na silničních pozemcích, ovšem v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Toto oprávnění platí zejména tehdy, pokud dřevina tvoří pevnou překážku.
Pro správce silnic je tedy prioritou bezpečnost silničního provozu a zajištění bezproblémové údržby komunikací. Žádoucí je odstranění pevné překážky bez náhrady. V konkrétních případech je pro správce komunikace akceptovatelné ponechat stromy na krajnici „na dožití“ anebo obnovit stromořadí či alej v „bezpečné vzdálenosti od vozovky“.
Jednoduchá statistika
Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic neexistují. Souhrnné přehledy na základě dotazování u jednotlivých krajských správ silnic zpracovává spolek Arnika. Získaná data mají jen omezenou vypovídací schopnost. Například neexistuje jednotná interní metodika, podle které by krajské správy silnic evidovaly počty pokácených a vysázených dřevin. Chybí také zásadní informace o tom, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.
Podle údajů za období 2003–2021 převládá u krajských silnic kácení, a tak z naší krajiny zmizelo už více než 304 tisíc stromů. Na tomto čísle se bezesporu kromě rozšiřování a rekonstrukce silniční sítě podepsaly také roky špatné údržby a extrémní projevy počasí. Jenže za stejné období jsme k silnicím vysadili jen 191 tisíc stromků. To odpovídá přibližně dvěma vysazeným stromkům za tři poražené stromy. Přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty k lepšímu v některých krajích vidíme, že degradace naší krajiny pokračuje. Zelená síť podél komunikací mizí a pokračuje fragmentace krajiny, následkem které nejsou malé ostrůvky volné půdy mezi technickými stavbami schopné plnit svoji funkci.
Proč mizí stromy od krajských silnic
Mohli bychom mluvit o dědictví minulosti a okouzlení technikou a rychlostí po vynálezu automobilu. Rozvoj a pokrok ve společnosti je ale i v současnosti spojován s rozvojem dopravní sítě a prioritou je rychlost a bezpečnost přemísťování zboží a osob. Neudržitelnost takového rozvoje už docela jasně pociťujeme právě na úbytku stromů a biodiverzity, ale také ztrátou estetických a hygienických hodnot našich sídel, znehodnocováním zemědělské půdy a přemnožováním některých druhů z důvodu vymizení biotopů jejich přirozených nepřátel.
Zlepšit stav stromů u silnic, či dokonce nějaké nové vysadit, znamená překonat několik překážek:
• Nejsou peníze na údržbu vzrostlých ani nově vysazených stromů. Provozní rozpočty státních organizací i soukromých vlastníků prostě nepočítají s dostatečnou položkou na obnovu a údržbu zeleně. Dotační tituly poskytují finance na 3–5 let údržby nových sazenic. Ovšem žádný strom za pět let nedosáhne dospělosti.
• Projektová dokumentace pro výstavbu nových a rekonstrukci stávajících silnic se stromy moc nepočítá, zejména pokud jde o projekty vytažené po několika letech ze šuplíku.
• Osoby na správách silnic, odpovědné za koncepci silniční vegetace, většinou nemají dostatek kompetencí a znalostí k prosazování změny.
• Zemědělci vlastnící pozemky u silnic (tedy alespoň mnozí z nich) stromy na svém pozemku nechtějí.
Podle údajů za období 2003–2021 z naší krajiny u krajských silnic kvůli kácení zmizelo už více než 304 tisíc stromů.
Některé krajské správy silnic přitom byly v minulých letech průkopníky v obnově vegetačního doprovodu silnic. Mají ale dřeviny vysazené před pár lety šanci udržet se v krajině? Podle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou povinni pečovat o stromy na svých pozemcích. Podle silničního zákona mají zajišťovat běžnou údržbu nejen silniční vegetace, ale i silničních příkopů. Problém představují stromy, které rostou na silničním pozemku (na krajnici), ale i ty, které rostou mimo něj na vnější hraně silničního příkopu.
Při běžné údržbě vozovky opakovaně dochází k poškozování jejich kořenového systému. Tím se silničáři dostávají do konfliktu s požadavky orgánů ochrany přírody nepoškozovat kořenový systém stromů. Tyto orgány požadují dodržení technické normy pro ochranu stromů při stavebních pracích (ČSN DIN 83 9061) a arboristického standardu pro ochranu dřevin při stavební činnosti (SPPK A01 002).
Jenže při použití běžné techniky pro údržbu komunikací to není možné. Provádět čištění příkopů v blízkosti stromů ručně a šetrně, to by zřejmě silničáři považovali za špatný vtip. Pro kraje by to znamenalo zásadním způsobem navýšit rozpočty svých správ silnic, podle některých informací v řádu desítek miliónů. A tady je zakopaný pes. Silničáři chápou celospolečensky významnou péči o dřeviny v krajině jako přítěž, na kterou nemají peníze ani odbornost. Objevují se stížnosti, že místo metodické podpory orgánů ochrany přírody nastupují demotivující sankce. Tenhle typický příklad resortismu naprosto spolehlivě hatí snahy o lepší ochranu stromů v krajině.
Jak to někde přesto nějak jde
Podle dendroložky Gabriely Dymákové z Krajské zprávy údržby silnic Středočeského kraje se zde v posledních letech zaměřili především na kvalitu nových výsadeb. Jde jim o to, aby dali stromkům co největší komfort hned po výsadbě. Vysazují je ke třem kůlům, chránička proti okusu zvěří je samozřejmostí a spon udržují takový, aby umožnil také údržbu okolní zeleně. Nejsou jedinou správou silnic, která realizuje nebo plánuje také výsadby keřů. Keře podporují biodiverzitu, nahrazují zásněžky a lze je využít k ozelenění krajiny tam, kde stromy nejsou vhodné z důvodu zajištění bezpečného provozu na komunikaci. Velkou pozornost věnují komunikaci s dodavateli výsadbového materiálu a realizátory výsadeb. Od dodavatelů vyžadují odbornost, aby nedocházelo k nevratnému poškozování dřevin při ořezech. Kromě toho školí své cestmistry a zvýšili kontroly prací dodavatelů. Spolupracují také s místními spolky, které mají zájem sázet podél silnic.
Aktivita místních spolků pomáhá stromům u silnic také v Moravskoslezském kraji. V Kopytově u Bohumína bylo podél silnice III. třídy vysázeno stromořadí ve spolupráci se střediskem správy silnic v Karviné, Arnikou a Sborem dobrovolných hasičů. Ti o stromořadí pečují již čtyři roky. Středisko správy silnic v Novém Jičíně, Arnika a ZO ČSOP Studénka spolupracují na plánech údržby silniční vegetace podél silnic v Poodří. Společné konzultace a terénní pochůzky umožňují nastavit způsob údržby silniční vegetace tak, aby byl zachován krajinný ráz i biotopy významných druhů živočichů.
A to jsou jen příklady těch aktivit, o které se s námi silničáři podělili, nebo na kterých se sami podílíme. Protože krajina bez alejí by byla jako obraz bez rámu.
Článek vyšel v únorovém čísle časopisu Odpadové fórum. Jeho obsah najdete zde: http://www.odpadoveforum.cz/cz/stranka/unorove-cislo-prave-vychazi/499/
