"Topoly jsou součástí mnoha alejí v naší krajině, ale někdy mohou způsobovat problémy, plynoucí z jejich rychlého růstu. Káceny by měly být jen opravdu nebezpečné stromy. A poté by měla následovat výsadba nových stromků, a to pro alej vhodnějších, jako jsou například lípy či kaštany," vysvětluje Vendula Krčmářová, která je poradkyní Arniky pro Olomoucký kraj právě v oblastí ochrany stromů. "V posledních letech byly stromy v alejích často zbytečně káceny, proto je zapotřebí aleje zachovávat jako důležitý přírodní i krajinný prvek," dodala.
Topolová stromořadí podél cest bývají často tvořena topolem vlašským (Populus nigra ´Italica´), což je varieta topolu černého, pocházející pravděpodobně ze severní Itálie. Tato varieta roste rychle a ve srovnání s jinými topoly je poměrně krátkověká - u stromů již mezi 20 - 40 lety nastává křehnutí dřeva a dochází k odlamování i zdravých větví. Proto je zejména v intravilánu doporučována obmýtní doba okolo 20 let, v parcích 40 let. Provozní bezpečnost topolu vlašského lze krátkodobě zajistit řezem, který zmenší rozměry koruny, ale jen pokud je vitalita topolu na optimální úrovni.
Tento topol se často používal v minulosti k výsadbě stromořadí, která tak v současnosti již bývají kácena. I přes svou realtivní krátkověkost však tyto stromy plní nezastupitelné ekologické funkce a měly by být proto po skácení nahrazeny další výsadbou vhodně zvolených druhů stromů.
Topolové aleje se v české krajině objevily na přelomu 18. a 19. století, během Napoleonova tažení Evropou (o historii alejí více zde).
Chcete vědět více o alejích Olomoucka? Podívejte se sem.
Další tipy:
Desatero nenahraditelných funkcí alejí
Jak zvýšit bezpečnost v aleji
