„Je na pováženou, že jsou během jediného týdne ve Spolaně dvě havárie, přičemž v prvním případě se jednalo o skutečně nebezpečnou látku,“ tvrdí v článku MF Dnes asistent kampaní Greenpeace ČR Martin Kloubek. Spolana podle něho sice oznámila, že šlo o malý únik pouze v areálu firmy, ale nikdo nic neměřil mimo podnik. „Chemička takové velikosti, která navíc zachází s takovým množstvím toxických látek, by si podobná selhání lidského faktoru či bezpečnostních opatření neměla dovolit tak často,“ myslí si Jindřich Perlík z ekologického sdružení Arnika.
V neděli 18. června se ve Spolaně stalo něco podobného jako v LZ Draslovka Kolín v lednu. Roztok síranu amonného unikl z odpadní kanalizace do firemní čistírny odpadních vod a odtud do Labe. Naštěstí síran amonný není totéž, co kyanidy, ale limity pro vypouštění dusíkatých látek stejně byly překročeny. Jak 23. 6. MF Dnes uvedla, příčiny poruchy, rozsah a zavinění se podle mluvčího Spolany Jana Martínka vyšetřují. Na vině je jak technická závada, tak následná reakce obsluhy ve výrobně síranu.
Podobných úniků, kdy je vyhlašován pouze první stupeň chemického poplachu, mívá podnik i několik ročně. V roce 2003 uniklo nejprve v únoru několik kilogramů kysličníku siřičitého, v prosinci pak při plnění cisterny vytekla kyselina sírová. Z ní se pak vypařil oxid sírový. Před čtyřmi lety prožila chemička mimo povodní dvě menší havárie, v říjnu to byl kysličník siřičitý a v prosinci unikl z výroby chlor, který podle vedení Spolany zůstal jen v areálu. Během povodní pak třikrát po sobě došlo k únikům chlóru do ovzduší a do Labe se vyplavily tisíce tun chemických látek.
Vybraní pracovníci neratovické radnice dostávají v případě úniků chemikálií od Spolany sms zprávu jak o vyhlášení poplachu, tak o jeho ukončení. Jaroslav Šverák z krizového řízení neratovické radnice poznamenal, že si úředníci každou takovou informaci ověřuje a nespoléhají se pouze na informace chemičky. Minulou středu byl ale poplach rychle odvolán, proto nebylo podle něho nutné varovat obyvatelstvo nebo volat chemickou laboratoř, aby prověřila množství látky v okolí.
Případy, kdy se větší množství chemické látky dostalo za hranice Spolany, se staly například při povodních v roce 2002. „Únik byl způsoben kvůli zaplavení areálu a poničení zařízení,“ doplnil Martínek v závěru článku MF Dnes s tím, že šlo o síran amonný, chlor a mazut. V roce 2000 uniklo z chemičky 188 kilogramů chloru. Žlutozelený mrak se šířil po větru směrem na Tišice a zlikvidoval jak stromy, tak zemědělské plodiny. Většinu škod způsobených tímto únikem Spolana dodnes neuhradila.
K únikům chemických látek a k požárům, při nichž vznikají například vysoce nebezpečné dioxiny, dochází stále velice často. Na následujících stránkách najdete přehledy některých z nich:
Havárie a úniky ve Spolaně Neratovice:
/spolana-neratovicespolana-neratovice#havarie
Havárie a úniky ve Spolchemii v Ústí nad Labem:
//spolchemie-usti-nad-labem/informace
Hrubý výčet větších havárií a požárů v České republice, při nichž velmi pravděpodobně unikly do životního prostředí dioxiny:
http://arnika.org/dioxin/havar
Přehled havárií spojených s úniky kyanidů:
/clanek?x=1309811
