V Kronospanu sčítají jablka a hrušky

Je pravda, že v září 2005 Kronospan zveřejnil, že hodlá „urychleně“ vybavit sušárnu dřevních třísek moderním filtračním zařízením. Je ale také pravda, že v té době již firma citelně překračovala zákonnou normu na znečišťování ovzduší prachem. A také je pravda, že to firmě umožnil Krajský úřad, který jí tak de facto udělil výjimku, díky níž se tuny prachu z Kronospanu mohly v Jihlavě usazovat o několik let déle, než ukládá zákon. Lidé, kteří bydlí na Bedřichově, nebo pracují v průmyslové zóně v okolí závodu, jistě radost nemají. Domnívám se, že provoz sušící linky Schenkmann&Piel neměl být schválen bez filtračního zařízení. Jinde v Evropě by to také bylo jen těžko možné. Pokud by se filtry nainstalovaly již se sušící linkou, dnes by nikdo neřešil, jestli proces EIA zdržuje zlepšení životního prostředí, nebo ne. Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) je jistě proces, který nějakou dobu trvá. Jeho průběh je stanoven ze zákona a každý investor s ním musí počítat. Během posuzování se nehodnotí technologie jako taková (proto „v jeho konstrukci nedošlo ke změně jediného šroubku“), ale její vliv na životní prostředí. A v tom je závěrečné stanovisko průlomové. Je totiž ke Kronospanu přísnější, než Krajský úřad. Požaduje ještě před spuštěním nové technologie měření vybraných škodlivin na patnácti místech v Jihlavě. Z výsledků bude jasné, jaké je skutečné současné znečištění ovzduší. Další obdobné měření, provedené po spuštění filtru, by mělo prokázat skutečný efekt investice. Podle další podmínky by měla být v Jihlavě umístěna nová měřící stanice, která by průběžně monitorovala zejména škodliviny z Kronospanu. Stát by měla na takovém místě, kde žijí lidé a kam imise z Kronospanu převážně dopadají. Navíc by měla firma mít povinnost pravidelně monitorovat formaldehyd. Arniku, ani lidi z Jihlavy, nezajímá tolik srovnání kvality jihlavského ovzduší s jinými městy. Zvýšení koncentrace škodlivin ve městě v posledních letech si ale spojují s Kronospanem, s jeho nepřetržitým provozem a hlavně se zvyšováním objemu výroby. Je pravda, že firma „pravidelně a poctivě uvádí veškeré své emise do tzv. integrovaného registru znečišťování“. Kdyby to nedělala, porušovala by zákon. Pokud by ovšem Arnika nesestavila a nezveřejnila žebříčky největších znečišťovatelů, málokdo v Jihlavě by o tom věděl. A pokud bude skutečně v Jihlavě probíhat monitoring tak, jak bylo stanoveno v podmínkách Ministerstva životního prostředí, jistě se veřejnost dozví další zajímavé informace. Nikdo nechce zpochybňovat přínos toho, že nová technologie odstraní 85% emisí z Kronospanu, vždyť se jedná o stovky tun prachu ročně. Arnika pouze upozorňuje na to, co zbude v těch 15%. Tak odlišné emise prostě nelze sčítat. Až zmizí modrý závoj nad jedním komínem, až zmizí prach a typický zápach, zůstane v Jihlavě ještě dost formaldehydu, chloru a dalších škodlivin. Kronospan opravdu nemá jeden komín, celkem má 47 výduchů. Proto je tak důležité, aby podmínky, které stanovilo MŽP ve svém stanovisku, byly plně dodrženy. Doufám, že Krajský úřad již nebude v případě Kronospanu činit výjimku a bude se řídit stanoviskem EIA. To je to, oč teď běží. Tento článek je reakcí na názor Michala Diviše z firmy Kronospan Datum: 24.04.2007 Autor: Michal Diviš Zdroj: Mladá fronta DNES Strana: 04 Zpráva Arniky je zavádějící POLEMIKA. Reakce na články ‚Firmy žádají čistý vzduch‘ a ‚Jihlava letos klame turisty‘ Osmnáctého dubna publikovalo sdružení Arnika tiskovou zprávu ‚Ministerstvo vyhovělo obyvatelům Jihlavy, Kronospan musí omezit znečišťování vzduchu‘ s jehož zněním se nemůže společnost Kronospan CR ztotožnit. Již třiadvacátého září 2005 informoval Kronospan v Jihlavských listech veřejnost o své připravenosti urychleně vybavit svoji sušárnu dřevních třísek nejmodernějším filtračním zařízením v Evropě. Kronospan ovšem také upozornil veřejnost, že se obává řady překážek stavěných do cesty výstavbě filtru rozsáhlou administrativou a nedořešenými právními problémy. Dvaadvacátého srpna 2006 musel Kronospan reagovat tiskovou zprávou na negativní stanovisko sdružení Arnika, vyplývající z nepochopení záměru stavby filtru pro sušárnu. Po schůzce s odbornými experty Arniky, iniciované společností Kronospan, změnili zástupci sdružení Arnika názor na přínosy a dopady záměru a svým novým stanoviskem projekt označili za přínosný a pro Jihlavu nezbytný realizovat v co nejkratší době. Nyní stejným způsobem musíme reagovat na poslední tiskovou zprávu Arniky, jež opět obsahuje řadu nepřesností a zkreslujících údajů, motivovaných snahou ovlivnit mínění veřejnosti. Kronospan nesouhlasí s arogantním prohlášením, že podnik ani státní správa v uplynulých 13 letech pro zlepšení ovzduší nic neudělali. Do zahájení procesu posuzování vlivů stavby filtru na životní prostředí neprojevilo sdružení Arnika o Kronospan vážný zájem tím méně pak o to, jak postupovala státní správa. Za uplynulých třináct let podnik investoval do nových technologií miliardy korun, z nichž řádově stovky milionů směřovaly přímo do ochrany životního prostředí. Naopak jak Česká inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě, tak Kraj Vysočina a Magistrát města Jihlavy spolu s Krajskou hygienickou stanicí vydaly k předloženému záměru v krátké době kladná stanoviska. Rychlé jednání státní správy přisuzujeme zejména tomu, že se s technickou dokumentací projektu měli možnost podrobně seznámit již od roku 2004. Arnika uvádí, že Jihlava je nejšpinavějším městem Vysočiny. To však koliduje s nedávno publikovanou zprávou Ministerstva životního prostředí, že Jihlava patří mezi pět velkých měst země s nejlepší kvalitou ovzduší. Navíc ovzduší v Jihlavě není o nic horší než ve Žďáru nad Sázavou, Velkém Meziříčí nebo jinde. Na závěrečném stanovisku EIA není nic průlomového, protože kromě zdržení projektu o půl roku nezměnil vleklý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí na finální podobě filtru vůbec nic a v jeho konstrukci nedošlo ke změně jediného šroubku. Kronospan doufá, že aspoň v jednom se může s Arnikou ztotožnit. Průlomem totiž je, že v České republice bude možné po roce správních řízení instalovat nejmodernější filtr v Evropě. Kronospan již od roku 2005 poctivě uvádí veškeré svoje emise do tzv. integrovaného registru znečišťování, jehož výstupy jsou dostupné. Z tohoto registru pak Arnika v uplynulých letech čerpala a také zveřejňovala zprávy o významných znečišťovatelích. Není tedy pravda, že by informace o emisích nebyly k dispozici. Za největší manipulaci s veřejným míněním ze strany Arniky považujeme tvrzení, že dalších čtyřicet výduchů bude i nadále chrlit nečistoty. Výduchy ze zbývajících technologií společnosti Kronospan představují jen patnáct procent všech emisí ze závodu, jsou vybaveny nejmodernějšími účinnými látkovými filtry nebo mokrými odlučovači a plní i nejpřísnější evropské limity s rezervou kolem devadesáti procent. Rovněž nevíme, co si Arnika představuje pod pojmem nezávislé měření, když všechna měření v Kronospanu prováděly ministerstvem autorizované měřicí skupiny. Ve světle výše uvedených pochybení tiskové zprávy Arniky máme obavy, že za těchto okolností nelze dosáhnout objektivního a uceleného informování veřejnosti o činnosti podniku a jeho vlivech na životní prostředí což, jak prezentuje sdružení Arnika, je jedním z hlavních cílů činnosti nevládní organizace. Brány podniku byly a jsou Arnice kdykoliv otevřeny a mrzí nás, že přesto, že Kronospan je pro sdružení tak ‚horkým‘ tématem, nikdo z jeho expertů dosud výrobní linky podniku nenavštívil a neseznámil se skutečnou úrovní ochrany životního prostředí v závodě.