Vodní díla na Labi – zvítězí zdravý rozum?

Ekologické organizace již mnoho let bojují s Ministerstvem dopravy ČR o záchranu cenných lokalit v Chráněných krajinných oblastech Labské pískovce a České středohoří. Důvodem je snaha vybudovat v lokalitách Malé Březno a Prostřední Žleb vodní stupně, které by zajistily dopravním společnostem splavnost řeky minimálně po 345 dní v roce. Na tato vodní díla je plánována investice 6,3 miliard korun, reálné odhady však předpokládají náklady nejméně 10 miliard korun. Cílem výstavby je zastavení sezónního kolísání hladiny pod hranici 140 cm lodního ponoru, a tak zvýšení počtu dní, kdy mohou i za nepříznivých podmínek lodě tímto úsekem proplouvat. Toto kolísání, stejně jako přirozená dynamika proudění a volný tok řeky bez příčných objektů (a to i v navazujícím 600 km dlouhém úseku až do Hamburku) jsou však životně důležité pro vodní a na vodu vázané ekosystémy v daném úseku. Tato změna by se projevila zejména ve složení, bohatosti a rozmanitosti společenství živočichů a rostlin. Mimo jiné by byla i zmařena úspěšná snaha o reintrodukci lososa, která na Labi probíhá již několik let. Na evropské úrovni se původně navržené plány pro úpravy toků stále více ukazují být hospodářsky a ekologicky neúnosné. Z tohoto důvodu bylo v roce 1992 i budování přehradních stupňů na Labi Spolkovým ministerstvem dopravy odloženo ad acta (samo propočítání hospodárnosti projektu -náklady/využití - mělo za výsledek poměr 0,2, což by znamenalo, že na každou německou marku nákladu, by vycházelo užitek 20 feniků, viz PLANCO 1992) Kanál Rýn-Mohan-Dunaj, který byl dokončen a zprovozněn 1992 za 7 miliard DM, se ukázal být hrobem prostředků, který nemá obdoby. Nedošlo na žádnou z hospodářských prognóz. Zařízení, pro které bylo množství tekoucích řek změněno v nepřirozené a přírodě vzdálené kanály, dnes nepokryje ani své roční náklady, už vůbec nehledě na navrácení vložených prostředků. Kanál Rýn-Rhona byl teprve před několika málo lety vyškrtnut pro hospodářské a ekologické důvody z dopravního konceptu francouzské vlády. Tyto a mnohé další příklady dokazují, že jedině řekám přizpůsobená vnitrozemská plavba umožňuje hospodárnou a především ekologickou alternativu vzhledem k ostatním způsobům přepravy. Labe je v evropském měřítku nevýznamnou vodní cestou, je to ovšem v rámci Evropy jedinečně přírodně zachovalá řeka s potenciálem, který prakticky všechny velké evropské řeky v minulých desetiletích ztratily. Po realizaci plánovaných stavebních opatření by Labe zůstalo i nadále nevýznamnou vodní cestou a potenciál řeky jako takové by utrpěl. A tak by byly promarněny jak prostředky, tak možnosti, které by jinak mohly pomoci vrátit historicky podložený význam celému severočeskému regionu a učinit z něj opět turistické centrum. Význam řeky Labe z hlediska ochrany přírody Řeka Labe tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a má své dominantní postavení. Labe přitéká z Chráněné krajinné oblasti České středohoří, kde si prorazilo cestu třetihorními vulkanity a pokračuje do Labských pískovců na české i německé straně. Na tomto krátkém úseku (cca 20 km) můžeme pozorovat odlišnou a unikátní krajinu. Řeka Labe má zachovalý nejen krajinný ráz, ale je významná z pohledu druhové a ekosystémové diverzity v rámci střední Evropy. Kromě vlastního toku a nivy řeky Labe, kde jsou vedle štěrkopískových náplavů i významné fragmenty lužního lesa s výskytem topolu černého (Populus nigra), je nutno zmínit i ekologicky pozoruhodný sled společenstev přirozené lesní vegetace na průřezu kaňonem. Jestliže ve spodní části nacházíme javorové habřiny (Aceri-Carpinetum), na něž je vázána teplomilná vegetace labského kaňonu, pak na ně přímo navazují submontánní acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum) nebo květnaté bučiny (Festuco-Fagetum) na krystaliniku. Výskyt těchto submontánních bučin, sestupujících do nadmořské výšky pouhých 150 m, je podmíněn mezoklimatickou inverzí labského kaňonu; jedná se o nejníže položené bučiny v ČR. Konečně nejvyšší patro kaňonu tvoří hrany náhorní plošiny s výskytem reliktních borů (Dicrano-Pinetum). Rybí populace v řece Labi vykazují vysokou druhovou diverzitu ve srovnání s regulovanými úseky řeky nad Střekovským zdymadlem, což je dáno kombinací proudních úseků a úseků s klidnou vodou, dále v podstatě kontinuální (kromě nábřežních zdí ve městech) nabídkou celé škály stanovišť vhodných pro přirozený výtěr (přirozeně se zde vytírají i velmi citlivé ryby) a také dramaticky se zlepšující kvalitou vody. Na toto velmi diverzifikované prostředí je také vázána celá řada druhů hmyzu, např. vážky, u nichž druhy vázané na proudící velké řeky patří v rámci Evropy mezi nejvýznamnější. Pro samotný kaňon jsou významná i boční údolí s přirozenými prameništi, malými vodními toky a drobnými vodními plochami, které jsou důležité pro existenci místní populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), čolka horského (Triturus alpestris) a dalších druhů. Velmi zajímavé je toto území z hlediska rozšíření některých druhů, které zde dosahují nejnižšího místa výskytu z pohledu nadmořské výšky v Evropě. Velmi zajímavá je reliktní populace užovky podplamaté (Natrix tessellata). Skalní štěrbiny, dutiny a jeskyně poskytují útočiště řadě druhů netopýrů. Kaňon Labe navazuje na německou lokalitu SAC a je zde možnost vytvoření bilaterálního kompaktního území s jednotným řádem na české i německé straně, kde bude cílem ochrana území s vysokým podílem zachovalých přírodních stanovišť, zachování a rozvoj území s vysokou druhovou a ekosystémovou diverzitou, zachování území s vysokou hodnotou krajinné diverzity a zachovalým krajinným rázem. Samotné údolí a řeky jsou významným migračním koridorem nadregionálního významu. Závěrem lze konstatovat, že řeka Labe je v této části poslední velkou řekou s málo ovlivněnými ekosystémy a i přes úpravy provedené v minulosti, které však významně nezměnily přirozenou dynamiku toku, se opět spontánně navrací do přírodě blízkého stavu. Jezy neodstraní „úzké“ místo na labské vodní cestě Po rozhodnutí německé vlády nezvyšovat splavnost Labe dále na svém území ztrácí jezy veškerý dopravní smysl. Nejlépe to ukazuje následující tabulka: Tabulka hodnot, o které by bylo nutno zvýšit ponor v úsecích Labe mezi Ústím nad Labem a Dömitz pro dosažení ponoru 140 cm po 345 dní v roce. Úsek Řídící vodočet Hodnota, o kterou bude nutno zvýšit ponor (cm) I Ústí nad Labem (Střekov – Děčín) 40 II Ústí nad Labem (Děčín – státní hranice ČR/SRN 25 E 1 Schöna 23 E 2 Dresden 13 E 3 Torgau 19 E 4 Wittenberg-Lutherstadt 29 E 5 Magdeburg 25 E 6 Niegripp -29 E 7 Tangermünde 33 E 8 Wittenberge 43 E 9 Dömitz 21 Zdroj: Dipl. Ing. Helmut Faist(Wasser- und Schifffahrtsdirektion Ost) Die gegenwärtigen Fahrrinnentiefen der Binnenwasserstraße Elbe Uveřejněno ve sborníku z konference: Die Elbe - ein europäischer Strom pořádané v rámci "Labského plavebního dne" (Elbschifffahrtstag 1998, Dresden, 10. August 1998) 1. Z hlediska české vodní dopravy je kritický úsek I. Pokud se však příklad zboží bude i nadále soustřeďovat přednostně do přístavu Děčín-Loubí, přestává platit předpoklad o lepší splavnosti německého Labe a platí pravý opak: totiž že splavnost německého Labe je horší než splavnost Labe u nás. Pak se stane kritickým úsekem úsek E4 v Německu, který vykazuje o 4 cm horší ponory než český úsek II. Na tomto konstatování nic nemění argumenty o rozdílné marži (tuto skutečnost již Tab. 1 plně respektuje) ani o liberalizaci ponorů v německém úseku. Úseky E7 až E9 je možno obejít prostřednictvím Středozemního průplavu a Labského laterálního průplavu. 2. Splavnost německé trati by se zlepšila teprve po realizaci regulačních opatření ve smyslu Plánu spolkových dopravních cest z roku 1992 (BVWP 92). Realizace tohoto záměru byla však přerušena rozhodnutím německé spolkové vlády, které se opírá o koaliční smlouvu vládních stran, takže se nedá předpokládat, že bude v dohledné době zrušeno. Podle informací, získaných od zástupců dopravního resortu v Německu, se v připravovaném novém Plánu spolkových dopravních cest s žádnými akcemi na Labi nepočítá. 3. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy postrádá doporučení, aby byl přednostně vybudován stupeň Prostřední Žleb a tím "byly zlepšeny přípustné ponory plavidel, doplouvajících do přístavu Děčín-Loubí" ve smyslu tzv. Zadání 99 jakýkoliv smysl. Tento záměr za několik miliard totiž nezlepší přípustné ponory ani o jediný milimetr. Jeho realizace by znamenala neodpovědné mrhání investičními prostředky. Investice do vodních děl je neefektivní Při výpočtu návratnosti investic do vodních děl se předpokládá růst současných objemů přepravy ze současných asi 1,7 milionů tun na 4 miliony tun ročně. Tento předpoklad není doložen žádným marketingovým průzkumem ani rozborem poptávky a vzhledem k vynakládaným investicím do konkurenčních druhů dopravy (dálnice D8, železniční koridor Děčín – Praha) a restrukturalizací průmyslu je vysoce nepravděpodobný. Ekonomickou smysluplnost staveb zpochybnil Nejvyšší kontrolní úřad ČR (kontrolní zpráva č. 01/15 z roku 2001). Předpoklad růstu lodní dopravy odmítá i studie Světové banky z března 2001 o účelnosti veřejných výdajů, která výslovně zpochybňuje účelnost investic do zvyšování parametrů vodních cest v České republice. (A WORLD BANK PUBLIC EXPENDITURE REVIEW, Czech Republic Enhancing the Prospects for Growth with Fiscal Stability - March 2001, strana 63, odstavec II. Inland Waterways). Současná situace labské plavby Zájem o využívání lodní přepravy je historicky nejnižší. Prakticky se přepravují písky a kameniva, papírenské dřevo, umělá hnojiva, železný šrot, sporadicky hutní výrobky.Mezinárodní využívání labské vodní cesty na našem území je naprosto zanedbatelné. Na dopravním tahu sever-jih, který Labe představuje trvale ubývá počet a objem komodit vhodných pro lodní dopravu: sypkých a objemných substrátů. Vzrůstá objem přepravy spotřebních výrobků a finálních produktů, potravin a spotřebního zboží s nároky na přepravu rychlou, zpravidla systémem od terminálu výrobce do terminálu odběratele. Lodní park je výrazně zkorigovaný, zastaralý a špatně udržovaný. Výhradní přepravce a.s. ČSPL (Československá plavba labská) je v úpadku. Zaměstnanost je nízká, kvalifikovaní lodníci přecházejí k zahraničním společnostem V roce 2002 s výjimkou povodňových dnů byla splavnost dobrá až vynikající, přesto byla využívána minimálně. Skutečnosti jsou snadno doložitelné statistickými daty. Kdo rozhodne? Zahájení stavby, na kterou je každoročně vyčleňováno z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury cca 200 mil. korun, dnes brání rozhodnutí o nesouhlasu s umístěním stavby, vydané Správami CHKO České středohoří Labské pískovce, v případě Labských pískovců potvrzené i odvoláním. Konečným hřebíčkem do rakve současného projektu by mohlo být rozhodnutí ministerstva životního prostředí o neudělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k negativnímu stanovisku ministerstva v rámci procesu EIA, které bylo v poslední době mnohokrát potvrzeno samotným ministrem i jeho tiskovou mluvčí, lze tento výsledek očekávat. Je však veřejným tajemstvím, že řada severočeských poslanců a lobbystických skupin využívá k nátlaku na ministerstvo ve prospěch vodních děl všech prostředků. Zda jim ministerstvo odolá, ukáže se v nejbližších týdnech. 4. Závěry 1. Realizace projektu výstavby dvou vzdutí na českém dolním Labi by znamenala razantní a nevratný zásah do krajinného rázu, zničení posledního přírodního úseku splavné části toku Labe, změnu ekosystému, změnu mikroklimatu. 2. Ekonomický pozitivní výsledek by spočíval výhradně ve výhodné zakázce stavebních firem. 3. Z hlediska státního rozpočtu by se jednalo o investici bez návratnosti a bez jakéhokoliv užitkového efektu. 4. Bez navazujících investic na německém území je realizace na českém území bezúčelná i s hlediska splavnosti. 5. Hodnověrná komplexní ekonomická analýza záměru nebyla nikdy předložena.