Vrch Kaňkov se nachází 4 km západně od Bíliny, po pravé straně silnice z Bíliny ve směru na Most. Jeho název vznikl pravděpodobně z německého gang (chodba) - počeštěno na kaňk (údajně vede z kostela v Želenicích podzemní chodba, která má ústit až na Kaňkově). Dříve nesl Kaňkov také názvy Pastýřský, Kyselecký či Ovčí vrch.
2. Geologie
Vrch Kaňkov je znělcový suk, který se vymodeloval na pískovcích a opukách. Setkáváme se zde většinou s deskovitou odlučností hornin. Ze skalnatého vrcholu je krásný výhled sv. na les Mnichovec, jv. na Bořeň, jižně na Zlatník a Želenický vrch.
3. Reliéf
Severní část lokality zabírají především lesy v okolí vrchu Kaňkov (436,5 m.n.m.) a Kaňkovského vrchu (380,9 m.n.m.). Hranicí jižní a východní části lokality je řeka Bílina. Na východní části se zvedají celkem prudké břehy pokryté lesy z 206 m.n.m. až po 320 m.n.m. Na jihovýchod od lokality se nachází NPR Bořeň. V údolí řeky je většina půdy zemědělsky využita. Reliéf jižní části lokality není příliš členitý – jsou zde hlavně svahy s jižní a západní expozicí v kombinaci s menšími terasami. Severní a východní úklony v podstatě chybí.
4. Vegetace
Vegetace nacházející se na vrchu Kaňkov a v jeho okolí je silně poškozena a degradována. Nejzávažnějším dopadem na rostlinstvo byla rozsáhlá intenzifikace zemědělské, především rostlinné výroby. Převážná plocha nelesních stanovišť byla v minulosti vázána na extenzivní obhospodařování (pastva ovcí, sečení, vytínání keřů v sadech apod.). V současné době je část opuštěná a rychle degraduje (zarůstání keři, ruderálními rostlinami, pýrem plazivým nebo ovsíkem vyvýšeným). Přirozené lesy na lokalitě jsou velice pozměněné. Ovlivněné jsou především lesnickou výsadbou jehličnanů a listnáčů. Nápadné jsou i zplaňující ovocné dřeviny – hrušně domácí a slivoně trnité. Vegetace, i když je silně poznamenána rozdrobením a přímými lidskými zásahy, je však ve svých zbytcích velmi cenná.
5. Typy vegetace
1) Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin byla zaznamenána pouze na jižním svahu vrchu Kaňkov.
2) Mezofilní ovsíkové louky se nalézají především na terasách svahů se západní nebo jižní expozicí. Jedná se o typ vegetace dříve nebo i v současnosti intenzivně využívané sečením. Ovšem většina těchto luk nyní kosena není a velmi rychle degraduje invazí ruderálních rostlin (rostliny pustých, neobhospodařovaných míst).
3) Úzkolisté suché trávníky najdeme na jižních okrajích svahů společně s mezofilními bylinnými lemy. Problémem je jejich zarůstání - především keři.
4) Širokolisté trávníky najdeme na místech bývalých pastvin na jižních svazích.
5) Mezofilní bylinné lemy se zde vyskytují především na jižních okrajích lesů.
6) Vysoké mezofilní křoviny se zde vyskytují poměrně často. V bývalých sadech, na mezích či krátkých svazích v polních kulturách jsou vždy smíšené s ruderálními druhy (především s bezem černým). Většinou se jedná o šípkovou růži a hloh jednosemenný
7) Nízké xerofilní dřeviny – dominantu tvoří slivoň trnka.
8) Hercynské dubohabřiny jsou zde rovněž velmi hojné, především v oblasti samotného vrchu Kaňkov. Biotop je silně ovlivněn invazí nepůvodních stromů (bříza bělokorá) nebo vytvářením monokultur (smrk obecný).
9) Květnaté bučiny se zde vyskytují oproti dubohabřinám méně častěji, ale jejich degradace je velmi podobná.
6. Flóra
Zjištěny zde byly různé druhy zvonků, hvozdíků, dále slivoň trnitá (trnka), růže, jehlice plazivá, ostružiníky, šalvěje, pampelišky, rozrazil, bělozářka liliovitá, náprstník velkokvětý, len žlutý a hvězdnice chlumní.
7. Fauna
Zjištěn zde byl výskyt např. otakárka ovocného, datla černého, lovné zvěře (srnec, prase divoké), ropuchy obecné, ježka západního, krutihlava obecného a dalších druhů živočichů.
8. Zranitelnost území
Biotopy luk jsou existenčně závislé na hospodaření (pastva, sečení). V současnosti jsou biotopy silně ohroženy následujícími lidskými vlivy – ukončení pastvy, ukončení sečení, umělé zalesňování a souvisejícími následky – expanzí cizích taxonů i taxonů domácích (keře, ovsík) a degradací celého společenstva.
9. Bílá stráň na vrchu Kaňkov
Bílá stráň zde vznikla na příkrém svahu vybudovaném postupným zařezáváním řeky Bíliny za spolupůsobení antropogenních faktorů (pastva dobytka a zářez cesty) naproti vrchu Bořeň. Na tuto lokalitu Tým Bořena přestěhoval především len žlutý a hvězdnici chlumní.
Použitá literatura:
Skuhrovec,J. (2001): Kaňkov (Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000).
Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (2001): Katalog biotopů ČR, AOPK Praha.
Zelený, V. (1999): Rostliny Bílinska, Grada Publishing, Praha.
Bejček, V., Šťastný, K. (2000): Fauna Bílinska, Grada Publishing, Praha.
www.branany.cz
www.volny.cz/molnarm/cstredoh.htm
www.borena.arnika.org/lokality
příroda.sdas.cz
Fotografie vrchu Kaňkov najdete: zde
