Ministři členských států EU budou 5. března na jednání Rady pro životní prostředí diskutovat o zachování rámcové směrnice o vodě v její současné podobě. Jde o zásadní legislativu, jejímž cílem je zastavení znečišťování vody po celé Evropě. Proto jsme v otevřeném dopisu vyzvali ministra Brabce, aby podpořil její zachování a naopak odmítl oslabení.
Celé znění si můžete přečíst níže.
Vážený pane ministře Brabče,
na základě níže uvedených argumentů bychom Vás chtěli požádat, abyste se během rozpravy Rady 5. března postavil na stranu více jak 375 tisíc občanů, téměř 6 tisíc vědců a přes 130 organizací občanské společnosti a jasně podpořil zachování rámcové směrnice o vodě v její současné podobě. Důvodem vzniku rámcové směrnice o vodách bylo zastavení znečišťování evropských vod, včetně té pitné, a zároveň se stala impulzem pro zlepšování jejich kvality. Na dobré kvalitě jsou závislí nejen všichni Evropané, ale také všechny ekosystémy. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je však na území EU znečištěním ohroženo 60 % řek a jezer. Jsme přesvědčeni, že změna legislativy by uvolnila cestu například vyššímu znečištění hnojivy, pesticidy nebo živočišnými odpady a Evropané by brzy přišli o zdroje pitné vody.
V říjnu 2017 Evropská komise oznámila kontrolu fungování (fitness check) Rámcové směrnice o vodách a Povodňové směrnice. Rozsáhlé vyhodnocování bylo po třech letech ukončeno s jasným závěrem: „Skutečnost, že cíle Rámcové směrnice o vodách nebyly dosud plně dosaženy, je způsobena zejména nedostatečným financováním, pomalou aplikací a nedostatečnou integrací environmentálních cílů do jiných odvětví politiky, a nikoli kvůli nedostatečnosti legislativy.“
Nedávná analýza Rámcové směrnice o vodách, kterou provedl Leibnizův institut sladkovodní ekologie, dospěla ke stejným závěrům jako kontrola Evropské komise: „Důvody špatného plnění se netýkají samotné směrnice. Naopak se jedná o technicky spolehlivý a funkční politický dokument.“
Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) uvedl, že vodní ekosystémy patří mezi nejvíce degradované na světě. Světové ekonomické fórum uvedlo ve své Zprávě o globálních rizicích do roku 2020, že vodní krize je jedním z pěti největších globálních rizik, a to dokonce pět let po sobě (2015-2020). Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) určila ve své nedávné publikaci za hlavní dopady změny klimatu na Evropu sucha, silné deště a povodně. Víme, že příští desetiletí bude klíčové v boji proti změně klimatu a ochraně životného prostředí.
Závěr kontroly Rámcové směrnice o vodách zdůrazňuje, že „směrnice dostatečně předepisuje, co má být řešeno, a přesto je dostatečně flexibilní, aby bylo možné posílit její provádění, pokud by to bylo nutné s ohledem na výzvy, které nejsou ve směrnici zmíněny, jako jsou změna klimatu, nedostatek vody a látky uvažované jako nebezpeční znečišťovatelé.“ Neexistuje tedy důvod, proč bychom měli o významu Rámcové směrnice o vodách pochybovat.
Považujeme za nepřijatelné, že se Evropská komise dosud nezavázala ponechat směrnici v současném znění, ani nevyjasnila následná opatření vyplývající ze závěrů kontroly směrnice. Právě nyní probíhá projektování třetích plánů povodí, a proto musí být co nejdříve jasné právní podmínky, podle kterých mají vzniknout a které mají naplnit. Naším společným cílem je zavedení takových opatření, aby se stav vodních zdrojů zlepšil. To je ostatně jeden z důvodů, proč Rámcová směrnice vznikla. Taková opatření spolu s jejich financováním ale musí být dobře naplánována.
Strategie Evropské unie v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030, Strategie udržitelného zemědělství a Akční plán pro nulové znečišťování nabízí mnoho příležitostí k řešení problémů způsobených plošnými i místními zdroji znečištění evropského vodstva.
Evropská zelená dohoda může a měla by být využita k dosažení dobrého stavu vody v roce 2027, aniž by jí bránila nedořešená debata o eventuální revizi Rámcové směrnice o vodách.
