Občanská iniciativa v Kolíně uspořádala veřejnou diskusi pod názvem "Výroba toxických látek v Kolíně?". Konala se ve čtvrtek 9. března 2006 od 18 hodin v kolínském Klubu Zámecká. Hlavním tématem veřejné diskuse byla nedávná ekologická havárie na řece Labi a budoucnost výroby nebezpečných kyanidů v Kolíně. V panelu se jí zúčastnili zástupci podniku Lučební závody Draslovka Kolín (výrobce kyanidů) v čele s generálním ředitelem Ing. Pavlem Brůžkem, starosta Kolína Miroslav Kaiser, toxikolog Ing. Tomáš Fuka. Občanskou iniciativu v Kolíně reprezentovala Iva Drdová a program Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Diskusi moderoval redaktor časopisu Euro Čestmír Klos.
Iva Drdová společně s dalšími dvě členkami petičního výboru občanské iniciativy reagovala na lednovou havárii, při níž uniklo z kolínské chemičky do Labe značné množství kyanidů, sepsáním petice, která mimo jiné požaduje "aby na území města Kolína byla zastavena výroba kyanidů a nebezpečných látek". Požadavek petice překvapivě ještě před jejím vznikem vyřkla ve svém prohlášení i Rada zastupitelstva města Kolína. LZ Draslovka jde tedy o další existenci, čemuž odpovídalo i množství zástupců Draslovky, kteří ji přišli na veřejnou diskusi obhajovat. Draslovka také ještě před diskusí změnila své internetové stránky a obhajuje na nich své výrobní zaměření na kyanidy - ukazuje, co vše by teoreticky nebylo nebýt kyanidů. Značnou část obyvatel Kolína však zjevně zajímá, že nebýt výroby kyanidů ve městě, nebyla by lednová havárie a oni by se nemuseli bát dalších podobných případů. Jak řekl i sám ředitel podniku Iva Drdová společně s dalšími dvě členkami petičního výboru občanské iniciativy reagovala na lednovou havárii, při níž uniklo z kolínské chemičky do Labe značné množství kyanidů, sepsáním petice, která mimo jiné požaduje "aby na území města Kolína byla zastavena výroba kyanidů a nebezpečných látek". Požadavek petice překvapivě ještě před jejím vznikem vyřkla ve svém prohlášení i Rada zastupitelstva města Kolína. LZ Draslovka jde tedy o další existenci, čemuž odpovídalo i množství zástupců Draslovky, kteří ji přišli na veřejnou diskusi obhajovat. Draslovka také ještě před diskusí změnila své internetové stránky a obhajuje na nich své výrobní zaměření na kyanidy - ukazuje, co vše by teoreticky nebylo nebýt kyanidů. Značnou část obyvatel Kolína však zjevně zajímá, že nebýt výroby kyanidů ve městě, nebyla by lednová havárie a oni by se nemuseli bát dalších podobných případů. Jak řekl i sám ředitel podniku Pavel Brůžek, 95% výroby kyanidů jde na vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu, Latinské Ameriky a Kanady. Jindřich Petrlík: Lednová havárie na Labi byla největší ekologickou havárií v České republice za několik posledních desítek let. Draslovka by měla říci, jaká přijala konkrétní opatření, aby se únik neopakoval. To zatím neřekla. Zarážející na celém případu je, že se k úniku kyanidů podnik přiznal až týden poté, co k němu došlo. Jak je vidět, ani různé certifikáty, které podnik má, nezabrání tomu, aby došlo k vážné chemické havárii. Jak ukazuje případ Spolany Neratovice, nezabrání mu ani značka „Responsible Care“ – zodpovědná péče, na kterou Draslovka aspiruje a jejíž podmínky podle prohlášení zástupce Svazu chemického průmyslu splňuje, přestože jí zatím nebyla udělena. Iva Drdová: K tomu, abych začala něco dělat mne přiměla reakce mojí dcery na havárii na Labi. Když se ve školce diskutovalo o tom, co se stalo, vylíčila jsem jí co se děje. Dala se do pláče a zeptala se mne „Co budeme dělat?“. Nejsem členkou žádné politické strany, žádného sdružení. Jsem matka, jsem manželka, jsem dcera, jsem kamarádka. Mám tady v tom městě spoustu blízkých lidí a hodně kamarádů a myslím si, že život 30 tisíc lidí je cennější než peníze či prosperita. Musíme si na druhou misku vah dát vodu, vzduch a tuhle zemi, kde žijeme. To jsou životně důležité věci, na nichž závisíme. Draslovka na svých stránkách říká, že je zodpovědná za 270 rodin, má 270 zaměstnanců. Ale to je omyl, ona je zodpovědná za desetitisíce lidí žijících v Kolíně a okolí, u řeky Labe dál po proudu. Pavel Brůžek (gen. ředitel): Draslovka je zabezpečená celou řadou bezpečnostních systémů. Místo, kde došlo k úniku – tam se celá léta nic nestalo, a proto nebylo zařazeno mezi riziková místa v bezpečnostní dokumentaci. Teď je to jinak. Podle naší vnitřní zprávy může za havárii kombinace technického a lidského faktoru. K úniku došlo přes dešťovou kanalizaci a způsobily ho proplachové vody z čističky odpadních vod. JUDr. Tomáš Najman (člen zastupitelstva města za Nezávislé): Jak je možné, že nebyl spuštěn Integrovaný záchranný systém a občany města nikdo o havárii neinformoval? Jak jsem se informoval, IZS může být spuštěn jenom, když mu někdo ohlásí havárii. A havárie ohlášena nebyla. Co uděláte pro to, aby se to neopakovalo? Nejste schopni tam mít zdvojenou nebo ztrojenou ochranu? Miroslav Kaiser (starosta města za ČSSD): Přišel jsem na diskusi a zatím mi to připadá jako předvolební mítink Strany zelených. Já jsem proti tomu, aby se zastavila výroba v Draslovce, ale respektuji rozhodnutí rady. To zůstane stejné až do ukončení šetření policie. … Krajský úřad zahájil s Draslovkou dvě řízení: o neohlášení havárie včas a o neuzavření smlouvy o zodpovědnosti za havárii. 30. března bude zasedat bezpečnostní rada města Kolína. Opatření v Draslovce se na ní budou probírat. Jindřich Petrlík: Kolik vám uteklo kyanidů? Za jak dlouho se někdo z vedení podniku dozvěděl o tom, že došlo k úniku? Ing. Jiří Holub (výrobní ředitel): 12. ledna došlo k prvnímu úhynu ryb. 13. ledna k nám přišla Česká inspekce životního prostředí, ale až 16. ledna se potvrdilo, že došlo k úniku kyanidů od nás a to jsme také řekli na tiskovce. (Takže se vedení o havárii dozvědělo až týden poté, co k ní došlo – kyanidy unikly 9. ledna, přitom už ze 13. ledna pochází měření, které prokázalo vysoké koncentrace kyanidů na výtoku z Draslovky). 17. ledna jsme nahlásili havárii kraji. Do řeky nám uteklo 10 až 15 kubíků vody. Koncentrace kyanidů v ní byla řádově v gramech na litr. (To znamená, že uniklo více jak 10 kg kyanidů). Občanka: Diskusi jste tady zatím zpolitizoval jenom vy, pane starosto. Petr Král (člen Rady zastupitelstva města Kolín, ČSSD): Jsem radním tohoto města a patřím ke členům rady, kteří iniciovali přijetí těch čtyřech bodů, a to včetně zrušení výroby a podnět k tomu, aby bylo zahájeno trestní řízení. Starosta, jak se ukázalo, byl informován, ale neinformoval členy rady města. ... Zátěže, které v Draslovce jsou, jsou hlavně z doby totalitního režimu, ať se vedení podniku nevymlouvá na válku. Máte v podniku 3000 kg jedů. To není jenom kyanid, ale také chlór a další látky. Jak budete reagovat na nějaký únik? Za jako dlouho spustíte bezpečnostní systém? Za dvacet minut? Ale to už tady může být řada mrtvých lidí. Myslím si, že ve městě tahleta výroba nemá co dělat. Lidi si obecně stěžovali na zápach (podle toxikologa ho může způsobovat trimetylamin unikající při výrobě pesticidů, který je však podle Draslovky dopalován ve spalovně odplynů). Mají obavy z úniku nebezpečných plynů, kyanovodíku a chlóru do ovdzuší. “Zdá se, že kyanidy z Draslovky možná způsobují problémy i jinde. V Kyrgystánu otrávily kyanidy řeku. Dokonce zemřeli dva lidé a 600 dalších muselo být hospitalizováno. Přitom uniklo do vody řeky Barkšan "pouhých" 1700 kg a část z nich se dostala i do vod jezera Issyk - Kul. Za to sice Draslovka nemůže, ale tento případ dokumentuje nebezpečnost kyanidů a pokud jejich použití při těžbě zlata způsobuje takovéto katastrofy, měla by se hledat náhrada. Nedivím se občanům Kolína, že mají strach,” komentoval širší kontext dopadů výroby kyanidů po diskusi Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
