Odpady představují stále větší problém. Ať už proto, že svou přítomností znečišťují přírodu, ale i kvůli toxickým látkám, které jsou ve velkém přidávány například do plastů. Zavedení zálohového systému je dalším krokem k tomu, abychom se těchto „znečišťovatelů“ v přírodě zbavili, podpořili recyklaci a co víc, podpořili snižování množství odpadu, který vůbec vznikne.
Česká republika a další evropské státy si za účelem podpory třídění, recyklace a předcházení vzniku odpadů stanovily cíle, kterých chtějí postupně dosáhnout. Jedním z těchto cílů je i cíl do roku 2029 dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek. Bez zavedení zálohového systému však Česká republika nemá příliš šancí tohoto cíle dosáhnout, alespoň se to dosud bez jeho zavedení v žádné jiné zemi nepovedlo. V Česku sice netřídíme špatně, i když 90 % nedosahujeme, s recyklací je to ale horší. Zavedením zálohového systému, který dokáže podle zkušeností ze zahraničí 90% míru třídění zajistit, a s navýšením míry recyklace plastů bychom mimo jiné ročně ušetřili i 500 milionů korun, které nyní Česká republika odvádí do rozpočtu EU proto, že není schopná zrecyklovat dostatečné množství plastů. Kromě toho bychom se také (jak ukazují příklady ze zahraničí) zbavili velkého množství odpadu, který se nyní válí v přírodě.
Proč nestačí zlepšit třídění do žlutých kontejnerů?
Bez zavedení zálohového systému se dosud žádné evropské zemi nepovedlo dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek, kterou jsme si stanovili jako cíl do roku 2029. Ani nám v Česku, ačkoli v třídění (na rozdíl od recyklace) jsme poměrně dobří, se to dlouhodobě nedaří. A to nejen v případě PET lahví, ale hlavně v případě plechovek – momentálně dokážeme vytřídit zhruba jen 1 nápojovou plechovku ze 3, zbytek buď skončí na skládce nebo ve spalovně nebo ještě hůř – v přírodě. Pokud bychom se přesto rozhodli o to usilovat, stálo by nás to nejen hodně práce, ale i peněz. Podle analýzy, kterou si nechalo udělat Ministerstvo životního prostředí, by to znamenalo investice do sběrného systému přes 2 miliardy korun, plus 3 miliardy ročně na provozních nákladech. Tyto náklady by musely platit obce, a tedy i jejich občané. Sběr do žlutých kontejnerů na plast a šedých kontejnerů na kov není pro intenzivní recyklaci příliš vhodný i z dalšího důvodu – PET lahve a plechovky z nich jsou často znečištěné, což jejich recyklaci ztěžuje nebo přímo znemožňuje. Zvláště u plastových lahví určených k recyklaci je navíc potřeba hlídat jejich složení, tak, aby bylo vhodné pro styk s potravinami, jinými slovy je potřeba znát původ lahve (kým, kde a jak byla vyrobena). Ani to v současném systému není možné.
Budou na zálohovém systému tratit obce a občané?
Podle analýzy INICIEN obce v celkovém součtu výnosů a nákladů na zavedení zálohového systému ročně vydělají 120,7 milionů korun. Přijdou sice o tržby za prodej vytříděného materiálu, ale tyto ztráty by měl vyvážit příspěvek z nevybraných záloh, navýšení příspěvku, který obce již nyní dostávají od EKO-KOMu, a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpadu. Pokud bychom zálohový systém nezavedli, podle analýzy INCIEN by to pro obce znamenalo nutnost investovat do vylepšení současného sběrného systému přes 2 miliardy korun, plus další 3 miliardy ročně na provozních nákladech. Bez těchto investic by totiž nebylo možné dosáhnout cíle našeho odpadového hospodářství do roku 2029 dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek. Zavedením zálohového systému by se navíc ulevilo i státnímu rozpočtu, protože bychom mimo jiné ročně ušetřili i 500 milionů korun, které nyní Česká republika odvádí do rozpočtu EU proto, že není schopná zrecyklovat dostatečné množství plastů. To by se naopak v důsledku zavedení zálohového systému velmi pravděpodobně podařilo.
Budu doma muset skladovat nesešlápnuté PET lahve a plechovky a budou pak svozová auta „vozit vzduch“?
Skladovat PET lahve a plechovky nepoškozené skutečně potřeba bude. Podobně to ale už dnes děláme se skleněnými lahvemi. Pokud budou lahve či plechovky na některých místech lehce zmáčknuté, vadit by to nicméně nemělo. Měly by ale stále připomínat původní tvar a mít čitelný identifikátor, aby je vratný automat rozpoznal. Lahve a plechovky budou následně slisovány a ze sběrných míst tak už poputují zmáčknuté, rozhodně tak nebude docházet k tomu, že budou svozová auta „vozit vzduch“. K tomu naopak často dochází nyní, kdy je například zhruba 40 % PET lahví ve žlutých kontejnerech nesešlápnutých, o plechovkách ani nemluvě.
Kde všude půjde PET lahve a plechovky odevzdávat?
PET lahve a plechovky bude možné odevzdávat ve všech prodejnách a čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních. Dohromady půjde o zhruba 11 tisíc míst, což je každopádně méně, než je po Česku žlutých kontejnerů na plast (pochopitelně). Aby bylo zajištěno, že sběrné místo bude snadno dostupné pro všechny, v obcích nad 300 obyvatel, kde žádná prodejna nebo čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních nestojí zřídí odběrné místo operátor. Menší prodejny se navíc do systému mohou zapojit dobrovolně a povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. Investiční náklady (tedy například náklady na pořízení čteček čárových kódů a automatů na vracení nápojových obalů nebo dokonce na stavební úpravy provozoven), stejně jako provozní náklady (na elektřinu, servis zařízení, proškolení personálu atd.) budou hrazeny operátorem celého systému, jehož provozovatelem budou výrobci nápojů. Peníze na tyto výdaje budou získány z poplatků, které budou mít výrobci povinnost do systému odvádět, prodejem vytříděných materiálů a částečně také z nevybraných záloh.
Další informace o tom, jak konkrétně bude zálohový systém fungovat, najdete na stránce Ministerstva životního prostředí: https://www.mzp.cz/cz/otazky_odpovedi_zalohovani
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
