Na světě je hodně míst, která jsou zatížena vysoce nebezpečnými perzistentními organickými látkami tzv. POPs. Jedná se o látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další. Je v zájmu nás všech, aby takovýchto míst bylo po světě co nejméně. Níže vám předkládáme souhrnu zpráv z projektu IPEP (Mezinárodní projekt pro eliminaci POPs), který si eliminaci POPs klade za cíl. Do projektu se zapojilo mnoho lokálních organizací. Můžete se tak dozvědět, co se v některých zemích řeší.
ALBÁNIE
Úložiště odpadů Sharra a kampaň na zvýšení informovanosti o POPS v odpadech v Albánii
Environmental Center for Development, Education and Networking Center - Ekologické centrum pro rozvoj, vzdělávání a networking (EDEN Center)
Výsledkem této činnosti byla jednak kampaň na zvýšení informovanosti veřejnosti a také zpráva o POPSs přítomných na úložišti odpadů v lokalitě Sharra. Centrum EDEN zahájilo kampaň zdůrazněním významu rozhodnutí o POPS, přijímaných v rámci politických strategií na národní i mezinárodní úrovni. V rámci kampaně byly do albánštiny přeloženy související materiály, které byly posléze šířeny mezi zainteresované strany a sdělovací prostředky. Zpráva použila úložiště Sharra jako příklad ukazující historii, současný stav i doporučení ohledně nakládání s tímto místem v budoucnu. Na skládce se nachází komunální i nebezpečný odpad a protože skládka neustále hoří, jsou zde obavy z úniku dioxinů a furanů.
Výstupy projektu:
Zpráva o „horkém místě“ - úložišti Sharra
Přeložené informační materiály do albánštiny a jejich distribuce
P (dioxiny, furany, HCB, PCB)
Zpráva o situaci s POPSs v Albánii
Ekologické centrum pro rozvoj,vzdělávání a networking (vytváření sítí) (EDEN Center) a Arnika
Zpráva se zabývá zdroji a typy POPS v Albánii a škodami těmito látkami způsobenými. Zahrnuje studie POPsisující kontaminaci životního prostředí, potravin, mateřského mléka a krve. Navíc obsahuje i výsledky šesti nových monitorování vzorků nasbíraných pracovníky Centra EDEN a zástupci Arniky - jednalo se o vzorky půdy a slepičích vajec z blízkosti míst s výskytem POPS. Toto je první zpráva kompletně POPsisující situaci ohledně POPS v Albánii.
Výstupy projektu:
Zpráva o situaci v Albánii
Analýza šesti vzorků (půdy a slepičích vajec) z míst s přítomností chlororganických pesticidů
Fotografie ze zasažených lokalit
Kontaminace pesticidy v bývalé chemické továrně
EDEN Center
EDEN Center vypracovalo zprávu o dané lokalitě – jednalo se o opuštěnou, zničenou chemičku poblíž města Durres, kde se dříve vyráběl lindan a dichromat. Zpráva se věnuje historii provozu, návrhy na sanaci místa, chemickému rozboru, přístupu k informacím o životním prostředí a také ekologickým, společensko-ekonomickým a zdravotním dopadům. Studie obsahuje rovněž informace o rozboru slepičích vajec od drůbeže chované v blízkosti bývalé chemičky – výsledky ukázaly vysoké hodnoty beta-hexahlorocyklohexanu a lindanu a potvrdily, že se jedná o jedno z míst nejvíce kontaminovaných POPS na Balkáně.
Výstupy projektu:
Zpráva o „horkém místě“
Fotky z místa
Příprava letáku o dané lokalitě a distribuce tisíce ks letáku
Rozbor dvou vzorků za účelem zjištění hodnot chlororganických pesticidů
BĚLORUSKO
Zpráva o situaci s POPS v Bělorusku
Foundation for the Realization of Ideas (FRI) – Nadace pro uskutečňování idejí
Zpráva POPsisuje a hodnotí situaci v souvislosti s POPS a také s implementací Stockholmské úmluvy v Bělorusku. Zabývá se zdroji a hodnotami POPS, způsobenými škodami, nevládními organizacemi a občanskou společností, dále legislativou a odpovědností státu, snahami o vypořádání se s POPS, stavem implementace, novými POPS, alternativami, zdroji POPS a doporučeními ze strany NNO ohledně eliminace POPS. Zpráva je užitečným referenčním dokumentem poskytujícím základní informace běloruským NNO, snažícím se o zvýšení povědomí veřejnosti, vypracování materiálů, nalezení dalších oblastí vhodných k šetření, k plánování kampaní a k přípravě na sehrání své úlohy při přípravách NIP (Národního implementačního plánu).
Výstupy projektu:
Zpráva o situaci v této zemi
Distribuce mezi zainteresované subjekty a strany
Verchnědvinsk a Novopolock – dvě běloruská „horké lokality“
Foundation for the Realization of Ideas (FRI)
Nadace FRI vypracovala zprávy o dvou lokalitách kontaminovaných POPS na území Běloruska: o velkém petrochemickém komplexu v Novopolocku a o skládce starých pesticidů ve Verchnědvinsku. Práce zahrnovaly fyzický POPsis míst, ekologické, sociální a zdravotní dopady, pojednávají také o odpovědných subjektech, plánech na sanaci míst a doporučeních učiněných nevládními organizacemi. Zpráva o Novopolocku informuje o rozsáhlé výrobě chlóru a o odpadech z provozu. Druhá zpráva POPsisuje katastrofické podmínky na skládce starých pesticidů. Protože se toto místo nachází poblíž řeky Daugay, mohou se škodliviny dostat do Baltského moře. Obě místa jsou velmi problematická a měla by být zohledněna Národním implementačním plánem.
Výstupy projektu:
Zpráva z provozu ve Verchnědvinsku
Zpráva z úložiště v Novopolocku
Testování vajec na přítomnost POPS jako vedlejšího produktu
Nadace FRI
Nadace FRI testovala slepičí vejce z okolí skládky Bolšoj Trostenec. Testování bylo součástí celosvětového projektu v rámci IPEP, který se zabývá POPS jako vedlejšími, nezamýšlenými produkty chemické výroby. Hodnoty PCB (polychlorovaných bifenylů), vyjádřené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v TEQ, přesáhly hodnoty pozadí více než 10krát a byly čtyřikrát vyšší než limit, který pro vejce navrhla EU. Hodnoty dioxinů přesáhly evropský regulační limit pro vejce o téměř 1 pg WHO-TEQ/g. Šlo o první studii podávající údaje o POPS ve slepičích vejcích v Bělorusku. Publikace výsledků mělo rozsáhlou mediální odezvu.
Výstupy projektu:
Zpráva o dotčené lokalitě a o rozboru vajec „Kontaminace slepičích vajec dioxiny, PCB a hexachlorbenzenem v okolí úložiště Bolšoj Trostenec v Bělorusku“.
Celosvětový den akcí k POPS v Bělorusku
Mezinárodní ekologická akademie (International Academy of Ecology)
Mezinárodní ekologická akademie uspořádala diskusi u kulatého stolu se zástupci NNO, akademiky, zástupci byznysu a tisku na téma některých materiálů, zejména POPS: jednalo se o PVC ve stavebních materiálech. Diskutovalo se o souvislostech mezi PVC a vznikem dioxinů, problému narůstajícího objemu odpadu a o potřebě zvážit nahrazení chlorovaných plastů v rámci snižování objemu dioxinů.
Výstupy projektu:
Souhrnná zpráva o činnosti
Diskuse u kulatého stolu
Časopis „Špinavý tucet“
Nadace FRI
Tento asopis používá jednoduchý jazyk, který je lehce pochopitelný a může zvyšovat povědomí lidí o široké škále témat souvisejících se Stockholmskou úmluvou a POPS, což mohou NNO využít během První konference zemí přistoupivších k úmluvě v Uruguayi. Časopis se věnuje tématům jako pesticidy a úložiště, registry dioxinů, strategie implementace úmluvy, DDT a malárie, nové POPS, tělesná zátěž a kulturní dopady na původní obyvatele. Autory článků jsou zástupci 18 organizací – členů IPEN (International POPSs Elimination Network - Mezinárodní sítě pro eliminaci POPS). Časopis byl přeložen do arabštiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny.
Výstupy projektu:
Časopis Špinavý tucet (Dirty Dozen)
Celosvětový den akcí k POPS v Bělorusku
Nadace FRI
Nadace vytvořila informační internetové stránky v ruštině, které mají sloužit mnoha organizacím zabývajícím se implementací Stockholmské úmluvy v Bělorusku a podávat jim nezávislé informace. K akcím patřila také tisková konference představující výsledky zprávy o rozboru obsahu POPS ve vejcích.
Výstupy projektu:
Souhrnná zpráva o činnosti
Veřejně přístupná internetová stránka o POPS v ruském jazyce
Tisková konference a ohlas v médiích
Směrnice pro implementaci Stockholmské úmluvy v Bělorusku
Nadace FRI
Činnost zaměřená na co nejlepší implementaci Stockholmské úmluvy v Bělorusku. Zahrnuje témata jako situace s POPS, vládní závazky a praktické kroky na místní úrovni. Nadace vypracovala také informační materiály a uspořádala workshop pro běloruské NNO o POPS, aby zvýšila jejich zájem a kapacity v souvislosti s přípravami Národního implementačního plánu.
Výstupy projektu:
Souhrnná zpráva o činnosti (souhrn v angličtině a celá zpráva v ruštině)
Workshop o POPS na národní úrovni
Informační materiály
Účast na přípravě Národního implementačního plánu
Cementárny a POPS
Nadace FRI
Tato zpráva analyzuje možné dopady provozu cementáren na kontaminaci Běloruska perzistentními organickými látkami (POPS). Zabývá se výrobními procesy, výrobou cementu v Bělorusku a zdroji dioxinů. Téma odpovídá Příloze C Úmluvy, která uvádí cementárny spalující nebezpečný odpad jako možný zdroj dioxinů.
Výstupy projektu:
Politická zpráva o cementárnách
Šetření odborného týmů - bromované zpomalovače hoření v Minsku
Nadace FRI
Byl sestaven tým odborníků z řad NNO a státu, který měl pracovat na této průkopnické studii, jež měla poskytnout první údaje o bromovaných zpomalovačích hoření v Bělorusku. V týmu byl i zástupce nadace FRI, dále zástupci ministerstev životního prostředí a veřejného zdraví, dále zástupci sdružení Arnika z ČR a Eco-Accordu z Ruska jako poradci řídícího výboru. Zpráva podává informace o povaze polybromovaných difenyleterů (PBDE) a uvádí také výsledky rozborů vzorků z bytů, kanceláří a počítačových klubů. Je v ní zdůrazněn možný význam problému PBDE v Minsku a okolí. Toto šetření přišlo ve vhodnou dobu, zvláště proto, že Norsko navrhlo přidat pentabromodifenyl (PentaBDE) na seznam látek Úmluvy z roku 2005.
Výstupy projektu:
Odebírání a rozbor vzorků s PBDE
Zpráva o lokalitách zasažených PBDE
BULHARSKO
Za Zemiata/For the Earth/Pro Zemi
Organizace Za Zemiata shromáždila a přeložila informace o nakládání s nebezpečnými odpady, o úložištích POPS, jejich destrukci a sanaci v Bulharsku. Vydala materiály s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o ekologicky šetrných způsobech nakládání s nebezpečnými odpady. Dalším cílem činnosti bylo podpořit založení koalice NNO, lékařů, místních iniciativ a odborů, která by jednala o vytvoření Národního centra pro nakládání s nebezpečnými odpady u města Stara Zagora. Byla také sepsána zpráva o strategiích sanace a odstraňování POPS na národní úrovni a o uplatňování nejlepších dostupných technologií eliminace zdrojů POPS jako vedlejších produktů, rovněž na národní úrovni.
Výstupy projektu:
Vypracování a distribuce informačních materiálů
Kampaň usilující o zvýšení povědomí veřejnosti o nakládání s odpady a o alternativách k činnostem produkujícím POPS
Zpráva
Konference o dopadech působení pesticidů v povodí Dunaje a v černomořském regionu
Národní hnutí Ekoglasnost – Přátelé Země Bulharsko (FoE)
Přátelé Země zorganizovali workshop „Dopady působení pesticidů v povodí Dunaje a v černomořském regionu“, kde se sešli zástupci různých sítí a organizací (IPEN, PAN, FoE, Global Water Partnership), nevládních organizací a dalších zúčastněných subjektů, aby jednali o možnostech společných akcí, jež by v budoucnu přispěly ke snížení kontaminace POPS, k omezení používání pesticidů a k podpoře bezpečnějších alternativ. Jednalo se o zdrojích POPS, skládkách, omezování a monitoringu pesticidů. Účastníci pocházeli z Bulharska, ČR, Německa, Srbska a Černé Hory, Slovenska, Turecka, Británie a Ukrajiny.
Výstupy projektu:
Souhrnná zpráva o činnosti
Mezinárodní workshop za široké účasti zástupců NNO
Celosvětový den akcí k POPS v Bulharsku: vzdělávací workshop
Národní hnutí Ekoglasnost – Přátelé Země Bulharsko (FoE)
Přátelé Země uspořádali vzdělávací workshop pro novináře, politiky a zájemce o životní prostředí z řad místních úřadů. Diskutovalo se o Stockholmské úmluvě, POPS a jejich zdrojích a zdravotních dopadech, a také o situaci ohledně POPS v Bulharsku.
Výstupy projektu:
Souhrnná zpráva o činnosti
Vzdělávací workshop a ohlas v médiích
Kontaminace slepičích vajec dioxiny, PCB a hexachlorbenzenem v okolí bulharského Kovačeva
Za Zemiata/Pro Zemi
Organizace Za Zemiata provedla rozbor vajec od slepic chovaných v Kovačevu, které se nachází po větru směrem od tepelné elektrárny a továrny na brikety. Analýza byla součástí projektu testování výskytu nechtěně vznikajících POPS. Hodnoty dioxinů ve zkoumaných vejcích z Kovačeva překračovaly limity stanovené EU více než dvacetkrát, u PCB pak více než dvakrát . Byl také překročen evropský limit TEQ, stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Výsledná studie jako první poskytla údaje o POPS ve slepičích vejcích v Bulharsku. Zveřejnění výsledků se setkalo s rozsáhlým ohlasem ve sdělovacích prostředcích.
Výstupy projektu:
Zpráva: Kontaminace slepičích vajec dioxiny, PCB a hexachlorbenzenem v okolí bulharského Kovačeva
Značný ohlas v médiích
Lindan v Bulharsku
Národní hnutí Ekoglasnost – Přátelé Země Bulharsko (FoE)
Šlo o nanejvýš aktuální krok, protože Mexiko právě navrhlo, aby byl lindan zařazen mezi látky uvedené v Úmluvě v roce 2005. V Bulharsku byl tento pesticid vyráběn až do zákazu v roce 1969. Národní hnutí Ekoglasnost – Přátelé Země shromáždilo dostupné informace o lindanu v Bulharsku včetně informací o výrobě, vývozu a dovozu, využití (např. na veřejných místech, v lékařských přípravcích, v zemědělství), o úložištích a skladovacích provozech a o kontaminaci životního prostředí a lidí.
Výstupy projektu:
Zpráva o lindanu v Bulharsku
Zpráva o situaci ohledně POPS v Bulharsku
Národní hnutí Ekoglasnost – Přátelé Země Bulharsko
Zpráva se věnuje zhodnocení situace s POPS v Bulharsku a implementaci Stockholmské úmluvy. Obsahuje informace o pesticidech, starých skládkách, PCB a dioxinech a furanech. Hodnotí také dostupnost informací o POPS. V závěru jsou uvedena doporučení NNO týkající se eliminace POPS. Zpráva je užitečným zdrojem základních informací pro bulharské NNO, které ji mohou využít při přípravě informačních materiálů a osvětových aktivit, při vytipovávání dalších míst pro průzkum, plánování kampaní a podílení se na přípravě Národního implementačního plánu.
Výstupy projektu:
Zpráva o situaci v Bulharsku
Šíření zprávy mezi zainteresované subjekty
Zero Waste – zvyšování informovanosti veřejnosti
Romani Baht Foundation – nadace Romani Baht – vypracovala zprávu o praxi „nulového odpadu“ v Sofii. Zpráva poskytuje základní informace pro jednání o nejlepší ekologických praktikách (Best Environmental Practices) podle článku 5 Stockholmské úmluvy. Věnuje se tématům jako je program nakládání s dopady v Sofii a úloha Romů - podle této zprávy zrecykluje romské obyvatelstvo v průměru 42 tun odpadu ročně. Zahrnutá případová studie uvádí, že není-li odpad spálen, předejde se vzniku 1-150 mg dioxinů za rok.
Výstupy projektu:
Zpráva o nulovém odpadu jako nejlepší ekologické praxi se zabývá problémem POPS, vzniklým spalováním a skládkováním odpadu.
CHORVATSKO
Zpráva o situaci s POPS v Chorvatsku
Green Action – Přátelé Země Chorvatsko (FOE)
Green Action se zaměřila na situaci související s POPS a jejich přítomností v životním prostředí Chorvatska. Zpráva o situaci související s POPS v Chorvatsku vyjmenovává zdroje POPS, jejich druhy a jimi způsobené škody. Green Action shromáždila dostupné informace (studie, údaje atd.) o zjištěných hodnotách POPS a o kontaminaci složek životního prostředí včetně půdy, vody, reziduí v potravinách a v organismu obyvatel (v mateřském mléce, krvi a některých dalších biologických materiálech).
Výstupy projektu:
Zpráva o situaci s POPS v Chorvatsku
ČESKÁ REPUBLIKA
POPS a spalování nebezpečného odpadu v ČR
Česká ekologická společnost
Česká ekologická společnost (ČES) se zabývala problémem POPS pesticidů v ČR. V rámci této činnosti vytvořila stručný přehled hodnot reziduí pesticidů v celé zemi, který našel využití v jako jeden ze základních podkladů pro připomínkování Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy. Druhým úkolem ČES v této věci bylo vypracování stručné zprávy o spalování nebezpečného odpadu s ohledem na Stockholmskou úmluvu. V ČR fungují desítky spaloven nebezpečného odpadu. Zpráva se zaměřovala na dioxiny a další nechtěně vytvářené POPS unikající z těchto zařízení.
Výstupy projektu:
Zpráva o lokalitách s POPS: POPS – pesticidy v ČR
Stručná zpráva: POPS a spalování nebezpečného odpadu v ČR
Zpráva o situaci s POPS v ČR, informační kampaň Budoucnost bez jedů, šetření nakládání s POPS
Sdružení Arnika
Výsledkem této činnosti je zpráva o situaci v souvislosti s POPS v ČR, provedení výzkumu nakládání s dopady obsahujícími POPS v dole Jan Šverma a kampaň na informování veřejnosti o problematice POPS. Souhrnná zpráva o situaci v ČR zahrnuje historii používání pesticidů, PCB a také informace o únicích dioxinů. Snahou bylo shromáždit v této zprávě informace chybějící v Národním implementačním plánu, poukázat na možné nedostatky implementace Stockholmské úmluvy a upřesnit názory NNO a zástupců místní samosprávy. Zpráva nastiňuje situaci ohledně ukládání POPsílku ze spaloven a dokládá přítomnost dioxinů, furanů a PCB v sedimentech na pozemcích dolu Jan Šverma. Sdružení Arnika požádalo místní úřad o provedení měření hodnot dioxinů, PBDE a dalších chemikálií v tkáních ryb chycených po proudu za místem, odkud vytéká odpad z dolu. Výsledky jsou uvedeny ve zprávě. Co se týče osvětové kampaně na zvýšení informovanosti veřejnosti, uvedené dvě zprávy posloužily k dosažení pěti hlavních cílů: 1) k podpoře odstranění odpadu obsahujícího PCB, 2) k podpoře přijetí přísnějších pravidel pro nakládání s POPS odpady v rámci Národního implementačního plánu, 3) ke zdůraznění ekologických rizik nakládání se spalováním nemocničního/zdravotnického odpadu a podpoře bezpečnějších alternativ, 4) k podpoře přísnějších pravidel týkajících se nakládání s tzv. novými POPS jako je např. PBDE, a 5) k podpoře nahrazení nebezpečných materiálů – jeden z požadavků Stockholmské úmluvy směřující k minimalizaci výrobků obsahujících POPS.
Výstupy projektu:
Zpráva o situaci s POPS v České republice
Zpráva o POPS v dole Jan Šverma u Lampertic
Putovní výstava o POPS
Petiční činnost
Tiskové konference a vydávání tiskových zpráv
Testování vzorků vajec na přítomnost POPS jako vedlejších produktů
Sdružení Arnika
Výsledkem této činnosti byla vzorová zpráva o zatížených lokalitách, požadovaná nevládními organizacemi jako součást celosvětového rozboru vzorků vajec od slepic chovaných v okolí lokalit zasažených POPS jako vedlejšími produkty výroby – dioxiny, furany, PCB a HCB. Zpráva sloužila jiným NNO jako příklad informací potřebných pro koordinaci celosvětového projektu. V rámci studie byly shromážděny údaje (včetně nových) o dioxinové a furanové kontaminaci vajec od slepic z volného chovu poblíž spalovny nebezpečného odpadu v Lysé nad Labem. Naměřené hodnoty dosahovaly 5,0 WHO TEQ/g tuku, tedy skoro dvakrát více, než kolik činí limit EU.
Výstupy projektu:
Vzorová zpráva o zasažené lokalitě v Lysé nad Labem
Celosvětová koordinace rozboru vzorků vajec na přítomnost POPS jako vedlejšího produktu
V rámci svého programu Toxické látky a odpady Arnika koordinovala celosvětové měření hodnot POPS (furanů, dioxinů ,PCB a HCB) ve vzorcích vajec od slepic z domácích chovů nacházejících se poblíž lokalit, kde podle Stockholmské úmluvy dochází v důsledku chemické výroby ke vzniku POPS jako jejích vedlejších produktů. Vzorky vajec byly shromážděny nevládními organizacemi z osmnácti zemí a zaslány do ČR k rozboru pod dohledem Arniky, která koordinovala jak shromažďování zpráv o zasažených lokalitách, tak i informační kampaně v těchto státech. Celosvětové výsledky byly zveřejněny před 1. konferencí stran přistoupivších ke Stockholmské úmluvě v květnu 2005.
Výstupy projektu:
Celosvětová koordinace laboratorních analýz dioxinů, furanů, HCB a PCB ve vzorcích vajec
Shromáždění informací o z celkem 21 zasažených lokalitách – provedeno nevládními organizacemi ze 17 zemí z pěti kontinentů
Workshop – budování kapacit - „Perzistentní organické látky a chemická a odpadová politika“ a navazující aktivity
Sdružení Arnika
Hlavní částí projektové činnosti byl počáteční „capacity building“ workshop a dvě navazující schůzky zástupců NNO z regionu střední a východní Evropy. Mezi projednávanými tématy byly základní materiály ohledně POPS, účast NNO na vytváření Národního implementačního plánu, registry POPS jako vedlejších produktů výroby, nespalovací technologie, registry úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR), chemická politika obecně a nakládání s odpady. Uvedené materiály pomohly nevládním organizacím připravit jejich vlastní informační kampaně v jednotlivých zemích. Důležitou součástí schůzek byly diskuse o bližší spolupráci na tématech spjatých s POPS v rámci středovýchodní Evropy. Vznikl zde také jádrový Regionální Hub tým, který má napomoci vyhodnotit projekt IPEP v regionu. Navazující schůzky napomohly tomu, že se k projektu IPEP připojily další země včetně Maďarska, Chorvatka, Albánie a Estonska.
Výstupy projektu:
Workshop o POPS pro NNO ze středovýchodní Evropy
Dvě navazující schůzky s NNO z regionu (ČR a Maďarsko)
Analýza vzorků vajec – přítomnost POPS jako vedlejších produktů a zvyšování povědomí veřejnosti
Sdružení Arnika
Byla testována vejce od slepic chovaných v Ústí nad Labem v blízkosti Spolchemie, chloralkalického provozu, který vyrábí látky s obsahem chloru a také hexachlorbenzen (HCB) jako jeden z meziproduktů. Hodnoty HCB ve vejcích byly 2,5krát vyšší ve srovnání s nově navrhovaným limitem pro HCB jako rezidua pesticidu. Pokud jde o dioxiny, byly naměřené hodnoty dvakrát vyšší oproti limitu. Nejvyšší zjištěné hodnoty těchto látek se blížily dioxinovému limitu stanovenému EU pro vejce a byly téměř 1,5krát vyšší než akční limit pro dioxiny ve vejcích v EU. Tato studie je příspěvkem k nepočetným údajům o výskytu nechtěně vznikajících POPS ve vejcích z volného chovu slepic v ČR. Nejzřejmějším potenciálním zdrojem úniků POPS v této lokalitě je Spolchemie vyrábějící chlor, přičemž vedlejším produktem výroby chlorovaných rozpouštědel je HCB. K výrobkům Spolchemie patří tetrachlorid uhlíku, perchloretylen, trichloretylen a chlorované benzeny. Dalšími zdroji POPS mohou být kontaminovaná místa nebo spalování odpadu přímo v prostorách Spolchemie i v sousední obci Trmice.
Výstupy projektu:
Laboratorní rozbor vzorků slepičích vajec – testování přítomnosti dioxinů, furanů, PCB a HCB
Zpráva ze zasažené lokality
Zvyšování informovanosti veřejnosti prostřednictvím tisových konferencí a tiskových zpráv o výsledcích rozbor vajec
Celosvětový den akcí proti POPS V ČR
Centrum pro podporu občanů
Byly šířeny výsledky celosvětového projektu rozboru vajec s dalšími NNO po světě. O této otázce byly pro média připraveny ucelené informace a byly zveřejněny výsledky analýz vajec. V Děčíně byl také postaven informační stánek a konal se happening o veřejném projednávání projektu spalování odpadů v cementárně v Mokré.
Výstupy projektu:
činnost směřující ke informování veřejnosti včetně tiskových zpráv a tiskových konferencí, účast veřejnosti v procesech IPPC v souvislosti s POPS
12 CEH Informování veřejnosti a osvětová činnost o kontaminaci POPS v regionu střední a východní Evropy
Sdružení Arnika a NNO ze střední a východní Evropy: z Běloruska (Foundation for Realization of Ideas), Bulharska (Za Zemiata, Ecoglasnost), Turecka (Bumerang), Polska (Sdružení pro prevenci odpadu - Waste Prevention Association), Slovenska (Přátelé Země - Friends of the Earth), Rumunska (Sdružení ekologických expertů - Environmental Experts Association) a Maďarska (HuMuSz). Nevládní organizace ze střední a východní Evropy distribuovaly mezi ostatními NNO a státními úřady různé tištěné publikace zaměřené na problém POPS. Tyto publikace – kratší zprávy a zprávy o situaci s POPS v jednotlivých zemích nebo zprávy o lokalitách zasažených POPS – byly vypracovány v rámci různých aktivit projektu IPEP v těchto zemích. Byly vydány a šířeny také další materiály vztahující se k uvedenému regionu a POPS – Zpráva o vejcích (The Egg Report), Nová generace POPS: PBDE a lindan (The New Generation of POPSs: PBDEs and Lindane), Problém toxického POPsílku po spalování (After Incineration The Toxic Ash Problem) a infolisty o otázce POPS (např. Infolist o nejlepších dostupných technologiích, nejlepší ekologické praxi, o toolkitu, alternativách k ukládání POPS atd.). Tyto materiály byly dle potřeby přeloženy do jednotlivých jazyků.
Výstupy projektu:
Šíření materiálů o POPS mezi NNO a státní úřady v osmi zemích střední a východní Evropy
Týmy expertů a budování kapacit NNO ve střední a východní Evropě
Sdružení Arnika
Odborné týmy Arniky se setkaly se zástupci NNO a s místními občany zapojenými do informačně-osvětových aktivit souvisejících s POPS v Turecku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Bělorusku, aby jim přiblížily problematiku POPS a Stockholmské úmluvy. Mezi prezentovanými tématy byla úloha NNO při přípravě Národního implementačního plánu, osvětová činnost a vzájemné poskytování informací o POPS a Stockholmské úmluvě. Návštěvy odborníků vedly k založení nové turecké nevládní organizace Bumerang, která se hodlá zabývat otázkami chemické bezpečnosti.
Výstupy projektu:
Workshopy a schůzky v pěti zemích střední a východní Evropy
Založení nové turecké NNO Bumerang
Činnost odborného týmu ve věci POPS v odpadech
Sdružení Arnika
Na žádost NNO ze střední a východní Evropy zahájila Arnika regionální projekt zaměřený na POPS v odpadech. Regionální a meziregionální osvětová kampaň, kladoucí důraz na význam rozhodnutí o odpadech s obsahem POPS v rámci politických strategií na národní a mezinárodní úrovni, byla zaměřena na následující kroky:
- 1) Příprava stanoviska o hodnotách POPS v odpadech
- 2) Společné internetové stránky projektu a umístění materiálů o odpadech obsahujících POPS na veřejně přístupnou internetovou stránku http://english.arnika.org
- 3) Regionální prezentace činnosti v médiích (tiskové zprávy a koordinace národních aktivit NNO v této oblasti)
- 4) Vyvěšování aktualizovaných údajů a distribuce tištěných materiálů všem zúčastněným subjektům v regionu střední a východní Evropy
- 5) Koordinace činnosti a pomoc NNO v regionu střední a východní Evropy
- 6) Prezentace výsledků na mezinárodních fórech
- Výsledkem byly navíc dvě zprávy: jedna o nechtěně vznikajících HCB jako vedlejším produktu chloralkalického provozu v ČR, a další, na níž Arnika spolupracovala s pákistánským Ústavem pro trvale udržitelnou politiku, která testovala spalovny odpadů v Pákistánu a poskytla srovnání výsledků emisí dioxinů a furanů s toolkitem vytvořeným UNEP a s údaji z Evropy.
Výstupy projektu:
Zpráva POPS v reziduích ze spalování odpadu v Pákistánu
Zpráva Ústecká Spolchemie – chloralkalická a chlorová výroba – případová studie nechtěné produkce hodnot POPS - hexachlorbenzenu v odpadech
Účast veřejnosti v procesech IPPC v oblastech kontaminovaných POPS
Sdružení Arnika a Občanská liga Ústí nad Labem
Proces Integrované prevence a kontroly znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control – zkráceně IPPC) v sobě zahrnuje ochranné/bezpečnostní kroky včetně minimalizace a eliminace emisí POPS z průmyslových zdrojů v EU. V procesu IPPC, kdy dochází k vydávání integrovaných povolení k průmyslové činnosti, náleží hlavní pravomoc a odpovědnost místním úřadům. Arnika vypracovala dvě případové studie o účasti v procesu IPPC v souvislosti s POPS. První se týkala Spolany Neratovice a BCD-CZ – sanace staré ekologické zátěže (dioxinové budovy, suť, půda a další materiály). Zde Arnika úspěšně argumentovala tím, že odpad s obsahem PVC by měl být separován, nikoli spalován, limit pro emise dioxinů do vody by měl být snížen o polovinu (2,5 ng/L), odpad by měl být dekontaminován za použití nespalovací technologie, a že by měl proběhnout monitoring rtuti. Druhá případová studie se týkala Spolku pro chemickou a hutní výrobu a.s. z Ústí nad Labem (krátký název Spolchemie) – přesněji jejích provozů Epitetra (výroba epichlorohydrinu), Tetraper a spalovny chlorových reziduí (nechtěná produkce POPS jako vedlejších produktů). Arnika s Občanskou ligou se zde stavěla proti vydání povolení k provozu vzhledem k tomu, že tento nesplňoval požadavky nejlepších dostupných technologií, panovala neochota vyhodnotit zátěž POPS, jíž byli obyvatelé Ústí vystaveni, a bylo to v nesouladu se Stockholmskou úmluvou. Ministerstvo životního prostředí s těmito námitkami souhlasilo a integrované povolení zrušilo.
Výstupy projektu:
Zpráva: Účast veřejnosti v procesu IPPC – Epitetra, Spolchemie Ústí nad Labem
Zpráva: Účast veřejnosti v procesu IPPC – skupina provozů pro eliminaci starých ekologických zátěží – projekt Spolana- dioxiny
PBDE v České republice
Sdružení Arnika
Po výzvě zařadit dvě látky PBDE na seznam Stockholmské úmluvy (jednalo se o penta-BDE a okta-BDE) shrnula Arnika ve svém programu Toxické látky a odpady všechny dostupné informace o PBDE v České republice včetně údajů o hodnotách v životním prostředí, při výrobě a užívání těchto látek. Do projektu patřily také rozbory slepičích vajec a půdy z cyklostezky a povrchu skládky – při jejich stavbě byl ttiž použit POPsel ze spalovny jako stavební materiál. Zpráva pomohla síti českých NNO pokročit s prací týkající se nových POPS.
Výstupy projektu:
Zpráva: polybromované difenyletery v České republice
POPS v Registru úniků a přenosů znečišťujících látek v České republice
Sdružení Arnika
V roce 2008 byly v ČR POPsrvé zveřejněny údaje z Registru úniků a přenosů znečišťujících látek. O zavedení registru uvažují i další státy. Tento informační systém o toxických znečišťujících látkách vypouštěných do životního prostředí obsahuje také údaje o POPS vypuštěných konkrétními průmyslovými provozy v ČR. V rámci této činnosti byly analyzovány údaje z registru se zvláštní pozorností zaměřenou na potřeby a požadavky Stockholmské úmluvy. Studie vyzdvihla potřebu zahrnout do systému širokou škálu nebezpečných látek a jejich přenosů, dále všechny látky uváděné Stockholmskou úmluvou včetně látek posouzených Revizním výborem pro POPS. Požadovala také nižší ohlašovací prahy u všech POPS.
Výstupy projektu:
Zpráva: Analýza informací z Integrovaného registru znečištění za rok 2004 z hlediska monitorování POPS
Nulový odpad („Zero waste“) jako nejlepší ekologická praxe v nakládání s odpady v zemích střední a východní Evropy
Sdružení Arnika
Na žádost nevládních organizací ze střední a východní Evropy sestavila Arnika odborný tým a ujala se koordinace společných regionálních projektů zaměřených na snižování objemu odpadu („zero waste“) jako na nejlepší ekologickou praxi jako na způsob, jak se vypořádat s POPS vznikajícími spalováním odpadu a skládkováním. Aktivity na úrovni jednotlivých zemí probíhaly v Bulharsku, ČR, Maďarsku, Lotyšsku a na Slovensku, přičemž v případě Bulharska a Maďarska mezi ně spadal také sběr separovaného odpadu, v Bulharsku navíc recyklace odpadu prováděná romskými obyvateli; na Slovensku se jednalo o strategii nulového odpadu, prosazovanou na komunální úrovni, v Lotyšsku a ČR probíhaly kompostovací aktivity. Zpráva také rozebírá omezování úniků dioxinů v důsledku demonstračních projektů „zero waste“ , při nichž je využíváno dioxinového toolkitu UNEP a dalších emisních faktorů z vědecké literatury. Zpráva dále uvádí zjištění, že v ní shromážděné demonstrační projekty zabránily úniku dioxinů v rozmezí 1-643 TEQ za rok.
Výstupy projektu:
Zpráva: Nulový odpad („Zero waste“) jako nejlepší ekologická praxe v nakládání s odpady v zemích střední a východní Evropy
Milovice a Lysá nad Labem: dvě lokality zasažené POPS ve Středních Čechách
Občanské sdružení Lysin a Arnika
V zemědělské oblasti severozápadně od Prahy se nacházejí dvě místa zasažená POPS – jednak spalovna nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem, a dále úložiště nebezpečného odpadu v Milovicích. Spalovna se nachází na kopci Šibák na severním okraji města Lysé, 600 metrů od nejbližší obytné stavby. Úložiště u Milovic se nachází v prostoru někdejší vojenské základny a k jeho kontaminaci došlo v důsledku deset let trvajícího skladování tun odpadu obsahujícího PCB, dioxiny a DDT v opuštěné stavbě spalovny nebezpečného odpadu. Ve zprávě je charakteristika obou míst včetně uvedení jejich zdravotních a ekologických dopadů.
Výstupy projektu:
Zpráva: Spalovna nebezpečného odpadu v Lysé nad Labem a úložiště odpadu s obsahem POPS v Milovicích
Spalovna komunálního odpadu v Liberci – významný zdroj POPS
Sdružení Arnika a Lidé pro Liberec
Spalovna komunálního odpadu v Liberci je v provozu od roku 1999 a její současná kapacita činí 96 000 tun tuhého komunální odpadu (TKO) ročně. V rámci této činnosti byly shromážděny všechny dostupné údaje o únicích POPS z této spalovny a byly spočítány potenciální úniky z ní. Z měření vyplývá, že úniky dioxinů byly 1,8 až 5,5 krát vyšší než emise spočítané s použitím dioxinového toolkitu UNEP. Zpráva dále obsahuje údaje o hodnotách POPS naměřených v různých složkách životního prostředí v souvislosti s touto spalovnou a z ní unikajícími znečišťujícími látkami. Tato zpráva pomohla podpořit účast nevládních organizací v procesu IPPC co se týče udělování povolení k provozu spalovny.
Výstupy projektu:
Zpráva: Spalovna komunálního odpadu v Liberci – významný zdroj POPS
Účast veřejnosti v procesu IPPC
Lokality zasažené lindanem
Česká ekologická společnost a Arnika – program Toxické látky a odpady
Navržení zařadit lindan, alfa HCB a beta HCH mezi látky uváděné Stockholmskou úmluvou přimělo Českou ekologickou společnost k tomu zjistit, jak je to s uvedenými látkami v ČR. Lindan se zde vyráběl a stále je používán k úpravě osiva a také v interiérech a k hubení vší a svrabu. V této zprávě jsou shromážděny údaje z již dostupných studií a také nové výsledky rozboru vzorků půdy, odpadů, vody anebo bioty, dále informace ze dvou míst zasažených lindanem – Lubů a Hájku. V Lubech se nachází někdejší úložiště a přípravna a došlo zde ke kontaminaci DDT, lindanem a atrazinem. Hájek je důl se skládkou odpadu z výroby lindanu a chlorovaných benzenů.
Výstupy projektu:
Zpráva: Lindan v České republice
ESTONSKO
Zpráva o POPS v Estonsku
Estonské zelené hnutí – Přátelé Země
Zpráva o situaci s POPS v Estonsku obsahuje základní informace o zdrojích a hodnotách POPS v této zemi, o studiích monitorujících POPS v tkáních ryb a o zákonech upravujících nakládání s POPS. K činnosti hnutí patří také výrazná osvětová kampaň o POPS, která zdůraznila význam přijímaných rozhodnutí o odpadu s POPS v politických strategiích na národní i mezinárodní úrovni. Estonské zelené hnutí – Přátelé Země spolu s Arnikou koordinovalo překlad materiálů poskytnutých týmem odborníků a dále je šířilo. Kampaň byla velmi důležitá, protože Estonsko dosud Stockholmskou úmluvu neratifikovalo.
Výstupy projektu:
Zpráva o POPS v životním prostředí a odpadech Estonska
Prezentace výsledků analýzy pesticidů a těžkých kovů v potravinách
MAĎARSKO
„Zero waste“ jako nejlepší ekologická praxe řešící problematiku POPS vznikajících spalováním odpadu a jeho ukládáním: případová studie z Maďarska
HuMuSz
Cílem činnosti bylo podpořit alternativní způsob nakládání s odpady oproti jejich spalování v rámci nejlepší ekologické praxe, jež by se měla vyhnout vytváření POPS. Ve studii je zdokumentován recyklační program pořádaný organizací HuMuSz, který začal s ministerstvem životního prostředí a zapojilo se do něj celkem jedenáct institucí včetně maďarského parlamentu, národního parku Duny-Ipoly, budovy Úřadu vlády a dalších. Mezi analyzovanými materiály byl papír, PET, sklo, baterie, elektronika, fluorescentní žárovky, nábytek a nebezpečný kancelářský odpad. Šlo o součást širší osvětové kampaně, pod níž spadalo shromažďování informací o praktikách „zero waste“ v Maďarsku jako základ pro diskusi o nejlepší ekologické praxi dle článku 5 Stockholmské úmluvy.
Výstupy projektu:
Zpráva: „Zero waste“ jako nejlepší ekologická praxe směřující k řešení problematiky POPS vznikajících spalováním odpadu a jeho ukládáním: případová studie z Maďarska
Osvětová činnost
Lindan v Maďarsku
Clean Air Action Group (CAAG)
Na konferenci zemí, jež přistoupily ke Stockholmské úmluvě, bylo v květnu 2005 navrženo zařadit lindan na seznam POPS v úmluvě obsažený. Tento návrh také znamená, že je potřeba shromáždit dostupné nebo nové informace o lindanu z různých zemí, aby se zvýšila informovanost a znalosti o této nebezpečné a široce používané chemikálii. Po omezení DDT v 70. letech se lindan (spolu s dalšími druhy HCH) stal nejrozšířenějším insekticidem v maďarském zemědělství. V Maďarsku byla jeho výroba zahájena v roce 1966 pod obchodním názvem „Hung.ria“. Stal se natolik POPsulárním, že v 90. letech jej dvě firmy vyráběly v objemu mnoha tisíc tun. Clean Air Action Group (CAAG) shromáždila od ministerstev, úřadů, vědeckých institucí a místních nevládních organizací údaje o výrobě lindanu v minulosti, o dovozu, hlavním využití, nakládání s ním a o úložištích, kontaminaci životního prostředí a lidí (oficiální údaje a krevní testy prováděné nevládními organizacemi), a také o legislativě vztahující se k pesticidům a biocidům.
Výstupy projektu:
Zpráva: Lindan v Maďarsku
Zpráva o POPS pesticidech v Maďarsku
Clean Air Action Group (CAAG)
Zpráva se zabývá zdroji POPS pesticidů (včetně jejich výroby, dovozu a vývozu, ukládání starých pesticidů) a také tím, jaké druhy pesticidů se v Maďarsku nacházejí. Jsou zde také zahrnuty dostupné informace o ekologických škodách způsobených POPS pesticidy. CAAG shromáždila dostupné informace (studie, údaje atd.) o hodnotách známých POPS pesticidů v Maďarsku včetně údajů o kontaminaci životního prostředí (půda, voda atd.) a o reziduích POPS v potravě a v lidském organismu (v mateřském mléce, krvi a některých dalších biologických materiálech).
Výstupy projektu:
Zpráva: Situace související s POPS pesticidy v Maďarsku
RUMUNSKO
Zpráva o POPS v Rumunsku
Asociace ekologických expertů - Environmental Experts Association (EEA)
EEA se zaměřila na situaci ohledně POPS a jejich přítomnosti v rumunském životním prostředí. Zpráva o situaci v této zemi POPsisuje zdroje POPS, jejich druhy a jimi způsobené škody. EEA shromáždila dostupné informace (studie, data atd.) o POPS v Rumunsku. Zpráva poskytuje dobrý základní přehled o situaci s POPS v Rumunsku.
Výstupy projektu:
Zpráva o POPS v Rumunsku jak v elektronické, tak tištěné verzi v angličtině a rumunštině
Menší osvětová kampaň vztahující se k distribuci zprávy
Zpráva o ochraně obilí bez využití POPS a zpráva o lokalitách zasažených zdravotnickým odpadem v Rumunsku
Asociace ekologických expertů (EEA)
Zpráva se zabývá používáním POPS pesticidů v rumunském zemědělství a používáním biologické kontroly jako alternativy k POPS a dalším pesticidům. Metoda kontroly spočívá v živých plotech jako pásech podporujících stabilitu, produktivitu a agrobiokoenozi. Politický návrh uvádí, jak živé ploty v tomto směru fungují a jak souvisí eliminace POPS s biodiverzitou.
Výstupy projektu:
Zpráva: Strategie ochrany obilí bez využití POPS
Spalování zdravotnického odpadu v Rumunsku
Asociace ekologických expertů (EEA)
Zpráva se zaměřuje na složení zdravotnického odpadu, jeho hlavní zdroje a množství, umístění krematorií a spaloven zdravotnického odpadu a na emise POPS do ovzduší. Téma je pojednáno z hlediska jednoho z cílů Stockholmské úmluvy, jímž je eliminace nechtěně vytvářených POPS a podpora alternativních způsobů jako je minimalizace a třídění odpadů a nespalovací technologie nakládání s odpady.
Výstupy projektu:
Zpráva: Spalování zdravotnickéého odpadu v Rumunsku
Spalovna zdravotnického odpadu v Konstantě
Mare Nostrum
Zpráva se zabývá spalovnou zdravotnického odpadu v Konstantě, která se nachází na sídlišti s 2 500 obyvateli. Studie pojednává o historii výstavby spalovny a jejích vlastnických vztazích, předpisech a zákonech, dopadech emisí na zdraví lidí a na životní prostředí a věnuje se také návrhům na alternativní způsoby nakládání se zdravotnickým odpadem v okrese Konstanta. Zpráva byla vydána v angličtině a rumunštině. Vedle uvedené činnosti proběhla také menší kampaň na informování veřejnosti, jež měla přitáhnout pozornost obyvatel Konstanty k problému POPS a ke způsobům nakládání se zdravotnickým odpadem obecně.
Výstupy projektu:
Zpráva: Spalovna zdravotnického odpadu v Konstantě
Informační kampaň a články v tisku
SLOVENSKO
Košická spalovna komunálního odpadu – slovenská lokalita zasažená POPS
Priatelia Zeme - SPZ (Friends of the Earth Slovakia)
V rámci této činnosti byl proveden přehled zdrojů POPS znečištění na Slovensku se zvláštním zaměřením na spalovnu komunální odpadu v Košicích. Spalovna přitáhla pozornost veřejnosti, když se testováním zjistilo, že emise dioxinů byly 80krát vyšší v porovnání s regulačními limity stanovenými Evropskou unií. Studie se zabývá historií spalovny, dokládá změny vlastníků, velký požár, útok na recyklaci a problémy s právem veřejnosti na informace. Uvádí také možná pozitivní řešení, jež by přitom umožnila vyhnout se nákladné rekonstrukci celého zařízení.
Výstupy projektu:
Zpráva: spalovna komunálního odpadu v Košících: lokalita zasažená POPS na Slovensku
Šíření zjištěných poznatků a tiskové zprávy
Monitorování POPS pesticidů na Slovensku
OIKOS
Pesticidy byly na Slovensku zakázány v průběhu 80. a 90. let, ale jejich rezidua nadále přetrvávají v životním prostředí, potravě a v živých organismech. Činnost se zaměřuje na to, jak jsou pesticidy a některé další POPS na Slovensku monitorovány. Zpráva podává výčet odpovědných ministerstev, dále to, jaké látky jsou měřeny a jaké složky prostředí jsou analyzovány. Studie se také věnuje problémům, hrozbám a příležitostem ke zdokonalení systému, díky němuž by byl integrovanější a lépe by chránil lidské zdraví a životní prostředí.
Výstupy projektu:
Zpráva: Monitorování pesticidů v SR
Zpráva o hodnocení vlivu na životní prostředí – regionální sanační a likvidační centrum pro nebezpečné odpady na západním Slovensku
Priatelia Zeme - SPZ (Friends of the Earth Slovakia) and Arnika – program Toxické látky a odpady
Tato aktivita reaguje na plány firmy NISAK Company vybudovat uprostřed Západoslovenského kraje spalovnu nebezpečného odpadu, která by likvidovala odpad s vysokým obsahem POPS. Studie kriticky hodnotí ekologické a zdravotní dopady projektu a zabývá se jimi také z hlediska cílů Stockholmské úmluvy. Proběhla také kampaň informující veřejnost o POPS a byl vypracován plán účasti veřejnosti v rozhodovacím procesu o POPS.
Výstupy projektu:
Zpráva o hodnocení vlivu na životní prostředí – regionální sanační a likvidační centrum pro nebezpečné odpady na západním Slovensku
Informační kampaň – tiskové konference a tiskové zprávy
Úložiště nebezpečného odpadu RSTO: lokalita zasažená POPS
Priatelia Zeme - SPZ (Friends of the Earth Slovakia)
Výsledkem práce byla zpráva o lokalitě s ekologickou zátěží – úložišti nebezpečného odpadu, a zahájení informační kampaně zaměřené na upozornění na rozhodnutí týkající se odpadu s obsahem POPS v politických strategiích na národní i mezinárodní úrovni. Skládka RSTO není řádně zabezpečena proti únikům POPS a dalších toxických chemikálií. Studie se také zabývá vládními dokumenty a výstavbě skládky a typy povoleného nebezpečného odpadu obsahujícího zdroje POPS. V rámci informační kampaně byly přeloženy materiály z regionální Hub, jež byly zároveň aktualizovány doplněním odpovídajících informací ze Slovenska. Materiály byly šířeny mezi zainteresované subjekty.
Výstupy projektu:
Skládka nebezpečného odpadu RSTO: lokalita zasažená POPS
Překlad klíčových informací , doplnění informací ze SR
Tiskové zprávy a šíření informací mezi zainteresované osoby/subjekty
Situace s POPS na Slovensku
Priatelia Zeme - SPZ (Friends of the Earth Slovakia)
Organizace Priatelia Zeme – SPZ se ve zprávě a situaci s POPS v SR zaměřila na nechtěně vyráběné POPS. Zpráva poskytuje údaje o kontaminaci životního prostředí a lidí těmito chemickými látkami, věnuje se také zdrojům znečištění na Slovensku a jimi způsobeným škodám. Jsou v ní shrnuty reprezentativní studie a údaje o zjištěných hodnotách POPS a o kontaminaci půdy, vody, potravy a lidí (mateřské mléko, krev a některé další biologické materiály). Zpráva je užitečným zdrojem informací a nechtěně vytvářených POPS, poskytuje základní údaje nevládním organizacím v SR, jež je mohou využít při přípravě informačních aktivit a materiálů, při vytipovávání dalších oblastí k šetření, při plánování kampaní a zapojení se do práce na Národním implementačním plánu.
Výstupy projektu:
Zpráva o situaci s POPS na Slovensku
TURECKO
Úložiště pesticidů v Derince, Kocaeli, Turecko
Bumerang, Arnika – program Toxické látky a odpady, a středozemská pobočka Greenpeace
Na úložišti pesticidů v lokalitě Derince se nacházejí tisíce tun pesticidů, které vláda zakázala před dvaceti lety vzhledem k jejich dopadům na zdraví a životní prostředí. Mezi nimi je také DDT a lindan. Mezitím se několikrát změnil vlastník úložiště a pokračují spory ohledně uloženého odpadu. Situaci se několikrát neúspěšně pokoušelo vyřešit Ministerstvo životního prostředí, ale jednání probíhala bez zapojení nevládních organizací či místních obyvatel, kteří mohou být chemikáliemi zasaženi. Zpráva se snaží uvést a vyjasnit fakta o kontaminované lokalitě, přitáhnout pozornost veřejnosti a zapojit ji do řešení problému.
Výstupy projektu:
Zpráva o úložišti pesticidů v Derince, Kocaeli, Turecko
Výroba PVC – Petkim Petrochemical Co.
Bumerang, Arnika – program Toxické látky a odpady, a středozemská pobočka Greenpeace
Firma Petkim Petrochemical je od roku 1985 největším výrobcem PVC v Turecku. Od zahájení produkce v roce 1965 je firma zároveň hlavním původcem emisí chlóru a představuje jednu z nejvýznamnějších lokalit co se týče POPS v Turecku. Cílem tohoto projektu bylo odhalit informace o POPS a dalších toxických látkách vznikajících při výrobě PVC a o dopadech těchto chemikálií na životní prostředí a lidské zdraví. Studie vyjmenovává dioxiny, furany a poskytuje také širší seznam chlororganických znečišťujících látek zjištěných ve vzorcích složek životního prostředí a v odpadech z dané lokality a okolí továrny. Zpráva se věnuje i toxickým látkám a přísadám používaným při výrobě včetně vinylchloridu, 1,2-dichloretanu, chlorovaných parafínů, olova, kadmia a rtuti. Výsledky zprávy byly veřejně šířeny a poskytnuty ministerstvu životního prostředí.
Výstupy projektu:
Zpráva o továrně Petkim Petrochemical Co.
Rozbor vajec – zjišťování hodnot POPS: kontaminace slepičích vajec z blízkosti spalovny nebezpečného odpadu v Izmitu (Turecko) – dioxiny, PCB a hexachlorbenzen
Bumerang, Arnika – program Toxické látky a odpady, a středozemská pobočka Greenpeace
Byl proveden rozbor vajec z volného chovu poblíž spalovny nebezpečného odpadu v Izaydas poblíž města Izmit. Výsledky analýzy prokázaly hodnoty dioxinů téměř dvojnásobně překračující limity stanovené pro vejce v EU. Hodnoty HCB byly pětkrát vyšší. Studie jako první poskytuje údaje o výskytu nechtěně vyráběných POPS ve slepičích vejcích v Turecku. Nejvíce zřejmým potenciálním zdrojem úniků POPS v této lokalitě je uvedená spalovna, likvidující různé druhy nebezpečného odpadu. Její provoz byl dlouho nelegální nebo fungovala s dočasným povolením až do roku 2002, kdy spalovna obdržela povolení po provedení několika úprav požadovaných ministerstvem životního prostředí. V roce 2008 je zapotřebí povolení obnovit, protože v Turecku byla nedávno změněna směrnice o odpadech.
Výstupy projektu:
První studie svého druhu – o POPS ve slepičích vejcích
Aktivity zaměřené na informování veřejnosti a šíření výsledků
Celosvětový den akcí k POPS v Turecku
Bumerang, Arnika – program Toxické látky a odpady, a středozemská pobočka Greenpeace
Tato osvětová kampaň se zaměřovala na komunitu žijící v blízkosti spalovny v Izaydasu. Byly distribuovány letákya brožury, vydávány zprávy, tiskové zprávy a bannery, informující obyvatele o tom, co jsou to POPS, jak mohou poškozovat lidské zdraví a životní prostředí a jak může docházet k jejich únikům. Byl také uspořádán mítink se starostou obce, s místními obyvateli a nevládními organizacemi.
Výstupy projektu:
Příprava informačních materiálů – letáky, brožury, bannery, zprávy a tiskové zprávy
Setkání s místní komunitou ohledně POPS
Informování veřejnosti o POPS v Turecku
Bumerang, Arnika – program Toxické látky a odpady, a středozemská pobočka Greenpeace, Mezinárodní společnost Lékaři pro životní prostředí
K této informační činnosti patřil také veletrh věnovaný recyklaci, konaný v Istanbulu, a sympozium o POPS, pořádané Asociací lékařů pro životní prostředí. Nevládní organizace měly na veletrhu svůj stánek, aby upozornily na nutnost okamžitého přijetí strategie udržitelného nakládání s odpady. Sympozium POPS a zdraví se věnovalo mnoha tématům jako zdroje POPS a jejich zdravotní dopady, alternativy k výrobě POPS a politické návrhy na jejich řešení. Mezi účastníky byli zástupci ministerstva pro lesy a životní prostředí, ministerstva zdravotnictví, nevládních organizací, lidé z istanbulské Technické univerzity a z univerzit v Hacettepe a Ege. Na závěr byla přijata společná deklarace o POPS a veřejném zdraví a účastníci se shodli na potřebě, aby Turecko co nejdříve ratifikovalo a implementovalo Stockholmskou úmluvu.
Výstupy projektu:
Účast na třech událostech informačního charakteru: recyklační veletrh, setkání NNO a sympozium o POPS
Tiskové zprávy a informování v médiích
Překlad klíčových materiálů do tureckého jazyka
Zpráva o POPS v Turecku
Bumerang, Arnika – program Toxické látky a odpady, a středozemská pobočka Greenpeace
Zpráva POPsisuje a hodnotí situaci ohledně POPS a implementace Stockholmské úmluvy v Turecku. Věnuje se zdrojům POPS, hodnotám znečištění POPS a jimi způsobeným škodám, legislativě a doporučením k eliminaci POPS. Zpráva se rovněž zabývá několika tureckými lokalitami zasaženými POPS. Je užitečným dokumentem poskytujícím základní informace tureckým nevládním organizacím při přípravě informační činnosti a podkladů, při nalézání dalších oblastí vhodných k šetření, k plánování kampaní a k přípravě na úlohu při přípravě Národního implementačního plánu.
Výstupy projektu:
Zpráva o POPS v Turecku
Distribuce zprávy