Na jihlavskou pobočku Arniky se v březnu roku 2007 obrátilo nezávisle na sobě několik občanů z městečka Třešť na Vysočině. Všichni říkali totéž: v aleji za městem se kácí krásné zdravé lípy.
Velmi rychle zasáhli pracovníci České inspekce životního prostředí z Havlíčkova Brodu. Zjistili, že nebylo vydáno žádné povolení ke kácení, ani povolení k tak hrubému zásahu do krajinného rázu, a kácení zastavili.
Nepovolené kácení obhajovali projektanti Krajské správy a údržby silnic Vysočiny plánovanou rekonstrukcí vozovky z Třeště do Růžené. Na pětikilometrové silnici mělo být vykáceno přes sto stromů, většinou lip. Obvod kmene některých stromů je více než 400 cm a jsou i 200 let staré. Společenskou hodnotu jedné takové lípy odhadují odborníci na půl miliónu korun. Bez ohledu na zdravotní stav měly být vykáceny všechny, nepočítalo se ani s náhradními výsadbami. Silničáři byli upozorněni na to, že ke kácení stromu musí být vážný důvod, třeba špatný zdravotní stav stromu.
Rekonstrukce i bez kácení
Stromy zůstaly stát, vozovka pod nimi prošla rekonstrukcí a ukázalo se, že stromy ničemu nevadí. V malé obci Růžená na konci silnice však vznikl nový problém. Kořeny dvanácti lip, které nebyly pokáceny, nechal místní starosta zalít asfaltem.
„Až dosáhnu jejich pokácení, nechám vyfrézovat pařezy a doplnit asfaltový koberec. Pak bude konečně na návsi dost místa!“ řekl starosta Trojan. Když kácení lip na návsi v Růžené zamítl i Krajský úřad, neváhal a podal odvolání na Ministerstvo životního prostředí. Přestože i ministerstvo kácení zamítlo, lidé se o osud lip v obci i dál obávají.
K Třešti aleje patří
Krásné aleje a stromořadí patří k Třešti stejně, jako známé lidové betlémy. Sázet stromy začal pravděpodobně baron Wenzel von Strabach, který získal třešťské panství v roce 1844. U třešťského zámku založil anglický park, který je dnes cenným arboretem. Baron postupně nechal opravit všechny cesty v okolí Třeště. Řady stromů, které k nim dal tehdy vysadit, nyní zdobí krajinu a chrání naučné a cyklistické stezky. Několik jich vede až pod horu Špičák s pralesem na vrcholu.
Případ této aleje byl velmi podobný pokusu o vykácení aleje u obce Žižkovo Pole na Přibyslavsku. V rámci kampaně „Zachraňme stromy“ jsme začali hledat systémové řešení.
Na konci roku 2008 se nám podařilo vyvolat jednání s Krajským úřadem a Krajskou správou silnic. Kraj Vysočina by se mohl stát modelem řešení také pro ostatní kraje v republice, kde rovněž hrozí kácení historických alejí se zdravými stromy. V roce 2009 začali kraj a silničáři hledat prostředky na staronové bílé bezpečnostní značení stromů okolo silnic druhé a třetí třídy. Mělo by dojít také na podrobnou inventarizaci jednotlivých alejí, tedy na průzkum zdravotního stavu stromů a postupné přípravy na zavedení pravidelné péče o ně. Mělo by dojít i na vytipování míst vhodných pro náhradní výsadby za pokácené stromy.
Video z natírání aleje u Třeště 23.9. 2009
