Arnika zahájila petici za záchranu pražské zeleně

20.10.2008 - PRAHA | Tiskové zprávy
Znečištění ovzduší dosahuje v Praze enormních hodnot a lékaři bijí na poplach. Příčinou je především automobilová doprava (1). Podle odborníků může zamoření vzduchu výrazně snižovat městská zeleň (2). V Praze se však místo rozšiřování parků často kácejí zdravé stromy a zelené plochy ustupují tlaku stavebních firem (3). Problém může ještě zhoršit nový územní plán. Arnika proto dnes zveřejnila petici (4) adresovanou magistrátu i městským částem a vyzývá je k zachování zelených ploch a zastavení kácení. Obyvatelé metropole mohou požadavky podpořit na petičních stáncích nebo prostřednictvím internetu.
„Setkáváme se s desítkami případů nesmyslného kácení stromů a rušení zelených ploch. Jde o celospolečenský problém, proto jsme oslovili odborníky i osobnosti veřejného života. Účastí v petičním výboru naše požadavky podporují botanik Václav Větvička, lékař Radim Šrám z Akademie věd ČR a herec Petr Vacek,“ upřesňuje mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Petr Vacek k podpoře petice říká: „Souhlasím s názorem Václava Havla, že Praha nemá žádný future systems a že výstavba bují jako rakovina. První obětí těchto zhoubných novotvarů je zeleň. Braňme se rakovině města. Jde o náš život“. Arnika petici zveřejnila u příležitosti letošního Dne stromů. Zároveň se blíží období vegetačního klidu a tím i doba, kdy začne případů kácení přibývat.

„Žádáme, aby magistrát zachoval zeleň v novém územním plánu a zpracoval její inventarizaci, která se provedla naposledy v roce 1995 (5). Díky tomu jasně uvidíme, co se s pražskou zelení za poslední roky stalo. Ke kácení stromů by měli mít vždy možnost se vyjádřit obyvatelé postižené lokality. Kácet by se měly pouze nemocné stromy. Nezbytné je přitom vždy nařídit odpovídající náhradní výsadbu,“ vysvětlil požadavky petice Ing. Jakub Esterka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Parky a stromořadí jsou plícemi města. Mají zásadní význam pro kvalitu života i zdraví obyvatel,“ dodal Esterka.

Lékaři dávají Arnice zapravdu. „Můžeme hovořit o časované bombě. V důsledku znečištění ovzduší budeme za pár desítek let svědky zdravotních problémů velké části populace. Dnešní novorozenci mohou mít ve středním věku například zvýšený výskyt nemocí kardiovaskulárního systému, znečištění ovzduší se bude projevovat zvýšenou nemocností dýchacích cest a narušením imunity u dětí,“ říká MUDr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Doktor Šrám sledoval vliv znečištěného ovzduší na zdraví policistů a řidičů autobusů v Praze. „Mimo jiné jsme prokázali genetická poškození. Neřešení současných problémů může do budoucna znamenat významné ekonomické náklady na nemocnost,“ varuje lékař (6).

Předpoklad, že znečištění ovzduší může do určité míry kompenzovat zeleň, dokládá řada odborných studií. Na začátku října se k věci vyjádřila také Komise životního prostředí Akademie věd ČR (7). „Funkce zeleně pro zdravotní stav populace, především dětí, a kvalitu prostředí je v městských aglomeracích velmi významná. Představa o využití každé volné plochy k bytové a další výstavbě je zásadně chybná a nepřijatelná,“ píše se v prohlášení.

Obavy vyvolává zejména připravovaný nový územní plán Prahy. „Území plán předurčí rozvoj města na další desetiletí. Základní myšlenkou je převést většinu zemědělské půdy a část zeleně do kategorie stavebních parcel. Nikdo přitom neřekl, jaký dopad by měla masivní výstavba na život ve městě. Nové budovy například vždy znamenají také nárůst dopravy,“ uvedl Martin Skalský z Arniky.

„Ačkoliv magistrát poukazuje na plánovaný zelený pás a statistický nárůst rozlohy zeleně v Praze, jde o zavádějící argument. Statistiky jsou totiž nepřesné a podrobná inventarizace zeleně neexistuje. Zeleň na okraji má navíc zcela jinou funkci než v hustě zastavěných oblastech centra města,“ dodal Skalský.

Na problém úbytku zeleně upozorňuje také Česká inspekce životního prostředí. „Stromy ve městech mají řadu nenahraditelných funkcí. Vytvářejí kyslík, zmírňují žár v ulicích, zvlhčují vzduch, pohlcují prach a mikroorganismy, tlumí hluk,“ vysvětluje vedoucí odboru ochrany přírody Inspekce Ing. Tomáš Mařík. „Málokdy si uvědomujeme, jak moc zeleň zlepšuje kvalitu našeho prostředí,“ dodává.

Jedním z členů výboru nové petice je dlouholetý ředitel pražské botanické zahrady RNDr. Václav Větvička. „Nejde jen o kácení stromů, ale o zásahy do městské zeleně vůbec. Každý zákrok by měl být předem konzultován s veřejností. Dnes je role veřejnosti podceňována, jednotlivé zásahy nikdo nevysvětluje, a to je špatně. Také v územním plánu je třeba pamatovat na proporce mezi zastavěnými plochami a zelení. Pokud už se nějaká zeleň likviduje, tak by se měla ve stejném místě a ve stejné míře adekvátně nahradit. Celková plocha zeleně by se neměla zmenšovat,“ vysvětlil Větvička své důvody pro členství v petičním výboru.

Arnika bude podpisy shromažďovat na petičních stáncích v ulicích. Lidé se mohou k petici připojit také na internetové adrese http://arnika.org/petice. Sdružení pak petici předá magistrátu i městským částem a bude žádat lepší ochranu stromů a zachování zelených ploch v Praze.

Přílohy:

(1) Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze dlouhodobě klesají (sledují se emise tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). Příznivý vývoj je důsledkem snižování spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napáječe Mělník – Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynem) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomických a legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Největší zdroj znečištění ovzduší dnes představuje automobilová doprava. Sledují se prachové mikročástice PM10 (velikost 10 mikronů), oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky, těkavé organické látky a benzen. Nejnebezpečnější jsou mikročástice prachu, které na sebe váží řadu toxických látek. Ačkoliv doprava je zdrojem také prachových částic PM2,5 jejich koncentrace se v Praze nesledují. Platí přitom, že čím menší prachová částice je, tím je nebezpečnější. Částice menší než 2,5 mikronu pronikají plícemi přímo do krevního oběhu člověka. Část prachových částic produkuje automobil přímo spalováním paliva, část je tzv. sekundární prašnost, tedy prach zvířený průjezdem auta. V případě oxidů dusíku a prachových částic PM10 jsou největšími znečišťovateli těžké nákladní automobily. U ostatních ukazatelů produkují největší část znečištění auta osobní.

Zdroje informací:

Ročenky životního prostředí v Praze
Atlas životního prostředí v Praze
Informační systém o životním prostředí v Praze

(2) Podle odborných studí má vegetace ve městech celou řadu nezastupitelných funkcí. Stromy omezují letní žár v ulicích, zvyšují vlhkost vzduchu, produkují kyslík a pohlcují oxid uhličitý, poskytují stín, pohlcují prach a nebezpečné mikroorganismy, podporují proudění vzduchu. Prokázán je také vliv stromů na tepelné úspory budov v důsledku omezení nutnosti chlazení v létě o 30% a ochrany budovy před studeným větrem v zimě o 20 až 50%. V neposlední řadě mají stromy také funkci estetickou a poskytují útočiště živočichům.

Strom vypaří za den 50 až 80 litrů vody – přičemž koruna o rozpětí 9 metrů vypaří za den až 151 litrů vody. Městská zeleň ovlivňuje proudění větru až o 50%. Vytvářením stínu je pod korunou stromu teplota oproti okolnímu prostředí nižší až o 6 stupňů.

Sledování ve 21 městech Evropy nalezlo vliv prachových částic PM10 na zdraví obyvatel ve městech s vyšší teplotou. Prokázalo se, že při současné vysoké teplotě, velké hustotě zástavby a vysoké intenzitě dopravy stoupá úmrtnost. V Portugalsku došlo za extrémní kombinace nepříznivých podmínek k nárůstu úmrtí o 49,8%, v České republice o více než 10%, v Paříži dokonce o 142%. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto doporučuje takový přístup k územnímu plánování, který umožní vytváření „chladných míst“, tedy oblastí se zelení.

Studie prováděné v USA spojily meteorologická data a údaje o znečištění ovzduší. Vytvořený počítačový model demonstruje, jak velké množství znečišťujících látek z ovzduší amerických měst dokáží zachycovat stromy. Sledoval se přízemní ozon, částice PM2,5 a PM10, oxid uhličitý, oxid uhelnatý a oxid dusičitý. Zjistilo se, že za jeden rok stromy zachytili 711 tisíc tun těchto škodlivých látek, a hodnota jejich služeb tak dosáhla 3,8 miliardy dolarů.

Další studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že vysazování stromů v urbanizovaných oblastech může snížit znečištění ovzduší měst prachovými částicemi až o jednu čtvrtinu. Pokud by se například v kraji West Midlands rozšířily oblasti osázené stromy ze současných 3,7 % na 16,5% rozlohy kraje, koncentrace částic PM10 by poklesly o 19%. Rozšíření zelených oblastí až na teoretické maximum 54% (dosažené pouze vysazováním stromů na existujících zelených plochách) by mohlo vyústit v 26% pokles koncentrací PM10. To by znamenalo, že v ovzduší by bylo každý rok o 200 tun prachových mikročástic méně.

Studie odhaduje, že v Glasgowě polapí stromy z ovzduší každý rok 4,99 tuny částic PM10. Ve West Midlands dnes stromy pohlcují 7% prachových mikročástic pocházejících z lidské činnosti, což ročně představuje 39,63 tun částic PM10 odstraněných z ovzduší. Kdybychom osadili čtvrtinu volných ploch v našich městech stromy, průměrné koncentrace nebezpečného prachu by poklesly o 2 až 10%.

Zdroje údajů:

MUDr. Eva Rychlíková, ČIŽP Praha, 2008, prezentace pro Komisi životního prostředí AV ČR. Zdroje uvedené v prezentaci: McPherson et al. 1994, Nowak a kolegové.
Studie A. G. McDonald a kolegů (2007) Kvantifikace účinků výsadby stromů ve městech na koncentrace a depozici částic PM10 ve dvou aglomeracích Velké Británie. Podrobnosti a celá studie jsou dostupné zde

(3) V posledních letech jsou závažným problémem změny územního plánu Prahy. Proces je vždy podobný: investor koupí volný pozemek s funkcí zeleně nebo ostatní plochy a nechá jej změnit ve stavební parcelu. Pak už je zástavbě pozemku prakticky nemožné zabránit. Přesně k tomu došlo např. na Balabence, kde na místě parku vznikla kancelářská budova Skanska. V ochranném pásmu přírodního parku Košíře-Motol takto vyrostlo několik obytných souborů – prvním z nich bylo Bydlení Cibulka Metrostavu, při němž bylo navíc nelegálně vykáceno více než 200 stromů. Ve Vokovicích byla schválena změna územního plánu, která umožní zástavbu zelených ploch bývalého Strnadova zahradnictví a zničí zřejmě Dejvický potok.

Existující trend může ještě zhoršit nový územní plán. Podle dostupných informací chce magistrát rozsáhlé plochy zemědělské půdy a „ostatních“ pozemků přeměnit ve stavební parcely. Tím jsou ohroženy i některé zelené plochy – zástavba se plánuje například na stolové hoře Vidouli, v lokalitě Dívčí Hrady, na Kavčích Horách i jinde. Masivní výstavba by navíc znamenala značný nárůst dopravy, na který Praha není připravena, a která by vedla k dalšímu zhoršení kvality ovzduší.

(4) Petice za záchranu stromů a zelených ploch v Praze je dostupná také na internetu, kde je také možné se k ní připojit: http://arnika.org/petice/?x=2125106

(5) Inventarizace pražské zeleně byla naposledy provedena a publikována v roce 1995. Materiál obsahuje údaje o množství zeleně za jednotlivá katastrální území. Zeleň pak rozděluje do několika kategorií, takže umožňuje sledovat nejen vývoj čísel, ale také kvalitativní ukazatele. Inventarizace rozděluje zeleň také na bylinné, keřové a stromové patro, uvádí údaje o stavu sledované zeleně, její přístupnosti pro veřejnost apod.

V současné době dává přehled o pražské zeleni pouze ročenka o životním prostředí, která je ovšem daleko méně podrobná. Vychází z údajů katastru nemovitostí, což může být značně nepřesné – faktický stav pozemků a jejich označení v katastru se může lišit.

Ze statistiky vyplývá, že v Praze dlouhodobě ubývá zemědělské půdy a na její úkor se zvyšuje podíl zastavěného území. Rozloha lesů je prakticky na stejné úrovni jako v roce 1990. Ročenka ovšem nezohledňuje řadu ploch s méně významnou zelení, kterých rovněž ubývá. Z celkové rozlohy Prahy tvoří 36%, tedy více než třetinu, tzv. ostatní plochy. Toto číslo zahrnuje jak staveniště a brownfieldy, tak právě i řadu ploch se zelení. Její úbytky pak nejsou sledovány.

Dalším problémem pražského systému je fakt, že magistrát nemá přehled o veškeré zeleni. Významná část zeleně je totiž v majetku městských částí, případně má soukromého vlastníka. Tyto plochy se pak v magistrátní ročence vůbec neobjeví.

(6) Výzkumný tým MUDr. Radima Šráma se zabýval vlivem znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel. Sledoval k tomuto účelu policisty v ulicích Prahy a také řidiče autobusů hromadné dopravy. Navíc se prováděly analýzy zdravotního stavu dětí. Výzkum se zaměřoval na prachové mikročástice PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyren a došel k závěru, že úroveň znečištění ovzduší má přímou souvislost s nárůstem nemocností dětí, zejména pokud jde o poruchy imunitního systému a nemoci dýchacího ústrojí. U dospělých může oxidační poškození způsobené škodlivými látkami v ovzduší vyvolat nádorová onemocnění, arterosklerózu a diabetes, urychluje také proces stárnutí. Závěrem doporučují výzkumníci zvyšovat kapacitu zelených ploch, neboť ty mají schopnost zachycovat jemné prachové částice a mají i význam pro rekreaci lidí. Měly by se proto vytvářet nové parky a ve zvýšené míře vysazovat stromy.

(7) Stanovisko Komise životního prostředí Akademie věd ČR k významu zelených ploch pro zdraví populace z 8. října 2008 je dostupné zde

 

 


 

Aktivity Centra pro podporu občanů byly podpořeny z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu