Ochránci životního prostředí v Moldavsku mají po celá léta svázané ruce tím, že nemají přístup k informacím, jako jsou údaje o suchu nebo povodních sužujících zemi. Navzdory skutečnosti, že Moldavsko bylo jednou z prvních zemí, které ratifikovaly Aarhuskou úmluvu v roce 1999, není tato smlouva o environmentální demokracii dosud plně implementována. Zatímco státní orgány skrývají informace, kladou překážky do cesty účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech i společnému hledání řešení vážných environmentálních problémů.
„V posledních letech poklesl zájem o environmentální demokracii a Moldavsko začalo zanedbávat požadavky Aarhuské úmluvy (1). Od roku 2017 země nepředložila svou národní zprávu, přestože v roce 2021 musí být předložena nová zpráva pro období 2017–2021. Země tedy jaksi vypadává ze seznamů civilizovaných států,“ vysvětluje Natalia Zamfir, přední autorka návrhu stínové zprávy o stavu přístupu k informacím, účasti veřejnosti na otázkách týkajících se životního prostředí a přístupu ke spravedlnosti v Moldavsku, kterou připravily nevládní organizace Eco-TIRAS a Arnika.
„Když státní orgány mlčí, jsme rádi, že můžeme podpořit analýzu současného stavu prováděnou odborníky z nevládních organizací,“ říká expert na účast veřejnosti Martin Skalský z Arniky. „Obáváme se, že práva na ochranu životního prostředí nejsou na prioritním seznamu vlády. Jedním z důvodů je pravděpodobně sloučení ministerstev zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí v roce 2017 a ztráta jejich samostatnosti,“ dodává Skalský.
„Při dlouhodobé nedostupnosti údajů o stavu životního prostředí je nemožné připravovat strategie a přijímat opatření vedoucí ke zlepšení. Nemůžeme například předpovídat povodně a sucha. Vzhledem k tomu, že je Moldavsko smluvní stranou úmluvy, všichni donoři a partneři očekávají, že informace v rámci jejich projektů budou poskytovány vládními agenturami zdarma. Ve skutečnosti ale po dobu celých třiceti let nezávislosti znamená získávání již dostupných informací nutnost zaplatit desítky tisíc dolarů,“ dodává Ilya Trombitsky, vedoucí moldavské sítě ochránců řek Eco-TIRAS.
V roce 2008 organizace Eco-TIRAS ohlásila potíže s přístupem k informacím Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy (2). Na základě šetření přijalo zasedání smluvních stran v roce 2011 doporučení, která Moldavsku ukládají povinnost vypracovat jasný plán provádění úmluvy. „Vláda tento plán přijala, ale v reálném životě se nic nezměnilo,“ dodává Trombitsky. Zmínil také případy z roku 2017, kdy Státní hydrometeorologická služba požadovala za informace o řece o délce 27 km 35 tisíc dolarů.
Poznámky:
(1) Úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí byla podepsána v dánském městě Aarhus v roce 1998 a jejím cílem je zajistit demokracii v oblasti životního prostředí. https://aarhusclearinghouse.unece.org/
(2) Případy údajného porušování zásad environmentální demokracie vyšetřuje Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy. Jeho doporučení jsou později schválena nebo odmítnuta na zasedání smluvních stran. V roce 2008 ohlásilo moldavské sdružení ochránců řek Eco-TIRAS překážky v přístupu k informacím. V listopadu 2020 Ministerstvo životního prostředí Moldavska připustilo, že problémy stále přetrvávají a vláda nebyla schopna přijmout žádná účinná opatření. Podrobnosti: http://www.unece.org/environmental-policy/conventions/public-participation/aarhus-convention/tfwg/envppcc/envppcccom/envppcc2017147.html
