Podpořit ukrajinský boj za lidské zdraví a snížení znečištění ovzduší chce výzkumný tým Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s nevládní organizací Arnika. Pozvání na Ukrajinu přijali hned tři čeští vědci, kteří během své přednáškové tour vystoupí ve třech průmyslových velkoměstech. Arnika, která Ukrajině dlouhodobě pomáhá, zároveň poskytne finanční podporu místním iniciativám usilujícím o snížení znečištění především z metalurgie, elektráren a dalších velkých zdrojů. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí Ukrajina extrémně znečištěným ovzduším, které je ročně zodpovědné za smrt desetitisíců obyvatel [1].
V Kyjevě, Kryvém Rihu a Záporoží budou tento týden čeští vědci z odborného týmu výzkumu atmosférického aerosolu [2] přednášet místním ekologům, občanským aktivistům, politikům, úředníkům, studentům a pedagogům vysokých škol. Tématem budou nejnovější vědecké poznatky a české zkušenosti s vytvořením nezávislé sítě pro monitorování kvality ovzduší.
“Podle posledních zveřejněných dat Světové zdravotnické organizace zemře na Ukrajině v důsledku znečištění ovzduší okolo třiceti tisíc obyvatel ročně. To je hrozivě vysoké číslo,” upozorňuje předseda Arniky, Martin Skalský. “Ukrajinské průmyslové podniky jsou často v rukou oligarchů. Ti se sami o sobě téměř nesnaží alarmující situaci napravit, mají dobré vztahy s politiky, úřady je tak k ničemu nenutí. Lidé nemají přístup k údajům o znečištění ovzduší ani k informacím o tom, jaké znečišťující látky vypouštějí jednotlivé podniky, a tím pádem ani šanci proti němu bojovat. V České republice taková data již řadu let zveřejňuje na webu Český hydrometeorologický ústav a Integrovaný registr znečišťování,” dodává Skalský.
Arnika spolupracuje s ukrajinskou Iniciativou za čisté ovzduší, která spojuje občanské organizace v pěti významně znečištěných městech. Jejich aktivity podporuje Program transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR, který spolu s Českým centrem v Kyjevě zaštítil i výpravu českých vědců.
Už tento čtvrtek (30. května) budou na workshopu v Kryvém Rihu přednášet RNDr. Jan Hovorka, Ph.D., vedoucí laboratoře kvality ovzduší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, spolu s ním odborník na měření kvality ovzduší ve městech Mgr. Jan Bendl, a Mgr. Petr Mareš, Ph.D., kreativní ředitel české společnosti SCIENCE IN zabývající se popularizačními prezentacemi různých vědeckých témat [3]. Hned v pátek (31. května) čeští vědci vystoupí na mezinárodním Eko Fóru v Záporoží a v pondělí (3. června) cestu zakončí debatou v Kyjevě [4].
Změnu pomohou nastolit granty
V Záporoží oznámí Arnika také spuštění programu finanční podpory regionálních iniciativ. Tyto malé granty jsou určeny obyvatelům průmyslových center na jihovýchodě Ukrajiny, kteří chtějí zamoření ovzduší toxickými látkami zvrátit. Cílem českých ekologů je zasadit se o transparentní a udržitelnou změnu za nezbytné účasti místní samosprávy.
“Chceme pomáhat přímo v místě, a proto spolupracujeme s obyvateli zasažených oblastí, kteří se rozhodli, že kritické znečištění ovzduší je třeba řešit. Většina z nich to navíc dělá ve svém volném čase, a proto jsme se rozhodli je touto cestou podpořit,” popisuje koordinátorka projektu, Kateřina Krejčová z Arniky.
I tyto granty mohou být rozděleny díky Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky, který stál už za loňským výzkumem kvality ovzduší na Ukrajině a na němž Arnika spolupracovala s výzkumníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Analýzy vzorků z pěti průmyslových měst ukázaly vysokou kontaminaci těžkými kovy a nebezpečnými dioxiny, hlavním viníkem jsou přitom podle všeho právě průmyslové závody.
[1] Údaje WHO z roku 2016 řadí Ukrajinu mezi nejznečištěnější země Evropy s počtem úmrtí 70,7 na 100 tisíc obyvatel. V květnu 2019 však vydal European Heart Journal statistiku, podle které je toto číslo téměř třikrát vyšší. Z posledního WHO srovnání ‚DALY‘ (Disability Adjusted Life Year / ztracená léta života v důsledku nemoci) způsobených znečištěním ovzduší vychází Ukrajina s hodnotou 2 538 roků ze všech evropských zemí zdaleka nejhůře před Bulharskem (2 414) a Běloruskem (2 215).
[2] Více informací o Skupině výzkumu atmosférického aerosolu na stránkách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Natur.cuni.cz)
[3] Mgr. Jan Bendl je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a doktorským studentem oboru Environmentální vědy. Sedm let působí v Laboratoři pro studium kvality ovzduší Ústavu pro životní prostředí, kde se zabývá zejména mobilním a stacionárním měřením kvality ovzduší ve městech a obcích a vzorkováním pro analýzy polycyklických aromatických uhlovodíků. V rámci studia byl na roční stáži v mnichovském Helmholtz Zentru, je členem akční skupiny Evropské komise „PA06 Task Force for Air Quality“ a řešitelem projektů CONSPIRO, které mají za cíl snižování emisí z lokálních topenišť v Evropě.
RNDr. Jan Hovorka, Ph.D. je vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší v Ústavu pro životní prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na určování zdrojů znečištění atmosféry a na fyzikální a chemickou charakteristiku atmosférického aerosolu. Je členem řady českých i zahraničních vědeckých organizací a autorem řady publikací. Publikuje v odborných periodikách.
Mgr. Petr Mareš, Ph.D. je kreativním ředitelem české společnosti SCIENCE IN, zabývající se interaktivními, uměleckými a jinak inspirativními prezentacemi různých vědeckých témat. Spolufinancoval a v prvních letech koordinoval Vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury pro Českou republiku, v současné době pracuje na nové interaktivní výstavě pro Národní muzeum ČR. Zároveň vede aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o projektu CONSPIRO - Breathing Together for Cleaner Air.
[4] Více informací o jednotlivých setkáních naleznete na Facebooku: Kryvyj Rih, Dnipro a Záporoží. O mezinárodním Eko Fóru Záporoží 2019 si můžete také přečíst na oficiálních stránkách, zájemci o účast se mohou registrovat zde.
