Životní prostředí a lidské zdraví v roce 2018 výrazně zatěžovala chvaletická hnědouhelná elektrárna kvůli drastickému zvýšení emisí rakovinotvorných látek, skleníkových plynů a jedovaté rtuti. Co do množství vypouštěných jedovatých látek je stále největším znečišťovatelem chemička Spolana Neratovice. Na druhou stranu se však velmi polepšila a snížila emise rakovinotvorných látek nebo jedů snižujících plodnost. Vyplývá to z žebříčků, které spolek Arnika sestavil podle dat z Integrovaného registru znečišťování.
„Elektrárna Chvaletice se stala skokanem roku. Meziročně radikálně zvýšila emise rakovinotvorného arsenu, toxické rtuti i skleníkových plynů. Vypustila konkrétně o milion tun více oxidu uhličitého a téměř o tunu více arzenu, což je skoro dvojnásobek původního množství. To je opravdu hodně,“ komentoval vývoj u často diskutované uhelné elektrárny Jindřich Petrlík z Arniky.
Spolana Neratovice oproti tomu vypustila skoro o tři tuny méně DEHP poškozujícího plodnost a o více jak dvě tuny méně rakovinotvorného vinylchloridu.
Nejčerstvější údaje o škodlivých látkách a jejich zdrojích v okolí svého bydliště najdete na webu
www.znecistovatele.cz
Na prvních místech žebříčků největších znečišťovatelů stále figurují i další uhelné elektrárny, především elektrárny ČEZ Prunéřov a Počerady, které vypustily do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, látek způsobujících kyselé deště i rtuti.
Situace napříč Českou republikou se zhoršila. Průmyslové zdroje v různých krajích celkově vypustily více látek rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních a narušujících fungování hormonální soustavy. Konkrétně Siemens Mohelnice a Aco Industries Tábor vypustily více styrenu, Unipetrol RPA Litvínov a DEZA Valašské Meziříčí zvýšily emise benzenu a již zmíněná elektrárna Chvaletice rapidně zvýšila emise arsenu.
Stáhněte si kompletní žebříčky největších znečišťovatelů za rok 2018
Rtuť
Emise toxické rtuti do ovzduší se drasticky zvýšily. Může za to hlavně zvýšení emisí elektrárnou Chvaletice a teplárnou Energetika Třinec. „Jsou to dva roky, co vstoupila v platnost Minamatská úmluva o rtuti. Česká republika by jako její signatář měla emise rtuti snižovat, ale zatím to vypadá, že jsme se vydali přesně opačným směrem a to i díky benevolentní legislativě. Na emisích ohlášených do IRZ to je vidět,“ posteskl si Petrlík. Pardubický kraj dokonce v červenci vyhověl žádosti elektrárny Chvaletice o emisní výjimku, aby v budoucnu mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku.
Dioxiny v odpadech
„Obrovské množství nebezpečných dioxinů v odpadech předaly metalurgické závody Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava a spalovna SUEZ Využití zdrojů v Trmicích,“ konstatoval Petrlík. Nejvíce dioxinů v odpadech vykázaly Třinecké železárny, celkem 151 g TEQ. Přes 20 g TEQ předaly ArcelorMittal Ostrava a spalovna nebezpečných odpadů Suez Využití zdrojů, a.s. v Trmicích.
„Už druhý rok průmyslové zdroje vykazují v odpadech téměř desetkrát více dioxinů (220 až 250 g TEQ/rok) než kolik jich vypustí do ovzduší (asi 28 g TEQ/rok). Některé provozy dokonce popílek s tak extrémním množstvím dioxinů přetvářejí například ve stavební materiál. To je značně alarmující a Ministerstvo životního prostředí by mělo bedlivě sledovat, co se s tímto materiálem děje,“ přiblížil Petrlík.
Látky poškozující ozonovou vrstvu
Nejvíce těchto látek uniklo podle hlášení v IRZ z provozu oncomed manufacturing v Brně. Spolana Neratovice emise těchto látek oproti předchozímu roku výrazně snížila. V žebříčku těchto látek tentokrát nefiguruje ani žádná z jaderných elektráren.
Skleníkové plyny
Množství skleníkových plynů se za poslední rok zvýšilo především v důsledku vyšších emisí z elektrárny Chvaletice, a to o více jak milion tun za rok.
Styren
Emise styrenu se v roce 2018 meziročně zvýšily o deset tun. Podílejí se na tom hlavně provozy Siemens Mohelnice a Aco Industries v Táboře. Úroveň regulace emisí této látky je nízká a ty po dvouletém poklesu začínají opět růst. Jeho emise už druhým rokem ohlašuje do IRZ celkem 54 průmyslových provozů.
V osmnácti aktuálních tabulkách sice stále dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a z kraje Vysočina, ale do první desítky se dostalo tentokrát více znečišťovatelů i z dalších krajů. „To podtrhuje potřebu kontrolovat speciální průmyslové výroby. Je otázka, zda to je možné jen vydáváním integrovaných povolení a zda by se na seznam důsledněji kontrolovaných výrob neměly zařadit další typy provozů. Navíc seznam látek ohlašovaných do IRZ pochází z doby před dvaceti lety. Je na čase ho zrevidovat a rozšířit. V životním prostředí je dnes celá řada škodlivin, které se v únicích nesledují, například perfluorované látky (PFOA, PFOS) nebo bromované dioxiny,“ uzavřel Petrlík
Arnika sestavuje žebříčky patnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2018 data poskytlo celkem 1330 provozů, což je o 2 méně oproti roku 2017.
TEQ – dioxiny mají rozličnou toxicitu. Proto se při uvádění množství uvádí tzv. toxický ekvivalent, který vyjadřuje míru toxicity konkrétního typu dioxinu ve vztahu k tomu nejtoxičtějšímu z nich (2,3,7,8 tetrachlordibenzo-p-dioxin, TCDD)
