Data obsahují tentokrát velké množství změn a také řadu pozitivních výsledků. V porovnání s předchozím rokem se například v žebříčcích, jež Arnika na základě IRZ zpracovává, již neobjevují některé velké podniky - za všechny lze jmenovat výrobce izolací Rockwool, a.s. v Bohumíně či farmaceutický podnik IVAX Pharmaceuticals, s.r.o. v Opavě. Někteří velcí znečišťovatelé však na scéně zůstávají i nadále a vzhledem k rozšiřování výroby rostou i jejich emise – například v případě hutního komplexu ArcelorMittal Ostrava, a.s. kvůli nárůstu emisí arzenu (2) a chromu (3).
Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí. „Díky několikaleté zkušenosti můžeme konstatovat, že IRZ motivuje podniky v práci na vylepšování svých technologií a ke snižování emisí,“ uvedl Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady, sdružení Arnika. Některé neduhy IRZ ale přetrvávají, například vysoké prahové hodnoty pro některé látky (mj. hexachlorbenzen) (4) nebo chybějící data o emisích toxických látek do výrobků (příklad spalovny Termizo v Liberci).
V množství rakovinotvorných látek i pravděpodobně rakovinotvorných látek (5) se na první příčce umístila firma Deza, a.s. z Valašského Meziříčí. Ta v celkovém objemu zvýšila množství emisí o 5 tun naftalenu (6) a 1,5 tuny benzenu (7). Celkově emise rakovinotvorných, potenciálně a pravděpodobně rakovinotvorných látek zvýšila o 6,9 tuny. V případě látek klasifikovaných Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako prokazatelně rakovinotvorné (5) tak na první příčce nahradila „vítěze“ kola minulého - Rockwool a.s. „Tento výrobce izolačních hmot letos v celorepublikových žebříčcích vůbec nefiguruje, protože ve srovnání s loňským rokem výrazně omezil vypouštěné emise formaldehydu (8), a to hlavně díky upravení technologie. Emise formaldehydu snížil celkem o 13 tun,“ komentovala výsledky žebříčků Mgr. Kateřina Hryzáková, která výsledky IRZ zpracovává. Podobně by v příštím roce neměl figurovat v žebřících Knauf Insulation s.r.o. z Krupky na Teplicku, a to díky letošnímu zavedení nové technologie, která zcela z výrobního procesu vylučuje formaldehyd. Právě kvůli jeho emisím letos v žebříčcích tento podnik ještě figuruje.
Na druhou stranu se v IRZ objevují i podniky nové a vzhledem k přesnějšímu ohlašování se také dozvíme více o látkách, které odcházejí z čistíren odpadních vod do vod povrchových. Význam čistíren odpadních vod bude i nadále postupně narůstat v souvislosti s jejich další výstavbou. Čistírna odpadních vod není schopná některé látky z odpadních vod zcela odstranit, a tak se řada těžkých kovů či organických látek dostává do vod povrchových. „Jmenovitě se jedná o rtuť (9), kadmium (10), ftaláty (11), polychlorované bifenyly (12) a další. Tyto látky mají přitom často schopnost akumulace v tělech organismů, například ryb (13), a dostávají se tak dále do potravního řetězce,“ uvedla Kateřina Hryzáková.
V loňském roce Arnika poukazovala na zvýšení emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO2) (14). V letošním roce se projevil naopak jejich pokles, a to přibližně o 8 procent. Snížení se projevilo prakticky u celé první desítky podniků, vypouštějících skleníkové plyny - jak u velkých elektrárenských provozů ČEZu (elektráren Prunéřov a Počerady aj.), tak i hutního komplexu ArcelorMittal nebo společnosti Sokolovská uhelná. „Nakolik se jedná o výsledek snahy o snížení emisí, či o následky ekonomické krize, nemůžeme posoudit. Ovšem vzhledem k tomu, že v posledních letech emise skleníkových plynů v ČR stoupají a že se Evropská rada zavázala v roce 2007 snížit jejich emise do roku 2020 o celých 20 %, nemusí být letošní výsledky až tak pozitivní, jak se na první pohled zdá,“ okomentoval výsledek Milan Havel.
I v letošním roce se v hlášeních objevuje řada nejasností. Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) jako zpracovatel dat v IRZ tyto nejasnosti řeší. „Na jejích webových stránkách jsou dotčené údaje uvedeny, ale pokud by byly zahrnuty do námi zpracovaných žebříčků, výrazně by změnily pořadí. Proto jsme je v žebříčcích neuvedli, přestože v IRZ tyto data najít můžete (15).
Kompletní žebříčky znečišťovatelů pro rok 2008 jsou k dispozici zde: 
IRZ_CR_2008.pdf 208.7 KB
Poznámky:
Poznámky:(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2008 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1168 podniků.
(2) Arsen je prvek mající vlastnosti kovů i nekovů, tzv. metaloid (polokov). Silně se akumuluje v sedimentech a může se hromadit i v potravním řetězci. Jeho toxické působení je závažné. Lze ho proto označit jako látku velmi nebezpečnou především pro zdraví člověka, ale i pro řadu organismů. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) se jedná o látku karcinogenní pro člověka. Více zde: arnika.org/toxickelatky/arsen
(3) Pro lidské zdraví je nebezpečný šestimocný chrom (CrVI). Některé sloučeniny chromu jsou vysoce toxické a karcinogenní. Emise chromu do prostředí, kde se může akumulovat například v zeminách či sedimentech, jsou proto velmi nežádoucí. Více zde: arnika.org/toxickelatky/chrom
(4) Hexachlobenzen se řadí mezi perzistentní organické látky, již omezuje Stockholmská úmluva. Podle IARC se jedná o látku možná karcinogenní pro lidi. Více zde: arnika.org/toxickelatky/hexachlorbenzen-hcb
(5) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(6) Naftalen patří k pěti nejčastěji se vyskytujícím těkavým látkám. Ve vzduchu se rychle rozkládá, působením vlhkosti a slunečního světla se rozloží v průběhu jednoho dne, je však toxický pro člověka a především pro vodní organismy. Podle IARC jde o látku možná karcinogenní pro člověka. Více zde: arnika.org/toxickelatky/naftalen.
(7) Benzen má mimo jiné reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami neurální trubice, rakovinou, u matky souvisí se srdečními vadami a nízkou porodní váhou, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus. Více zde: arnika.org/toxickelatky/benzen.
(8) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete zde: arnika.org/toxickelatky/formaldehyd
(9) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více zde: arnika.org/toxickelatky/rtut
(10) Kadmium patří do skupiny těžkých kovů. Jeho nebezpečnost tkví mimo jiné v tom, že podobně jako rtuť anebo olovo vytváří i organické sloučeniny. Má schopnost hromadit se v potravních řetězcích. Významným zdrojem je spalování fosilních paliv a komunálního a nemocničního odpadu. Více informací najdete zde: arnika.org/toxickelatky/kadmium
(11) Ftaláty představují skupinu asi 40 látek, přičemž nejčastěji se používá DEHP (di-2-ethyl-hexylftalát). Některé ftaláty působí nepříznivě na vývoj mužských reprodukčních orgánů a jsou toxické pro testikulární buňky, které zajišťují normální produkci hormonů a spermií. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. Více zde: arnika.org/toxickelatky/ftalaty
(12) Polychlorované bifenyly (PCB) jsou velice stabilní chlororganické látky.V znikají podobně jako dioxiny jako nezamýšlené vedlejší produkty v řadě průmyslových výrob (například v hutnictví, při spalování odpadů, v chemické výrobě různých sloučenin chlóru anebo ve spalovacích motorech automobilů při spalování olovnatého benzinu atd.). Více zde: arnika.org/toxickelatky/polychlorovane-bifenyly-pcb
(13) Podrobnosti najdete v tiskové zprávě Arniky z února letošního roku: arnika.org/toxickelatky/rtut-v-rybach-vzbuzuje-celosvetove-obavy
(14) Viz tisková zpráva Arniky k IRZ z loňského roku: arnika.org/toxickelatky/zivotni-prostredi-neohrozuji-jen-chemicky-ale-i-zpracovatele-dreva-nebo-vyrobci-izolacnich-hmot)
(15) Jedná se o tyto provozovny: Teplárna Trmice (14 298 kg rtuti v emisích do ovzduší), Agro Hoštka (7560 kg formaldehydu v emisích do ovzduší), ČOV Olomouc (6714 polychlorovaných bifenylů v únicích do vody).
Doplnění tiskové zprávy:
Mezi podniky, jejichž údaje o látkách vypuštěných do životního prostředí nebyly zahrnuty do žebříčků zpracovaných Arnikou dle Integrovaného registru znečišťování, patří i Čistírna odpadních vod Brno v Modřicích (Brněnské vodárny a kanalizace), která vypustila emise zinku (3021 kg), mědi (747 kg) a niklu (259 kg).
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
