Dostává se vám do rukou již třetí díl souboru případových studií městské adaptace na změnu klimatu. Stejně jako v předchozích případech jsme studie připravili ve spolupráci se samosprávou, experty i místními obyvateli, abychom co nejlépe ukázali rizika i příklady dobré praxe v tématu, které se stává stále více palčivým a aktuálním.
Jsou to právě města, která patří k nejcitlivějším oblastem na projevy a dopady klimatické změny, zejména v podobě úmorných letních veder, ale i dalších druhů extrémního počasí, jako jsou přívalové deště nebo sucho. Město je prostorem, který je takovým projevům ze své podstaty hůře odolný, zejména kvůli husté zástavbě a nízké schopnosti zasakování vody. V době letních veder je v městském tepelném ostrově teplota o mnoho stupňů vyšší než v nezastavěné krajině se vzrostlou zelení. Vedle nutnosti omezovat příčiny klimatické změny formou mitigačních opatření je tak klíčové připravit města na stále větší extrémy počasí především skrze tvorbu tzv. zeleno-modré infrastruktury, neboli podporou růstu a ochranou zeleně ve městě a budováním vodní infrastruktury včetně umožnění zasakování vody v místě. Adaptace měst je nicméně velmi komplexní téma, i proto jsme se v našich nových studiích zaměřili na různé lokality, a v prvním případě navíc spíše na obecnější pojednání o vlivu dopravních řešení na adaptaci města. Tři studie od tří autorek, jež jsou expertky na témata urbanismu, architektury, ekologie a životního prostředí, tak představují odlišné přístupy k totožnému tématu. Věříme, že ukazují širokou škálu aspektů, které téma klimatické změny a adaptace na ni představuje. Vedle studie vlivu dopravy na adaptaci (i mitigaci) města architektky Kateřiny Vídenové vám v tomto souboru přinášíme pohled sociální a kulturní ekoložky Nikoly Havlové na rozvoj okolí Kolbenovy, a také studii historičky architektury Lenky Kužvartové, která se zaměřila na náměstí Republiky.
