„Zákon o petičním právu byl přijat brzy po revoluci, v roce 1990, jako jeden z prvních prodemokratických zákonů. Dává občanům právo sbírat na jakémkoliv místě přístupném veřejnosti podpisy, a nikdo je nesmí vykázat,“ říká mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Postup magistrátu je nehorázný. Jeho mluvčí Jiří Wolf zřejmě nezná petiční zákon a magistrátu asi hodně vadí, že občané mají právo se vyjadřovat k věcem veřejným,“ dodává Kasiková.
Dne 22. října projednávalo zastupitelstvo hlavního města Prahy takzvané celoměstsky významné změny územního plánu. Zástupce Arniky Martin Skalský a dva zástupci občanského sdružení Zelené Roztyly chtěli vystoupit s příspěvkem. Zastupitelstvo o tom nechalo hlasovat a občanům mluvit zakázalo.
Podrobnou zprávu o průběhu zasedání zastupitelstva si můžete přečíst zde.
„Pražští zastupitelé porušili právo občanů vystoupit k programu jednání zastupitelstva. Proto podáváme žalobu ke správnímu soudu, kde budeme usilovat o to, aby do budoucna nebyly podobné praktiky možné,“ vysvětlil právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka. „Zároveň podáváme stížnost k ministerstvu vnitra. Jednací řád odporuje zákonu (1), protože umožňuje umlčet veřejnost. Žádáme ministerstvo, aby provedlo kontrolu dodržování zákonů pražským zastupitelstvem a donutilo jej změnit jednací řád,“ doplnil právník.
Arnika má se svou žalobou a podnětem slušnou šanci na úspěch. Výklad zákona ministerstva vnitra (2) jasně říká, že občané mají právo vystupovat na jednání obecních a krajských zastupitelstev a nikdo jim to nesmí zakázat. Také nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu (3) konstatoval, že zastupitelstvo nemá právo odmítnout občana, který chce promluvit k projednávaným bodům.
Poznámky:
1) Jednací řád zastupitelstva je v rozporu se zákonem o hlavním městě Praze, konkrétně jeho čl. 8 odst. 10, který říká: „Občané hlavního města Prahy, kteří dosáhli věku 18 let a nejsou členy Zastupitelstva, mohou na zasedání Zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska v písemné formě, není-li dále stanoveno jinak. Písemné stanovisko se vyvěsí na desce v zasedací místnosti Zastupitelstva. O ústním vystoupení případně o ústním doplnění písemného stanoviska se musí hlasovat.“ Zastupitelstvo by tento jednací řád nemělo používat a uvést jej do souladu se zákonem.
2) Stanovisko odboru dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR k právu občanů vystupovat na jednáních zastupitelstev: http://www.poradna.arnika.org/res/data/069/007523.pdf
3) Občan se ve sporu se zastupitelstvem Ústeckého kraje domáhal u Krajského soudu Ústeckého kraje nápravy v situaci, kdy mu zastupitelé v roce 2006 odmítli udělit slovo k projednávaným bodům programu. Soud přikázal zastupitelům, aby poškozenému občanovi umožnili vystoupit na jednání zastupitelstva k jakémukoliv bodu programu. Nejvyšší správní soud tento názor potvrdil, když zamítl stížnost Ústeckého kraje.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. května 2007, č. j. 15 Ca 196/2006-35, publikovaný pod č. 1400 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 12/2007, str. 1108: http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=SbirkaVetyList&ID=15141
Pozn.: V původní tiskové zprávě, zaslané médiím, byl chybně uveden rok vzniku zákona o právu petičním (1992 namísto správného 1990). V poznámce 1) pod čarou navíc bylo navíc ve větě "Jednací řád zastupitelstva je v rozporu se zákonem o hlavním městě Praze, konkrétně s jeho čl. 8 odst. 10" chybně uvedeno písmeno "s". Znění tiskové zprávy na této stránce je již opravené.
