Nová Nikolajka

Prodej pozemků

Pozemky patřily ještě v roce 2002 hl. m. Praze. Rok předtím požádala Praha 5 ústy tehdejšího místostarosty pana Jančíka o jejich svěření, aby zde mohl vzniknout zelený pás.[1] Velice brzy však došlo k další změně. Tentokrát zastupitelé na jednom ze svých podzimních zasedání schválili úplatný převod parcely č. 2399 v katastrálním území Smíchov na Central Group. Kupní cena byla něco málo přes šedesát milionů korun. Veřejná soutěž byla vyhlášena v srpnu 2002 a minimální cena byla stanovena na 3800 Kč za m2. Úřadu se sešlo 10 nabídek od různých developerů, z nichž osm nabídlo cenu okolo 40 000 000. Jediný Central Group šel o dvě desítky milionů výše a na 50 milionů si pozemku cenila společnost BH Reality.  Developer měl zajistit, že výstavba bude respektovat okolní zástavbu a především územní plán. Ukázalo se však, že šlo o plané sliby.

Závěr zjišťovacího řízení – kladný

V dubnu roku 2008 získal developer závěr zjišťovacího řízení – veskrze kladný. Přesto se v samotném závěru zjišťovacího řízení objevily podstatné vady na kráse. Jednou z nich bylo vyjádření hl. m. Prahy z hlediska urbanistického. Lokalita je prý v územním plánu vedena jako funkční plocha čistě obytná. To by bylo samo o sobě v pořádku, kdyby přepočtený kód míry využití území nepřesahoval[2] rozsah odpovídající písmenu G (povoleno je přitom jenom E, záměr měl téměř dvojnásobnou kapacitu). Magistrát proto doporučil záměr redukovat.  To se nestalo, přesto stavební úřad neváhal zahájit územní řízení. To skončilo vydáním územního rozhodnutí v březnu 2009. Proti rozhodnutí byly podány správní žaloby, ale soud o nich nerozhodl před vydáním stavebního povolení. To bylo vydáno v červnu 2012. Odvolání magistrát nevyhověl, rozhodnutí jen nepatrně změnil. 

Petici podepsaly dva tisíce lidí

Když společnost Central Group získala územní rozhodnutí i stavební povolení, pustila se do masivního kácení stromů. V prosinci 2013 padlo záměru za obět 400 stromů a místní byli zděšeni. Občanské sdružení Za Zelenou Nikolajku[3], které kvůli obavám z výstavby založili, si nechalo vypracovat na ČVUT odbornou geotechnickou studii. Ta poukazuje nejen na 20% překročení míry využití území, ale i na jiné problémy – např. možný sesuv půdy.[4]

Když se zelená stráň proměnila ve stavební parcelu, vzedmula se proti výstavbě obrovská vlna nevole. Petici podepsaly dva tisíce občanů.

Žaloba nefungovala

Místní občané a jejich spolky podaly v roce 2014 proti stavebnímu povolení žalobu. K ní se připojila dokonce městská část Praha 5. Po soudu žádali, aby jí přiznal odkladný účinek a tím zajistil, že developer nebude stavět, než se o zákonnosti stavebního povolení rozhodne. Pražský soud ale nebyl dost rychlý a dokonce nesplnil svoji povinnost o návrhu rozhodnout do 30 dnů. Ačkoli občané namítali, že je stavba v hrubém nesouladu s územním plánem, soud je nevyslyšel a v červnu 2014 jejich žalobu zamítl a přiklonil se na stranu developera.