Projekt "Zlepšování chemické bezpečnosti jako příspěvek k řešení sociálních problémů ve venkovských oblastech Arménie" byl oficiálně zahájen v březnu 2010. Nyní, na přelomu května a června 2011 se projekt chýlí ke konci. Vydali jsme se tak na poslední cestu do Arménie.
První aktivitou na této cestě byla konference, kterou sdružení Arnika uspořádalo ve spolupráci s organizací Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (AWHHE) a kanceláří OSCE 31. května. Jindřich Petrlík z Arniky představil výsledky analýz vzorků vzduchu, půdy apod. získaných na 5 lokalitách (skládkách zastaralých pesticidů) při předchozí návštěvách Arménie. Proveden byl také rozbor stavu a možných rizik, kterým jsou vystaveni lidé v okolí těchto lokalit, stejně jako průzkum úrovně kontaminace potravního řetězce. V lokalitách, kde byly skladovány staré pesticidy, odhalily analýzy nebezpečné DDT. Pesticidy stejně jako dioxiny byly nalezeny také ve vzorcích potravin z těchto oblastí.
V následujících prezentacích pak pracovníci Arniky představili další témata související s perzistantními organickými látkami a chemickou bezpečností: Jana Altunkaya představila model integrovaného registru znečištění, Vendula Krčmářová seznámila přítomné se spotřebitelským tématem týkajícím se PVC a bezpečnosti výrobků na trhu a Jan Šamánek nastínil význam mezinárodních dohod pro omezení rtuti. Další účastníci konference, například z arménských ministerstev a dalších odpovědných institucí, pak debatovali o možnostech, jak minimalizovat škodlivý vliv těchto starých skládek pesticidů na životní prostředí a zdraví.
V dalších dnech jsme navštívili i několik zajímavých míst, jako je například jezero Sevan. Toto obrovské jezero, potencionální zdroj pitné vody pro budoucnost, se v uplynulých letech také potýkalo s mnoha ekologickými problémy. Znečištění z průmyslu či úbytek vody jsou dnes již vyřešeny, jezero ale ještě trápí eutrofizace.
Na programu cesty byla další dvě místa kontaminovaná toxickými látkami. Prvním z nich bylo Alaverdi, nacházející se na severu Arménie. Alaverdi by mohlo vypadat jako příjemné horské městečko, nebýt továrny na měď, jejíž komín se tyčí nad zástavbou a zahaluje toto místo do oblaku kouře. Výše v horách nad městečkem je skládka nebezpečných odpadů z dřívější výroby. Nízké betonové zdi oddělují od sebe jednotlivé úseky, ve kterých se nacházejí záhadné oranžové granule, hromady zeleného „želé“ či zářivě modrého prášku, promísené s kusy keramických součástek. Nad celým místem se vznáší chemický zápach. Zde jsme odebrali několik vzorků, které budou analyzovány především na obsah těžkých kovů.
Druhým místem byl bývalý sklad hnojiv a pesticidů nedaleko hranic s Ázerbajdžánem, který byl v devadesátých letech během války vybombardován. V troskách areálu lze dodnes nalézt zbytky pesticidů, hnojiv a další zemědělské chemie. Ani všudypřítomný zápach však neodrazuje místní dobytek, aby do areálu občas zavítal a pásl se zde na trávě vyrůstající mezi betonovými panely. I zde jsme odebrali několik vzorků pro analýzy.
I když se současný projekt již blíží ke svému konci, nejdůležitější první kroky k minimalizaci rizik z pesticidů se již podařilo uskutečnit. Arnika, jako zavedená nevládní organizace, pomohla předat své zkušenosti místním skupinám a nevládním organizacím, které tak budou moci účinněji požadovat lepší ochranu životního prostředí. Tak krásná zem, jako Arménie, si to jistě zaslouží.
Podrobnosti o česko-arménském projektu najdete na http://arnika.org/armenie.
