Co děláme

Zemi hor a chrámů ohrožuje těžba kovů. Arménie skýtá obrovské nerostné bohatství, jehož těžba nabývá v posledních letech na intenzitě. S těžkým průmyslem založeným na barevných kovech jsou bohužel spojena velká rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

Problémy mohou vznikat v okolí dolů, v nichž se často těží pomocí jedovatých chemikálií, u kterých stejně jako u odpadu po těžbě hrozí riziko úniku do okolní půdy nebo vody. Vytěžená ruda se dále zpracovává v závodech, které také produkují značné množství toxického odpadu. S nebezpečným odpadem se musí nakládat obezřetně tak, aby nedocházelo k negativnímu vlivu na přírodu a lidi. Bohužel po celém světě se setkáváme s neochotou průmyslu investovat do zabezpečujících a ochranných procesů. Naším společným úkolem je proto dění monitorovat a vymáhat ochranu životního prostředí a obyvatel.

V roce 2018 se proto Arnika spojila s tamními organizacemi Armenian Women for Health and Healthy Environment a Ecolur a společnými silami podporují místní občany a iniciativy v zapojování se do péče o životní prostředí a zdraví obyvatel v okolí dolů a továren. Budeme místním pomáhat s mapováním znečištění a se zahájením kampaní na zlepšení situace. Díky podpoře z programu Transition Ministerstva zahraničí ČR můžeme předávat české zkušenosti a pomáhat zajistit budoucnost bez jedů i v Arménii.

Už v letech 2010-2011 Arnika pomáhala místním občanským sdružením zbavit se zátěží životního prostředí toxickými látkami, které jsou dědictvím dlouhodobé ignorance z dob sovětské moci, kdy se i zde používaly ve velkém pesticidy jako DDT, lindan a další. Jejich zbytky byly hrozbou především místní obyvatele v okolí špatně zabezpečných skladů starých nepoužitých pesticidů, ale i v okolí skládek nebezpečených odpadů ze zastaralých hutí. Své udělala také válka, která vypukla mezi Arménií a Azerbajdžánem, kdy byl například jeden ze skladů pesticidů rozstřílen a došlo v něm k požáru. Stal se tak de facto chemickou zbraní.

Společně s již zmiňovanou organizací AWHHE jsme pomáhali místním zemědělcům zavést v regionech (marzech) Ararat a Armavir udržitelné hospodaření bez pesticidů. Současně jsme s pomocí českých chemiků mapovali staré ekologické zátěže. Výsledek pomohl k lepší ochraně před úniky toxických látek do životního prostředí.

Pomáhali jsme ve venkovských oblastech zvýšit chemickou bezpečnost

V Arménii nepracujeme prvně. Už před lety jsme se rozhodli podpořit místní občanská sdružení zbavit se zátěží životního prostředí toxickými látkami.

Ty jsou zde dědictvím dlouhodobé ignorance z dob sovětské moci, kdy se i zde používaly ve velkém pesticidy jako DDT, lindan a další. Jejich zbytky dodnes ohrožují především místní obyvatele v okolí špatně zabezpečných skladů starých nepoužitých pesticidů, ale i v okolí skládek nebezpečených odpadů ze zastaralých hutí. Své udělala také válka, která vypukla mezi Arménií a Azerbajdžánem, kdy byl například jeden ze skladů pesticidů rozstřílen a došlo v něm k požáru. Stal se tak de facto chemickou zbraní. Dědictví této události ještě není dostatečně prozkoumáno a právě na jeho řešení jsme s vydatnou pomocí české veřejnosti přispěli.

V letech 2010 – 2011 jsme společně s organizací Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (AWHHE) pomáhali místním zemědělcům zavést v regionech (marzech) Ararat a Armavir udržitelné hospodaření bez pesticidů. Současně jsme s pomocí českých chemiků mapovali staré ekologické zátěže. Výsledek pomohl k lepší ochraně před úniky toxických látek do životního prostředí.