Elektronika, koberce, výrobky z plastu – to vše jsme si již navykli odevzdávat k recyklaci. Jsou však případy, kdy recyklace může spíše uškodit. Takovou výjimkou jsou předměty obsahující tzv. bromované zpomalovače hoření (BFRs). Účelem těchto látek je zpomalit případný požár výrobku. Bohužel se jedná o toxické sloučeniny, které se samovolně uvolňují do domovního prachu. Byly objeveny v kancelářském prostředí, čistírenských kalech, tělech ryb i mateřském mléce českých žen. Nebezpečné není jen používání výrobků s obsahem BFRs, ale také jejich výroba, likvidace a právě recyklace. Recyklací materiálu obsahujícího BFRs tyto nebezpečné látky nezmizí, ale prostřednictvím nově vzniklého materiálu se mohou dostat až do lidských domovů.
BFRs mají negativní vliv především na nervovou soustavu malých dětí, je jim také přisuzováno toxické působení na imunitní a rozmnožovací soustavu. Jedná se o velice odolné látky ze skupiny perzistentních organických polutantů, které se jen těžko odbourávají z životního prostředí a hromadí se v tukové tkáni. Naneštěstí za výskytem těchto látek v životním prostředí není pouze používání výrobků obsahujících BFRs, ale také jejich výroba, aplikace, likvidace a v neposlední řadě recyklace. Značná část recyklačních linek pro zpracování elektroodpadu je navíc umístěna v rozvojových zemích, které nedisponují moderními technologiemi, jež by chránily zaměstnance před působením toxických látek. Právem se tedy africký region brání před udělením výjimek k vývozu odpadu s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření do jeho zemí. Elektronika, kterou v dobré víře odevzdáme v Evropě k recyklaci, tak může uškodit v tisíce kilometrů vzdálené Africe.
Pravidla existují, ale nefungují
Použití bromovaných zpomalovačů hoření, konkrétně polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE), je regulováno směrnicí evropské unie 2002/95/ECRoHS o omezení užívání některých nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních, která nebyla platnosti v červenci 2006. Směrnice zakázala používání penta BDE a okta BDE v elektrických a elektronických zařízeních, deka BDE jsou stále v některých aplikacích elektrotechnického průmyslu povoleny. Dále byly v roce 2009 penta BDE a okta BDE zařazeny na černou listinu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, jejímiž signatáři je více než 160 zemí světa včetně České republiky. Přestože je cílem úmluvy eliminovat nejnebezpečnější chemikálie z životního prostředí, tak se jí to v případě PBDE stále nedaří.
Vyspělé země se nehlásí ke svému toxickému odpadu
Studie IPENu poukázala na recyklaci jako na cestu, kterou se mohou nebezpečné zpomalovače hoření dostat do našich domovů. Závěry této studie podpořily jasné doporučení expertní komise zabránit vstupu toxických zpomalovačů hoření do spotřebních produktů z důvodu jejich značné toxicity,které zaznělo v dubnu 2011 na pátém zasedání stran Stockholmské úmluvy. Přesto se v platnosti udržela výjimka umožňujících export a recyklaci odpadu s obsahem PBDE. Dotýká se především afrických zemí, ve kterých končí značná část takto kontaminovaného odpadu. Tyto země mají reálné obavy o zdraví pracovníků recyklačních linek i o životní prostředí, a proto skupina čítající 53 afrických zemí v čele s Keňou vyzvala vyspělé země k zamezení exportu odpadů kontaminovaných PBDE do Afriky. Na jejich stranu se přidaly latinsko-americké a karibské země, Bangladéš, Fidži, Gabon, Ghana, Indie, arabské země, Mexiko, Norsko a Srí Lanka. Bezúspěšně. Během plenárního zasedání se proti zákazu postavili Austrálie, Kanada, EU, Japonsko, Švýcarsko a USA. Namísto záruky, že odpady kontaminované toxickými zpomalovači hoření nebudou exportovány do Afriky , slyšely africké země oo dlouhých hodinách vyjednávání pouhé tvrzení, že země budou podporovány v zastavení jeho exportu. Vyspělé země se ani nedále nebudou muset odpovědně hlásit k vlastnímu toxickému odpadu a nadále jim bude umožněno využívání rozvojových zemí jako skládky nebezpečných odpadů.
Studie IPENu ukázala na toxické látky přímo v obývacích pokojích
Debata o budoucím nakládání s odpadem kontaminovaným PBDE přišla na řadu ve stejný okamžik, kdy IPEN spolu s Arnikou zveřejnily první studii svého druhu, která přinesla znepokojující výsledky o polybromovaných bifenyletherech v pěnových podložkách pod koberce (viz ilustrační obrázek). Ty mají za cíl zlepšit tepelnou a zvukovou izolaci a prodloužit životnost koberce.Penta nebo okta bromované bifenylethery (BDE) byly nalezeny ve 23 z 26 vzorků pocházejících z Kanady, USA a Maďarska. Polovina vzorků obsahovala penta BDE v takových koncentracích, které překračují limit Evropské unie, kterým se odpad stává nebezpečným. V případě okta BDE by 46 % vzorků překročilo tento limit.
Amerika, Kanada, Maďarsko. Najdou se BFRs i v českých domácnostech?
Při aktuálním znění Stockholmské úmluvy zde existuje reálné riziko, že spotřebitelé budou při nákupu pěnových podložek pod koberce nadále vystaveni působení škodlivých zpomalovačů hoření stejně tak jako zaměstnanci továren na recyklaci v rozvojových zemích, kam je nadále možno odpad s obsahem těchto toxických látek vyvážet. Ekologické sdružení Arnika chce proto navázat na studii IPENu a prozkoumat český (potažmo evropský) trh s podložkami pod koberce a předložit tak další argumenty zástupcům Evropské unie, kteří by se při dalším zasedání stran Stockholmské úmluvy měli pokusit jak přenést zodpovědnost za produkované odpady do členských zemí, tak hájit zdraví a životní prostředí obyvatel EU.
O autorce:
Mgr. Jitka Straková, spoluautorka studie a zástupkyně Arniky na zasedání stran Stockholmské úmluvy, koordinátorka sekretariátu pracovní skupiny IPENu, koordinátorka projektů programu Toxické látky a odpady, vedoucí pobočky Arnika České Budějovice
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
