Ještě před pár měsíci se zdálo, že politici na megalomanský kanál Dunaj-Odra-Labe zapomněli. Jenže to jsme se přepočítali. Česká republika a Polsko krok za krokem stavbu připravují. Propojení však bude mít nedozírné následky nejen na naši a polskou přírodu, ale i na přírodní klenoty v okolí Dunaje protékající Rakouskem. Jak nedávno napsal rakouský magazín Falter, političtí představitelé našeho jižního souseda jen nevěřícně kroutí hlavou a jakoukoliv podporu škodlivého projektu odmítají. Otázkou zůstává, proč se stavbu s katastrofálními důsledky snaží česká i polská vláda prosadit.
Česká vláda i přes velmi hlasité protesty ekologů a odborníků loni v říjnu schválila přípravy Oderské větve kanálu kvůli zajištění splavnosti z Ostravy do Koźle v jihozápadním Polsku. Současně se má vybudovat vnitrozemská vodní cesta mezi Bohumínem a polskou Ratiboří. Na základě schváleného harmonogramu by měl být kanál dokončen do roku 2031 za 15 miliard českých korun. Oba státy si od toho slibují lepší přístup na evropské a globální trhy a v neposlední řadě využití k rekreaci a turistický ruch. Hotový zázrak!
Podepiště výzvu a řekněte kanálu STOP!
Pro penízky z evropské kasičky
Před devastací životního prostředí jsme před časem Evropskou komisi varovali společně s ekologickými nevládkami z Německa, Polska, Rakouska a Slovenska ve společném dopise. Upozornili jsme na masivní zásahy do řek a jejich niv, ničení krajiny, půdy a přísně chráněných území. Výstavbou plánovaných přehrad a prohloubením koryt řek dojde navíc ke zvýšení rizika povodní. Ostatně, proč neinvestovat raději do rozvoje dobře fungujícího železničního spojení a rozvoje vysokorychlostní železnice. Aby toho nebylo málo, Evropská strana zelených v prosinci proti výstavbě kanálu vydala rezoluci, ve které ji nazvala ekonomickým šílenstvím.
Polsko ale bude od poloviny roku 2021 předsedat Visegrádské čtyřce, v jejímž rámci s Českou republikou, Maďarskem a Slovenskem prosazují společné zájmy a ovlivňují politiku EU. Není náhodou, že Polsko ve svém programu předsednictví uvádí projekt DOL jako jednu z priorit ve vnitrozemské dopravě pro Českou republiku, Polsko a Slovensko s cílem získat od EU nejvyšší možné financování pro projekty přeshraniční infrastruktury. Skoro zdá, že Rakousko do toho nemá co mluvit.
Rakouská příroda na vedlejší koleji?
České Ministerstvo dopravy v roce 2018 představilo studii proveditelnosti, podle které je stavba koridoru i přes značné komplikace technicky proveditelná. Její autoři navrhují, aby se Odra spojila s řekou Moravou, která se vlévá do Dunaje poblíž Hainburgu. Propojení vyžaduje značné rozšíření řeky Moravy na rakouském území kvůli splavnosti nákladními loděmi. Jde o celkem malou, ale nesmírně ekologicky významnou část rakouské říční krajiny. A právě v tomto bodě megalomanský projekt naráží.
Říční nivy Dunaje, Dyje a Moravy jsou přírodním klenotem s velkou biodiverzitou. Roste tu více než 9 stovek kapradin a kvetoucích rostlin a žije přes 5 tisíc druhů živočichů. A nejsou jedinou přírodní rezervací, kterou kanál negativně ovlivní. Jde celkem o 25 až 30 oblastí s chráněnými druhy a stanovišti. Rakousko sice podporuje vodní cesty, ale pouze udržitelné, které nezasahují do životního prostředí. O kanál Dunaj-Odra-Labe nemá sebemenší zájem.
Co na to tedy v Rakousku říkají? “Žádné šance realizaci kanálu Dunaj-Odra-Labe v Dolním Rakousku nedáváme. Nebudeme spolupracovat ani na žádné studii proveditelnosti,” říká Stephan Pernkopf (ÖVP), dolnorakouský radní pro životní prostředí. Ministryně dopravy Leonore Gewessler (Zelení) dodává: “Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe s rakouskou účastí na rakouském území je pro nás nepřijatelná.”
Strašák pro budoucí generace
Zvláštní, že tak vyspělé Rakousko nechce o nesmírně riskantním podniku ani slyšet. Naštěstí, každá fáze musí projít přeshraničním hodnocením vlivu na životní prostředí. Už dnes je nezpochybnitelné, že stavba zničí morfologii řek a mnoha souvisejících chráněných stanovišť v rámci soustavy Natura 2000. Za to státům hrozí vysoké pokuty ve výši desítek milionů eur ze strany Evropské komise. Doufejme tedy, že projekt nakonec zůstane pouze na papíře a pro budoucí generace se stane odstrašujícím případem mrhání veřejnými prostředky a státem řízené devastace životního prostředí.
