Evropská environmentální kancelář (EEB) a mezinárodní síť nevládních organizací IPEN viní Evropskou komisi z přehlédnutí zjevného střetu zájmů. Ta totiž k vypracování studie posuzující rizika použití rakovinotvorných látek si vybrala firmu, která je spojována s více než dvěma desítkami soukromých firem aktivních v chemickém průmyslu. K výzvě se připojil i český spolek Arnika.
Celý spor se točí kolem globálního zákazu teflonových chemikálií, tzv. perfluorooktanových kyselin (PFOA). Evropská unie dříve nominovala tyto látky k zařazení na černý list Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, čímž se zavázala ke zpracování studie, která posoudí rizikovost těchto jedů. Podle EEB, IPENu a Arniky jde v případě výběrů konzultantů napojených na průmysl o střet zájmů, který devalvuje dosavadní práci komise i ekologických organizací a představuje zbytečné riziko pro lidské zdraví.
“Není v pořádku, aby Evropská unie zadala posouzení výjimek nakládání s PFOA průmyslovému konzultantovi, jehož klienti sami přímo zpracovávají nebo vyrábějí fluorované chemikálie,” soudí vedoucí referentka EEB Dolores Romano.
Podle ekologů společnost BiPRO prosazuje výjimky ke globálnímu zákazu PFOA, které nepřekvapivě vyhovují právě zástupcům průmyslu. V důsledku tak může dojít na dalším zasedání stran Stockholmské úmluvy pouze k omezení využívání zmíněných rakovinotvorných látek namísto jejich globálního zákazu.
Výjimky, které nepomohou
Jedním z devatenácti signatářů výzvy je také spolek Arnika. Ten o zařazení PFOA na seznam nežádoucích látek v rámci Stockholmské úmluvy usiluje dlouhodobě.
“Je to ostuda a nezodpovědnost,” domnívá se Karolína Brabcová, expertka Arniky na toxické látky a pokračuje: “Ze strany Evropské komise jde o hrubé pochybení, které ji eticky poškozuje. Následky evropského hospodaření s chemikáliemi ponesou africké země, které jsou často schopné být ve své mezinárodní politice progresivnější a odpovědnější. Je proto třeba prosazovat udržitelnou ekologickou politiku nejen doma, ale i na globální úrovni.“
Arnika zároveň poukazuje na to, že efekt navržených výjimek je v tomto případě kontraproduktivní. “I když se těchto látek zbavíme uvnitř EU, vývozem do rozvojového světa se nám jako bumerang vracejí zpět třeba ve formě srážek,” vysvětluje Brabcová.
Nepromokavý a nepřilnavý karcinogen
V roce 2015 přitom právě Evropská unie navrhla zařazení PFOA na seznam Stockholmské úmluvy. Perfluorooktanová kyselina totiž může narušit funkce štítné žlázy a způsobovat trvalé poškození žaludku a jater. Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny ji hodnotí jako potenciální lidský karcinogen.
Většina PFOA je spotřebována na produkci fluoropolymerů, které se dále používají v elektronice, textilním průmyslu a výrobě různých nepřilnavých povrchů jako je teflon. Do roku 2013 byla PFOA používaná i k výrobě textilie Gore-Tex.
European Evnironmental Bureau (EEB) je největší světovou sítí nevládních ekologických organizací, ve více než třech desítkách zemí sdružuje celkem přes 140 členských institucí. Arnika je aktivním členem pracovní skupiny EEB věnující se chemickým látkám. International POPs Elimination Network (IPEN) je síť organizací působících ve více než 100 zemích, jejímž cílem je snižovat množství toxických chemikálií a omezovat poškozování zdraví lidí a životního prostředí těmito chemikáliemi. Arnika hostí dvě pracovní skupiny IPENu a koordinuje práci regionální skupiny organizací střední a východní Evropy, které se před nedávnem sjeli do Prahy na třídenní konferenci o budoucnosti bez toxických látek.
Mezi klienty agentury BiPro patří například firmy CEFIC, Saint-Gobain, Dow Europe GmbH, Bayer AG, 3M, RAG Aktiengesellschaft, Daimler AG, Robert Bosch GmbH, H.C. Starck, TIMCAL AG, Federation of European Producers of Abrasives, Silicon Carbide Manufacturers Association, Association of German Abrasive Manufacturers a Deutscher Industrieverband Keramische Fliesen und Platten e.V.
Pro více informací čtěte otevřený dopis devatenácti nevládních organizací Evropské komisi, případně detailní rozbor na webu ChemicalWatch.
